foto: Správa železnic/Aktuálně připravované stavby v rámci tzv. rychlých spojení (zdroj: www.spravazeleznic.cz)
Téma výstavby vysokorychlostních tratí hýbe Českou republikou. Vedení města Plzeň zvyšuje svůj tlak na vládu a na správce železniční infrastruktury – Správu železnic (SŽ), aby do koncepce tzv. rychlých spojení byla navrácena trasa Praha – Plzeň – Norimberk, která byla v minulosti studijně prověřována, ale aktuálně s ní česká ani německá vláda nepočítá.
Potvrdila to i SŽ s tím, že v této trase připravuje pouze dílčí stavby v rámci konvenční železniční trati, které povedou ke zlepšení železničního spojení, nebude se však jednat o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, které se jinak projektují až na rychlost 320 km/h. Mezi aktuálně řešení stavby na předmětné trase patří v současné době zdvojkolejnění, elektrifikace a zvýšení rychlosti až na 200 km/h.
Plzeň je 4. největší město České republiky a dle aktuálně platné koncepce budou veškeré vysokorychlostní tratě toto město míjet. „Trasa VRT obchází naše průmyslové město, což by vedlo k jeho zařazení do měst druhé kategorie. Hospodářská prosperita středověké Plzně se odvíjela od její polohy na historické obchodní stezce Praha – Plzeň – Norimberk, stejně jako prosperita plzeňské Škodovky od vybudování železnice,“ řekl na jednání zastupitelstva Miloš Nový, zastupitel za politickou stranu TOP 09. „Pokud by se plán Správy železnic proměnil v realitu, tak hrozí, že by došlo ke zrušení blokace pozemků, které jsou stále vyčleněny na stavbu těchto tratí a pro naše město by to znamenalo velkou pohromu,“ řekl. Dále dodal, že hrozí, že by se Plzni vyhnuli významní investoři a odcházela by kvalifikovaná inteligence. Požádal náměstka primátora pro dopravu Michala Vozobuleho (TOP 09), aby jednal s dotčenými orgány a pokusil se jejich stanoviska změnit. Primátor Martin Baxa (za politickou stranu ODS) to označil za nepříjemnou skutečnost. Výstavbu vysokorychlostních tratí chápe jako velice perspektivní projekt, i když jeho realizaci odhadl v realitě naší země s nadsázkou na rok 2070. „Úplné sci-fi to není. Stát v některých částech vysokorychlostních tratí postoupil tak, že zadal studie proveditelnosti a dokonce už jednu část začíná dávat do stavebního řízení,“ řekl Vozobule, který již kontaktoval zástupce SŽ.
„Dohodli jsme se, že svoláme schůzku, na kterou by měl přijet zástupce Správy železnic z centrály, který má na starosti vysokorychlostní tratě, a měl by nám to vysvětlit,“ uvedl. Poté připraví buď jen informativní zprávu, anebo materiál do zastupitelstva, v němž by se statutární město vyjádřilo k tomu, že z plánu VRT vypadlo a deklarovalo by, že má o projekt zájem.
SŽ se chystá nejvíce investovat do úseku mezi Prahou a Plzní tak, aby se jízdní doba zkrátila pod jednu hodinu a mohla tak být konkurenceschopná silniční dopravě a souběžné dálnici D5. To umožní připravovaná novostavba v úseku Praha-Smíchov – Beroun, kterou tvoří železniční tunel dlouhý téměř 25 km. V roce 2018 byla na této trase uskutečněna stavba Ejpovického tunelu kousek před Plzní, kde je maximální rychlost 200 km/h.
V úseku Plzeň – Domažlice – státní hranice směrem na Mnichov též není uvažováno nad vyššími parametry tratě, protože o vysokorychlostní trati neuvažuje ani sousední Německo. V ČR se aktuálně připravují 4 úseky vysokorychlostních tratí. Jedná se o relace Praha – Brno – Ostrava, Brno – Šakvice, Praha – Ústí nad Labem – Drážďany s odbočkou Bříza – Most a Praha – Hradec Králové – Vratislav. Přípravu tzv. rychlých spojení, jejich součástí jsou právě vysokorychlostní tratě, schválila vláda 22. května 2017.
Svůj nesouhlas nad vládní koncepcí rychlých spojení vyjádřil též Liberecký kraj, který usiluje o vybudování vysokorychlostní trati v trase Praha – Mladá Boleslav – Liberec a dále směrem do německo-polského pohraničního města Görlitz/Zgorzelec. Liberecký kraj iniciuje podepsání Memoranda o spolupráci společně se Středočeským krajem, Prahou a místními samosprávami v rámci 3 zemí – Českou republikou, Německem a Polskem. Aktuálně je tento dokument předkládán příslušným zastupitelstvům ke schválení. Následně je v plánu jeho zaslání na české ministerstvo dopravy. Memorandum navrhuje spolupráci při přípravě trati a při snaze o její zařazení do hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T. Jedině tak je totiž možné čerpat výstavbu tratě dotace ze strukturálních evropských fondů.
Cílem je prosadit výstavbu vysokorychlostní železnice, která by kopírovala dálnici D10 a dokázala jí být svou rychlostí konkurenceschopná. Tato trať by dle dokumentu byla díky svým parametrům přínosná i pro regionální dopravu v návaznosti na Prahu. Rychlé železniční spojení z Prahy do Liberce se prověřuje již desítky let a zatím bohužel bezvýsledně. Naposledy byla tato trasa prověřována v rámci trasy vysokorychlostní trati z Prahy do polské Vratislavi. Ta ale nakonec povede přes Hradec Králové. Mezi aktuálně připravované stavby mezi Prahou a Libercem jsou tak v současné době jen dílčí stavby v rámci konvenční železniční sítě v okolí Mladé Boleslavi, a to tzv. Všejanská a Bezděčínská spojka.