Metrový rozchod. Síť tratí přesahuje 95 000 km po celém světě

150 let od svého zavedení se metrový rozchod stal zásadním prvkem ve světové železniční dopravě. Přináší ekonomické výhody a technologické inovace. Jeho historická relevance a současná globální rozšířenost zdůrazňují jeho nezastupitelnou roli v moderní infrastruktuře.

Letos uplynulo 150 let od zahájení provozu první veřejné železnice s metrovým rozchodem ve Švýcarsku. Rozchod koleje vyjadřuje vzdálenost mezi vnitřními hranami dvojice kolejnic, které tvoří kolej dráhy  Tento historický milník nejenže připomíná vznik tohoto specifického kolejového standardu, ale také jeho význam pro globální rozšíření. Od svého počátku v roce 1873 se metrový rozchod stal základem železniční infrastruktury v mnoha městech a horských oblastech, se osvědčil díky své flexibilitě a ekonomické efektivitě.

RAILTARGET se podíval nejprve trochu do historie metrového rozchodu. Ta začala nedaleko Ženevského jezera, kde byla otevřena první veřejná dráha spojující Lausanne s Echallens v roce 1873. Tento rozchod o šířce 1 000 mm se ukázal jako ideální nejen pro městské prostory, ale i pro náročný terén, což vedlo k jeho rozšíření po celém Švýcarsku. Později i do dalších zemí.

Je nutné totiž podotknout, že i když v Evropě dominuje normální rozchod 1 435 mm, který má původ v Anglii. Nicméně i metrový rozchod má významnou roli v železniční dopravě po celém světě. Tento rozchod proto nebude žádnému železničnímu fandovi cizí. Přibližně třetina železniční sítě ve Švýcarsku jej využívá, a podobně je rozšířen i v dalších 40 % zemí světa. Celosvětově existuje přibližně 95 000 km tratí s metrovým rozchodem, které zahrnují trasy v Brazílii, Argentině, Indii a dalších zemích. „V Evropě se nejvíce rozšířily ve Francii (10 000 km), Belgii (5 000 km), Španělsku a Portugalsku (přes 3 000 km) a také v Itálii (3 500 km – rozchod 950 mm) a v Řecku (1 000 km). Celkem dosáhly zhruba 25 000 km,“ uvádí Železničář.

Každého čtenáře nyní jistě zajímá, proč metrový. „K zodpovězení této otázky se musíme vrátit do časů před vznikem železnic, konkrétně do roku 1791, doby francouzské revoluce. K požadavkům revolucionářů patřilo, aby se odstranily všechny dosavadní míry a váhy a jednou provždy nahradily přesně stanovenými úředními a ověřitelnými mírami, které by platily pro všechny. Od té doby leží v pařížském trezoru tzv. prametr. Tak byl založen metrický systém, jenž se rozšířil do většiny zemí světa, i díky tažení Napoleona,“ uvádí Železničář.

Právě ten totiž umožnil efektivní spojení odlehlých oblastí a náročných terénů, což přispělo k ekonomickému rozvoji a růstu dopravní konektivity. Díky menším poloměrům oblouků bylo možné snadno integrovat železnice do městských oblastí a průmyslových zón, což dále podporovalo hospodářský růst.

„Během dalších 40 let se sítě tratí metrového rozchodu rychle rozrůstaly. Byly levnější a pro provoz přizpůsobivější než normálněrozchodné tratě, daly se bez potíží zavést do měst a díky velmi malým poloměrům oblouků na ně bylo možno napojit řadu podniků a továrních dvorů. Tím se ušetřilo jedno i dvojí překládání zboží, neboť na železnici se díky tomu dostali mnozí podnikatelé, ke kterým by se normálněrozchodná trať nikdy nezavedla,“ vysvětluje magazín Železničář.

Technologický vývoj, budoucnost 

Pro rozvoj a expanzi metrových rozchodů hráli klíčovou roli výrobci lokomotiv jako Schweizerische Lok- und Maschinen Fabrik (SLM), Georg Krauss a Emil Kessler, kteří přispěli k technologickému pokroku a inovacím v tomto specifickém železničním standardu.

Ve 21. století pokračuje rozvoj sítí s metrovým rozchodem v zemích jako Madagaskar, Argentina a Brazílie, které investují do rozšíření svých železničních kapacit. Vznik nových koridorů a modernizace existující infrastruktury ukazují, že metrový rozchod zůstává klíčovým prvkem pro regionální a globální dopravní sítě.

Zdroj: Železničář