foto: Bílý dům, oficiální stránky/Prezident Trump s prezidentem Ázerbajdžánu a premiérem Arménie
Trump prosadil koridor TRIPP přes Arménii. Propojí Turecko s Ázerbájdžánem a Střední Asií, posílí USA a oslabí vliv Ruska a EU v Zakavkazsku.
Koridor Zangezur přes jihoarménskou provincii Syunik by měl nejen regionální, ale i geologistický význam pro spojení Turecka s jeho obchodními partnery v Ázerbajdžánu a ve střední Asii. Koncept nebyl součástí dohody o příměří po válce v Náhorním Karabachu z roku 2020. Prosazovali jej jako další nátlakový krok jen Ázerbájdžán a Turecko, zatímco Arménie jej zásadně odmítala. Navzdory ujednání o příměří Ázerbájdžán s Arménií si trvale od roku 1989 udržují vzájemnou blokádu, ke které se vůči Arménii připojilo i Turecko. Arménie a Turecko nemají žádné otevřené hraniční přechody.
Od roku 1918 jsou Arménie a Ázerbájdžán zapleteny do řady územních sporů, které existence SSSR pouze utlumila. Už před jeho rozpadem obě země vedly několik válek a etnických čistek, především o Armény obývanou autonomní oblast Náhorní Karabach. Poslední válka skončila v roce 2023 likvidací autonomního útvaru Náhorní Karabach a útěkem a vysídlením arménského obyvatelstva. Válečný úspěch Ázerbajdžán povzbudil k dalšímu nátlaku na Arménii, aby umožnila vést přes svoje území 32 kilometrů dlouhý koridor mezi Ázerbájdžánem a jeho exklávou Nachičevan. Koridor by umožnil přepravu osob a zboží mezi Tureckem a Ázerbájdžánem a dále do Střední Asie bez nutnosti projíždět Íránem nebo Ruskem.
Psali jsme
Napětí mezi Íránem a Izraelem zablokovalo klíčovou nákladní železniční trasu Čína–Arménie. Přímá cesta přes Írán padla, obchod se trhá a firmy…
TRIPP: Trumpův koridor míru spojí Zakavkazsko a posílí USA
Teprve jednání diskrétně zprostředkovaná a patrónovaná administrativou a diplomacií prezidenta USA Donalda Trumpa přinesla zajímavé řešení, které je win-win pro všechny a odpovídá zcela i americkým zájmům v zakavkazském regionu. Koridor nebude exteritoriální a nebude se jmenovat koridor, ale „Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP)“. Trasa bude provozována v souladu s arménským právem. Spojené státy budou pozemky pronajímat nově založenému konsorciu pro infrastrukturu a správu po dobu až 99 let, která zaručuje investiční jistotu. Trasa usnadní nejen logistiku a dopravu, ale také transport energií (plyn, ropa, elektřina) a datový kabel.
Nic lépe nevyjadřuje Trumpovo uvažování a akceschopnost než právě architektura tohoto projektu. Zatímco standardní uvažování diplomatů v dopravních a energetických propojeních je založené na prioritě zajistit smluvně a sankčními mechanismy „bezpečnostní záruky“, americký prezident Trump tvoří novou situaci out of box tím, že koridor bude fungovat na principu open-acces na komerčních principech. Tedy v zásadě podobně jako fungují podmořské komunikační kabely nebo Panamský či Suezský průplav.
Trump zajistil pro USA a americké firmy výhradní práva na rozvoj koridoru a pronájem všech potřebných pozemků konsorciu soukromých společností za účelem výstavby a správy, aniž narušil suverenitu Arménie. Na subjekty z USA se nepřevádí ani vlastnické právo k pozemkům. Konsorcium bude založeno podle arménského práva a Arménia a USA budou v dozorčích a správních orgánech zastoupeny. Vláda USA v duchu své ordoliberální hospodářské politiky nebude žádné veřejné peníze investovat. Devět firem (včetně tří operátorů se sídlem v USA) již projevilo zájem podílet se na tomto projektu. Velký přínos očekává plynárenství, protože kavkazský plynovod pro zemní plyn spojí Ázerbájdžán a Turecko. Nepřímo z tohoto projektu může získat i Evropa, která bude moci kontrahovat plyn z Ázerbajdžánu.
