Jobs, Trump i Musk by mu záviděli. Vanderbilt a jeho železniční impérium

Cornelius Vanderbilt začínal jako chudý farmářský chlapec, ale jeho životní příběh se vymyká všem představám. Dokázal vybudovat obří impérium, jaké by mu záviděli i dnešní giganti jako Musk, Trump nebo Jobs. Jak se z převozu nákladu stal železničním králem Ameriky, který změnil průmysl a zapsal se do historie?

Píše se rok 1794 a my se nacházíme na Staten Islandu ve státě New York v USA. Právě zde se farmářům a potomkům nizozemských osadníků Corneliu a Phebe Hand Vanderbiltovým narodí chlapec, který dostane otcovo jméno Cornelius, jak uvádí biography.com. Spojené státy jsou v této době jedním z nejmladších států na světové mapě. Vždyť je to ani ne 20 let od momentu, kdy v roce 1776 skupina patriotů okolo Thomase Jeffersona a George Washingtona vydala dokument s názvem Deklarace nezávislosti USA, jenž obsahoval požadavek na vznik samostatných Spojených států amerických, zcela nezávislých na Velké Británii, koloniální velmoci, která do té doby USA ovládala.

Tento požadavek nemohl vyústit v nic jiného než válku, v jejímž rámci Američané za pomoci Francouzů, kteří byli povzbuzeni vidinou oslabení pozice svého věčného rivala, porazili Velkou Británii. To bylo stvrzeno v roce 1783, kdy byla v Paříži podepsána mírová smlouva mezi Američany a Brity, která nově vzniknuvšímu státu přisoudila veškerá území na východ od řeky Mississippi, vyjma Kanady a Floridy.

Po zajištění samostatnosti nebudou Američané otálet. Své území se budou snažit neustále zvětšovat. K tomu povedou v zásadě 3 způsoby. Koupě od jiných zemí, válka a obsazování území domorodých indiánů, které půjde ruku v ruce s jejich vysídlováním, jedním z největších historických masakrů, během něhož Amerika neváhala použít ani biologické zbraně.

Po dokončení osídlování Ameriky v 19. století se USA stanou jednou z největších světových ekonomik a mocností. Svojí pozici si budou neustále vylepšovat, a to díky tomu, že se jejich území vyhnou obě světové války a škody po občanské válce mezi lety 1861-1865, v níž severní americké státy (tzn. „Unie”) porazí státy jižní (tzn. „Konfederace”), se podaří zacelit.

My se vraťme zpět za Corneliem. Ten bude nucen již v 11 letech opustit školu azahájit profesní kariéru.  Začne spolu se svým otcem převážet náklad mezi Manhattanem a Staten Islandem. Chlapec navíc začne již v útlém věku projevovat vlastní kreativitu. V 16 letech začne Cornelius k převozu zboží provozovat dvoustěžňovou plachetnici, známou jako periauger. O zisk se ale bude muset dělit s rodiči, kteří mu na ni poskytli půjčku.

Díky agresivnímu marketingu, prozíravým obchodům a podbízení se konkurenci se ukáže projekt jako výrazně výdělečný a úspěšný. Projekt se uchytí natolik, že v 18 letech Cornelius uzavře smlouvu s americkou armádou, pro kterou bude zajišťovat převoz zásob. Výdělek bude Cornelius z velké míry reinvestovat, což umožní firmě růst a zvětšovat svou flotilu.

Roku 1813 se Cornelius ožení se svou sestřenicí, Sophií Johnsonovou, jak uvádí zdroj. Pár bude mít celkem 13 dětí, z nichž 11 se dožije dospělosti. Jako otec a manžel však dobrý nebude. Ženu několikrát podvede s prostitutkami a ani k dětem nebude chovat dostatečnou náklonnost.

Podnikání je oproti rodinnému životu pro Cornelia zcela jiná písnička. Rychle vytuší potenciál, který bude nabízet nedávno vytvořený parní stroj a spolu s Thomasem Gibbonsem založí v roce 1817 společnost, která bude pro převoz nákladu i osob využívat parní lodě. Společnost bude prosperovat, a tak bude naprosto logické, že se po smrti svého společníka Gibbonse pokusí Cornelius podíl, který zdědí jeho syn, odkoupit, což se přes prvotní odmítnutí podaří.

Cornelius se brzy stane známou osobou a jeho společnost bude neméně populární. Své podnikání brzy rozšíří i na řeku Hudson, kde bude provozovat neméně populární linky, a to především osobní přepravy. Své lodní impérium bude nadále zvětšovat, a to až do velmi pokročilého věku.

Během Americké občanské války se Cornelius rozhodne věnovat své lodě námořnictvu Unie. Roku 1864 tak Cornelius zakončí podnikání v lodním průmyslu, během něhož se mu podaří nashromáždit majetek v hodnotě téměř 30 milionů dolarů. Prostředky se rozhodne investovat do nové výzvy, železnice. Postupně koupí několik železničních společností, což mu zajistí úplnou kontrolu nad železniční trasou Chicago – New York. Jeho investice přinesou do americké železnice revoluci. Zkrácení jízdních dob, dobře zpracovaným jízdním řádům i vyššímu komfortu jízdy bude moci konkurence jen těžce konkurovat.

Mezitím v roce 1868 zemře Corneliovi manželka. I přes to, že s ní měl Cornelius velmi komplikovaný vztah, jej její smrt hluboce zasáhne. Dokonce se pokusí najít pomoc u dvou žen, které prý umí vyvolávat duchy zemřelých. Před pádem do propasti jej zachrání poněkud paradoxně rodina, která na něj, navzdory jeho chování k ní, nezanevře. Seznámí jej s o 40 let mladší vzdálenou sestřenicí Franckou Armstrongovou, se kterou se ožení.

Svou velkolepou kariéru zakončí Cornelius v roce 1871 skutečně mistrovsky. Vybuduje terminál Grand Central Depot pro New York Central Railroad. Bude se jednat o ohromné nádraží a překladiště plné moderních prvků jako vyvýšená nástupiště, skleněná balónová střecha překlenující všechny koleje a nástupní prostory přístupné pouze cestujícím. Na naléhání města budou následně koleje zahloubeny pod úroveň ulice, aby se snížil hluk a kouř se železniční dopravou spojený.

Nad Corneliem se ale pomalu začnou zatahovat mračna. Roku 1876 závažně onemocní. Vyčerpání, srdeční a žaludeční potíže povedou k jeho smrti, která na dveře zaťuká v lednu roku 1877. Své dědictví rozdělí v závěti mezi své děti a manželku. Dnes se odhaduje, že Cornelius by měl majetek v hodnotě více než 200 miliard dolarů, pokud bychom jeho bohatství přepočítali na hrubý domácí produkt země v roce 1877. Tím by se stal druhým nejbohatším člověkem v americké historii po spoluzakladateli společnosti Standard Oil Johnu D. Rockefellerovi

Zdroje: History.com; Biography.com