foto: Wikimedia Commons / Public Domain /Kyklop se vyrobil jen ve dvou kusech
Vývoj lokomotivy T 499.0, známé pod přezdívkou Kyklop, začal v 70. letech. Navzdory slibnému počátku se projekt nikdy plně neprosadil. Kyklop se stal legendou především díky svému ikonickému designu s jedním velkým světlometem, ale jeho provoz provázely technické problémy a politické překážky.„Jedničky“ se stal sklad náhradních dílů
O výrobě nové řady T 499.0 se diskutovalo již v 60. letech. Tato řada získala přezdívku Kyklop díky jednomu výraznému světlometu na přední straně lokomotivy. Kyklop vznikal na začátku 70. let, tedy v době elektrizace česko-slovenských tratí. Jeho hlavní myšlenkou bylo využití smíšeného přenosu výkonu mezi vznětovým motorem a elektrickými stejnosměrnými trakčními motory.
Proces elektrizace ale provázely již od 60. let problémy s dodržováním termínů, nepřispěly ani velké obnovy vozidel na neelektrizovaných tratích, uvedl web Železničář. Železniční dopravu tak měly obohatit nové lokomotivy T 498.0, které ČKD Praha v roce 1966 projektovalo. Plánovaný výkon byl 1 765 kW, zpočátku měly být tyto lokomotivy vybaveny střídavými generátory, později střídavými trakčními motory.
V roce 1967 byla na lokomotivě T 478.1002, přezdívané Bardotka, vyzkoušena elektrodynamická brzda, která mění pohybovou energii na elektrickou. Ve stejnou dobu byl navíc dokončen a kladně vyhodnocen nový motor K 12 V 230 DR. Ten měl válce s větším vnitřním průměrem a byl u něj zvýšen počet otáček. Tyto dva faktory tak napomohly ke vzniku Kyklopa.
Neuskutečněný projekt Kyklop
Výroba Kyklopa měla začít v roce 1972 výrobou dvou kusů a následným zahájením sériové výroby, která tehdy počítala podle Železničáře až s 87 kusy této lokomotivy. Překážky ale přicházely v podobě neustálých změn v plánech. Místo původních 120 km/h nyní už provozní rychlost měla činit 140 km/h. Problémem bylo také navyšování rychlosti.
Původní zamýšlený výkon 1 765 kW i vyšší byl zamítnut Radou vzájemné hospodářské pomoci, orgánem tehdejších komunistických zemí. Podle ní se motorové lokomotivy s takto vyšším výkonem mohly vyrábět jen na území Sovětského svazu.
Standardní postupem byla právě počáteční výroba dvou kusů, přičemž první byl testován a prošel řadou funkčních zkoušek v ČKD Praha. Po sérii oprav a úprav pak putoval v roce 1975 na cerhenický Železniční zkušební okruh (Zkušební centrum VUZ), kde jezdil bez větších technických závad.
Psali jsme
Schovaný je pod pancíři a maskuje se jako povstalecký vlak Hurban, méně známý Skaličák je nyní památníkem. Jde o nástupce legendárního…
Utajený rekord Kyklopa
Druhému Kyklopovi vdechli život v roce 1975. Zajímavostí je, že na okruhu dosáhl neoficiálního rychlostního rekordu 178 km/h. Zapsanou dosaženou rychlostí bylo 154 km/h. První týden svého běžného provozu jezdil trasu z Prahy do Berouna, po týdnu začal pravidelně obsluhovat trasu z Prahy do Olomouce, Ostravy a Bohumína v čele Ostravanu.
Provoz Kyklopa 499.0002 ale provázela spousta drobných závad, které zapřičiňovaly častá zpoždění nebo úplné odstavení Ostravanu. Již v roce 1976 byl drahami vrácen zpět do výrobního závodu.
Naopak do běžného provozu přišel první vyrobený Kyklop. Jezdil v děčínském depu a obsluhoval nákladní dopravu. Často nahrazoval službu poruchových Brejlovců T 478.3. Jeho provoz byl pro lokomotivu tragicky ukončen – požárem, který se tehdejší četě nepodařilo včas uhasit. Jeho služba tak skončila vyřazením z provozu v roce 1979. Zanedlouho se porouchal regulátor i na druhém vyrobeném kusu a byl tak odstaven jen o chvíli později v roce 1980.
Psali jsme
Parní lokomotivu řady 464.0 vyrábělo ČKD v meziválečném období od roku 1933 do roku 1939. V rychlosti 90 km/h zvládla utáhnout i 600 tun.…
V provozu se Kyklop dlouho neohřál
Zkušební provoz obou lokomotiv tak skončil relativně brzy ČKD Praha proto přišlo s návrhem, aby se lokomotivy vrátily na zkušební okruh do Cerhenic. Od roku 1982 je tak mělo ve vlastnictví VUZ. Z „Jedničky“ se stal sklad náhradních dílů pro nárazové zkoušky, postupně byla téměř kompletně rozmontovaná a ze světa tak zmizela v roce 1989.
„Dvojka“ v Cerhenicích sloužila jako zkušební lokomotiva, později jako tažné a brzdící zařízení pro testované soupravy. V roce 1990 byl výstavním exponátem v Kolíně a v Praze k výročí 90 let výroby lokomotiv ČKD. Poslední službu vykonal v roce 1992 a v roce 1993 byl odložen nepojízdný do depa v Nymburce. Zde ho železniční nadšenci a zaměstnanci Českých drah zrekonstruovali, natřeli podle původního vzoru a zpět jsou i cedulky s označením T 499.0002.
Lokomotiva Kyklop zpátky doma
Na pražském Masarykově nádraží a v České Třebové se předvedl již v novém kabátu v roce 1995. Neprovozně zůstal v Nymburce a v roce 1997 byl přesunut do Bohumína do péče železničního spolku, stále jako neprovozní exponát. Od roku 2003 je Kyklop prohlášen kulturní památkou.
Později jej odkoupil Výzkumný ústav železniční a až v roce 2015 splnil T 499.0002 novou Technicko-bezpečnostní zkoušku a stal se opět provozuschopným strojem. Kromě předváděcích dnů a retro akcí slouží opět jako tažné a brzdící vozidlo ve Zkušebním centru VUZ v Cerhenicích.
Zdroje: Železničář