Trump zprostředkoval průlomovou dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Podpis smluv se uskutečnil 8. srpna 2025 přímo v Bílém domě, za přítomnosti amerického prezidenta. Smlouvy tvoří navzájem celek a neumožňují ani Arménii ani Ázerbajdžánu kroky zpět před tím, než vzájemně uzavřou dvoustrannou mírovou smlouvou. „Je to den, který si obyvatelé Ázerbájdžánu budou pamatovat s pocitem hrdosti a vděčnosti vůči prezidentu Trumpovi... Během několika měsíců se mu podařilo ukončit konflikty v Asii, Africe a nyní i na Jižním Kavkaze – něco, čeho jsme nedokázali dosáhnout více než 30 let... Otočíme stránku patové situace, konfrontace a krveprolití a zajistíme našim dětem jasnou a bezpečnou budoucnost,“ řekl ázerbajdžánský prezident Alijev.
„Dnes jsme dosáhli významného milníku ve vztazích mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Položíme základy pro lepší budoucnost, než jakou jsme měli v minulosti. Tento průlom by prostě nebyl možný bez osobního zapojení prezidenta Trumpa a jeho odhodlání dosáhnout míru,“ řekl premiér Pašinyan.
Dohoda oslabuje Rusko a EU v regionu, Arménii otevírá cestu na Západ
Dohoda velmi omezuje mocenský vliv Ruska v Zakavkazsku a do značné míry může i standardizovat budoucí ruské chování. Arménie se po vojenském dobytí Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem již nespoléhá jednostranně na Rusko jako patrona své bezpečnosti, i když na jejím území nadále zůstávají podle smluv ruské vojenské základny. Zcela v autu je i Evropská unie, která se od devadesátých let snažila bezvýsledně moderovat mírový proces. Funkční byl jen pozorovatelský režim a monitoring příměří pod kontrolou Organizace pro bezpečnost a spolupráci, respektive Minskou skupinu OBSE.
Dohodě o koridoru předcházela Trumpova podmínka, aby se Arménie a Ázerbajdžán společně zavázaly okamžitě ukončit v Minské skupině jakoukoliv aktivitu. Tento dokument podepsali ministři zahraničních věcí Mirzoyanem a Bayramov. Arménie i Ázerbájdžán souhlasily s účastí v minské skupině jako strany, nikoli jako iniciátoři, což podpisem končí a končí i tím možnost EU jakkoliv ovlivňovat vývoj.
Pro křesťanskou Arménii obklopenou nepřátelským muslimským světem končí svízelná a velmi limitující situace blokády ze strany Turecka a Ázerbajdžánu. Dopravní cesty přes kavkazské hřebeny do Gruzie k Černému moři nebo přes Írán nebyly pro dopravu vůbec dostačující a v zimě často nebyly provozovatelné. Dopravní a energetické spojení integruje zemi pod Araratem do globálních dodavatelských řetězců a potenciálně zvýší význam Turecka v propojení se Střední Asii.
Psali jsme
Arménie a Turecko obnoví po 31 letech železniční spojení mezi městy Gjumri a Kars. Projekt nazvaný Křižovatka míru přinese nejen lepší spojení…
Ruský desinteres nejen v Arménii, ale v celém v Zakavkazsku, podobně jako ústup ze Sýrie je zřejmým důsledkem priorit, které má Moskva na Ukrajině a kterých chce v nadcházejících jednáních s USA dosáhnout.
Prezident Trump si získal respekt na mezinárodní scéně. Nejen za způsob prosazení společného zájmu, ale i za to, že informace z diskrétních jednání za celý rok pronikaly na veřejnost jen v omezené míře.
Zdroj: The White House