foto: SŽ / Public domain/vizualizace Pražského nádraží
Redakce RAILTARGET připravila několikadílný seriál o pražském Hlavním nádraží, které má projít rozsáhlou rekonstrukcí. Ta odstartuje již v roce 2028. Znáte ale historii „Hlaváku“? Věřte, v mnohém Vás překvapí!
Rekonstrukce pražského Hlavního nádraží by měla začít již v roce 2028. V zadávacím řízení na modernizaci zvítězil návrh Šťastný Hlavák z dílny dánského studia Henning Larsen Architects. Počítá se změnami nejen samotného objektu nádraží, ale i přilehlého okolí. Tematikou Hlaváku se proto zabývá i známý český architekt Adam Gebrian, který tomuto projektu věnoval sérii videí.
Aby bylo možné pochopit podstatu a význam celého komplexu, je třeba připomenout si něco málo z historie. Nádraží Františka Josefa, jak se dnes přezdívaný Hlavák, původně jmenoval, vzniklo jako koncové nádraží na odbočce z hlavní trati spojující Vídeň s Bavorskem. První parní vlak zde přivítali 14. prosince 1871.
Novorenesanční odbavovací budova měla podobu honosné italské vily a říkalo se jí zámecké nádraží. Před nádražím vznikl Velký park, později známý jako Vrchlického sady. „Byl to důležitý, krásný městský park, kde jste chtěli trávit svůj čas. S jezírkem, skalkou, zvířaty, stromy,“ přibližuje Adam Gebrian původní stav dnešního tzv. Pražského Sherwoodu.
Během třiceti let však zaznamenala železniční doprava takový rozmach, že kapacita nádraží už nestačila. V roce 1901 proto začala rozsáhlá rekonstrukce. Původní budovu bylo třeba rozebrat a na jejím místě vznikla podle návrhu Josefa Fanty secesní odbavovací hala. Kolejiště zastřešila ocelová konstrukce z dílny mostárny Samuela Bondyho. Na výstavbu se spotřebovaly 2 tisíce tun oceli, 1,2 milionu nýtů, 18 tisíc m2 zinkového plechu a přes 200 kusů skleněných tabulí.
Fantova budova a její propojení s odbavovací halou ze 70. let
Secesní Fantova budova sloužila k odbavování cestujících až do roku 1977. „Dnes je to národní kulturní památka a myslím si, že to je všemi lidmi oceňovaná stavba. Mnozí si k ní našli vztah a do dneška tato budova reprezentuje hlavní vlakové nádraží, přestože pro ten dnešní provoz není moc důležitá,“ konstatuje propagátor architektury.
Přelom 60. a 70. let minulého století znamenal pro Hlavní nádraží obrovskou výzvu. Začala stavba metra a severojižní magistrály, což si vyžádalo rozsáhlé stavební úpravy. „Pomocí architektonické soutěže byl vybrán návrh od skvělého autorského týmu Bočan, Šrámkovi, Danda, Trnková, Rothbauer, kteří přišli s tím, jak vytvořit novou velkou odbavovací halu, která je částečně zakopána a zapuštěna pod zem tak, aby mohla podejít pod magistrálou, ale aby zároveň nevytvářela velký vizuální protiklad té krásné existující secesní Fantově budově. A já myslím, že se jim to podařilo,“ konstatuje Gebrian.
Návrh počítal s tím, že velký zakrytý prostor zůstane otevřený a prázdný. Měl fungovat jako místo krátkého zastavení a rozhlédnutí se poté, co cestující opustí vlak. Magistrála však odřízla historickou Fantovu budovu od centra města, což se podepsalo i na stavu okolí. Památkově chráněné budovy chátraly.
Nový majitel vytvořil z Hlaváku nákupní centrum
V roce 2003 bylo nádraží majetkově rozděleno mezi České dráhy, kterým zůstaly budovy včetně 1. nástupišť a Správu železniční dopravní cesty, která získala kolejiště včetně zbývajících nástupišť. České dráhy v témže roce uzavřely dohodu se společností Grandi Stazioni ČR, podle které měla společnost prostory v nájmu a zavázala se k plnění rekonstrukčních prací. Tato spolupráce se bohužel ukázala jako neefektivní. „Z dlouhodobého hlediska to prostoru neprospělo. Nájemce ho přetransformoval v nákupní centrum, kdy role vlakového nádraží je sekundární,“ konstatuje Adam Gebrian.
Nájemce nerespektoval termíny smluvních prací, až spory nakonec vygradovaly ve vypovězení smlouvy. V roce 2016 bylo celé nádraží převedeno pod Správu železnic. Ta nechala mimo jiné zrekonstruovat sály Fantovy budovy nebo realizovat podchod z nádraží na Žižkov. V prosinci 2023 byla dokončena rekonstrukce fasády Fantovy budovy.
„Prostory, které naposledy sloužily jako nocležny, second hand nebo kanceláře jsme díky špičkové práci stavbařů a restaurátorů vrátili o více než 100 let zpět. Sloupový sál s krásnou keramikou bude vaším oblíbeným místem, kde čekat na vlak. Půjde o komfortní business lounge se salonkem. Dvoupatrové Foyer Café poskytne zázemí pro hlavní sál, ale také pro cestující. Fantův sál je největším prostorem, který jsme v rámci stavby rekonstruovali. Dominuje mu velký státní znak Československé republiky. Sloužit bude společenským událostem,“ uvedla Správa železnic na síti X.
S realizací nové podoby pražského hlavního nádraží by mělo dojít k propojení Vrchlického sadů, odbavovací haly i historické Fantovy budovy. Přímo před nádražím bude stát nová tramvajová zastávka. Vítězný návrh řeší i výsadbu nové zeleně, která pomůže Praze adaptovat se na změny klimatu. Městský park má ambice stát se místem pro život a skoncovat s pověstí obávaného centra narkomanů a povalečů. Zdá se, že pražskému Sherwoodu tak zvoní umíráček.
Medailonek:
Ing. arch. MArch. Adam Gebrian
- Vystudoval architekturu v Liberci a v Los Angeles
- Získal titul Architekt roku (2015)
- Teoretik, propagátor, kritik i fanoušek architektury, který toto téma popularizuje v médiích
- Žil v Amsterdamu, Rotterdamu, Paříži, Londýně, Los Angeles a v Praze
- Vydal knihy Tři měsíce v Barceloně (2021), Dva měsíce v Lisabonu (2021), Sedm měsíců v Raleigh, New Yorku a Chicagu (2022)
- Na svém youtubovém kanálu pravidelně zveřejňuje videokomentáře k zajímavým objektům v České republice i zahraničí
YouTube kanál Adama Gebriana můžete sledovat zde. Celé video týkající se historie pražského hlavního nádraží najdete zde.
Zdroj: YouTube Adam Gebrian - Praha hlavní nádraží: Jak jsme se dostali do současného stavu?