foto: Viktor Mráček/Göltzschaltský most
Göltzschalský most, největší cihlový most na světě je technickým zázrakem své doby. Postaven mezi lety 1846 a 1851 z více než 26 milionů cihel, se tyčí do výšky 78 metrů a svou délkou 584 metrů překonává údolí Göltzsch. Tento most, zkonstruovaný pro železniční trať Lipsko-Norimberk, zůstává dodnes symbolem průmyslového pokroku a architektonického mistrovství.
RAILTARGET nyní zaměřil pozornost na nejstarší dochovaný cihlový most na světě. Stavba Göltzschaltského mostu začala v roce 1846 a trvala do roku 1851, tento most tvoří více než 26 milionů cihel. Most má na výšku 78 metrů a 584 metrů dlouhý. Na výstavbu tohoto mostu bylo využito okolo 23 tisíc kmenů stromů a na jeho výstavbě pracovalo přes 1700 dělníků (za měsíc). Také nutno podotknout, že mělo několik set dělníků zranění. Celkový počet lidí s úrazem bylo okolo 1300 z toho bylo 31 mrtvých během stavby, konstatuje server goeltzschtalbruecke.
.jpeg "Foto RAILTARGET")
Tento most byl ve své době skutečnou kuriozitou. Zatímco tehdejší mosty měřily jen asi 30 metrů na výšku a měly problémy s pevností kvůli nedostatečným statickým výpočtům, tento most se výrazně odlišoval. V souvislosti se stavbou železniční trati Lipsko-Norimberk musela Sasko-bavorská železniční společnost postavit dva mosty, jejichž plánované rozměry byly na svou dobu ohromné. Stavba byla velmi komplikovaná, a přestože se zpočátku snažili najít vhodnější místo pro trasu, žádné takové neexistovalo. Na projekt byla vypsána soutěž, do které se zapojilo mnoho německých techniků, s finanční odměnou 1000 tolarů za nejlepší návrh. Žádný z návrhů však nebyl technicky správně zpracován a spočítán. Tehdy ještě neexistovaly obecně použitelné metody statických výpočtů, a každý statik tak musel najít vlastní řešení pro konkrétní konstrukci.
Psali jsme
Od prvního vlaku mezi Antverpami a Bruselem v roce 1835 po dnešní rychlíky Thalys a EuroStar. Aneb jak Belgie postavila svou železnici…
.jpeg "Info tabule, foto: Viktor Mráček")
.jpeg "Info tabule, foto: Viktor Mráček")
Statikem pro tento projekt byl jmenován profesor Johannes Andreas Schubert, který se narodil v roce 1808 ve Vogtlandu. Po absolvování Průmyslové stavitelské školy v Lipsku se v roce 1832 stal profesorem na Technickém vzdělávacím ústavu v Drážďanech. V roce 1839 se podílel na stavbě první německé lokomotivy „Saxonia“ a také zkonstruoval první labský parník „Queen Maria“. Schubert byl členem posudkové komise pro stavební projekty v okolí Vogtlandu. V roce 1845 vypracoval matematický návrh na výstavbu Göltzschalského mostu.
Psali jsme
Věděli jste, že železnice mezi Čelákovicemi a Brandýsem nad Labem byla postavena díky cukrovarům? Rakouská společnost ÖLEG dostala povolení od…
A stavba samotného mostu byla zahájena v roce 1846. Dokončení a otevření mostu pro veřejnost bylo až v roce 1851. V té době byl Göltzschský most nejvyšším železničním mostem na světě a dodnes je největším cihlovým mostem na světě. Nové železniční spojení z Vogtlandu vedlo přes Drážďany a Lipsko s Bavorskem, Rakouskem a Itálií. Všechny zúčastněné regiony měly ekonomický prospěch, který s sebou nová trať přinesla. Výrazně se navýšil i počet soukromých cest pro turistické a pracovní příležitosti, jako tomu v té době bývalo v důsledku rozšíření železnice. V okolí stavebních prací mostu se nacházela bohatá ložiska jílu, toho se využilo a byly otevřeny cihelny. Stavební práce vedly k obrovskému rozvoji regionálního průmyslu, protože jen na Göltzschtalský most bylo potřeba asi 26 milionů kusů cihel! Kromě samotných zednických prací muselo být pro všechny oblouky postaveno dřevěné lešení, kvůli kterému muselo být pokáceno asi 23 000 stromů.
Psali jsme
Česká železnice zažívá novou éru. Zavedení nového systému bezdrátové komunikace na železnici pomocí rádiového systému. Tyto technologie slibují zvýšení…
.jpg "oblouky na mostě/flickr/karsten zschache/public domain")
Kdo všechno se stavby účastnil?
Na stavbě se podílel také Robert Wilke, který byl vrchním inženýrem Sasko-Bavorské železniční společnosti a v letech 1846–1851 působil jako hlavní stavbyvedoucí při výstavbě Göltzschalského mostu. Jako asistent inženýra při stavbě Sasko-Bavorské železnice pomáhal Ferdinand Dost, který se v roce 1841 stal inženýrem a pracoval na projektu přemostění řeky před údolím Göltzsch. Na projektu denně pracovalo více než 1 700 dělníků, z nichž mnozí utrpěli zranění kvůli absenci bezpečnostních norem. Mnoho z nich například spadlo z lešení. Přesný počet zraněných není znám, ale záznamy uvádějí, že přibližně 1 300 dělníků bylo zraněno a 31 jich přišlo o život.