foto: Wikimedia Commons/Rail Baltica, Talinn
Projekt Rail Baltica nabírá zpoždění a EU mění harmonogram výstavby. Rostou náklady i napětí ohledně spolufinancování VRT v Česku a střední Evropě.
Ambiciózní plán vybudovat do roku 2025 moderní železniční infrastrukturu napojující baltské státy (Litvu, Lotyšsko a Estonsko) s Polskem vzal za své. Důvodů zpoždění je celá řada – o některých jsme již na stránkách RAILTARGET informovali.
Psali jsme
Estonsko, Lotyšsko a Litva spojily síly a chtějí od Evropské unie další miliardy eur na výstavbu železnice Rail Baltica. Strategický projekt…
Rail Baltica a VRT budou soupeřit o evropské dotace
Mnohým starostem bude jistě čelit i Správa železnic. Rail Baltica se potýkala s nárůstem stavebních nákladů, nákladů na výkupy pozemků a nedostatečně sladěného financování ze strany EU a členských států. Experti také poukazovali na to, že projekt neměl od počátku efektivní řízení, chyběla mezinárodní a evropská koordinace, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a velkým problémem byla i bezradnost a netransparentnost počínání institucí veřejné správy. Tempo přípravných prací a výstavby bylo nejpomalejší v Lotyšsku. Všechny baltské státy nyní deklarují, že se jim podařilo velkou část obtíží překonat.
Pro plánovanou českou a středoevropskou síť VRT zpožděním vzniká další neplánovaná konkurence v souteži o spolufinancování z evropských prostředků na síť TEN-T (CEF III). Investory Rail Baltica ohlášené nároky na dodatečné financování mohou znamenat ve svém důsledku další zvýšení konkurence a boje o spolufinancování železničních projektů v Evropě, což se týká zejména Správy železnic a jejích dalších partnerů ve střední Evropě. Ke Španělsku a Portugalsku, Itálii a Rakousku se s argumentací „nejprve je nutné dokončit rozpracované projekty“ tedy přidávají i Baltské státy – tlak na rozpočet EU bude v příštím sedmiletém finančním období enormní.
Rail Baltica si na druhou kolej počká
Nyní Evropská komise byla donucena upravit harmonogram výstavby Rail Baltica. Do roku 2030 má být trať dokončena, ale z velké části jen jako jednokolejná. Bude však již elektrifikovaná a vybavená systémem ERTMS. Chybějící druhá kolej a odbočky mají být dostavěny až v následujících letech, z prostředků EU z dalších rozpočtových perspektiv.
„Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko by měly vynaložit veškeré úsilí, aby dodržely cílový termín stanovený na rok 2030 pro základní síť. Vzhledem k technickým a finančním výzvám spojeným s projektem Rail Baltica však nebude tento projekt dokončen před koncem roku 2030,“ uvádí se v prováděcím rozhodnutí Evropské komise 2025/1332 ze dne 9. července tohoto roku. Dokument doporučuje upřednostnit výstavbu jednokolejné trati spojující estonský Tallinn s litevským Kaunasem, kam trať dorazila již v roce 2015. Násyp a inženýrské stavby však mají být okamžitě přizpůsobeny pro výstavbu druhé koleje v druhé fázi. Počet a hustota rozmístění výhybek má zajistit dostatečnou propustnost v přechodné fázi.
Nový harmonogram výstavby Rail Baltica v Pobaltí a Polsku
Nový harmonogram pro osm úseků, na které byla trasa rozdělena ve třech baltských státech a v Polsku předpokládá dokončení fáze nabývání pozemků (tam, kde investor ještě tuto fázi nedokončil) nejpozději do konce roku 2026. Výjimkou jsou úsek mezi estonsko-lotyšskou hranicí a Salaspilsem, kde byl tento termín prodloužen o půl roku, a odbočka Kaunas – Vilnius, který Evropská komise posunula o rok. Mezi Tallinnem a Pärnu má ještě v tomto roce začít výstavba zemního tělesa a železničního spodku.
Dále směrem k lotyšské hranici by měly být do konce roku 2026 dokončeny všechny projektové práce, ale současně by měla být zahájena a „dosaženo dostatečného pokroku“ při výstavbě úseků vedoucích pod terénem. Na obou uvedených úsecích by měla být výstavba železničního svršku a infrastruktury dokončena do prosince 2028. Pro úsek na území Lotyšska mezi estonskou hranicí a Salaspilsem jsou termíny podobné jako pro úsek mezi Pärnu a hranicí, na stavební práce je však plánován o rok delší termín. Mezi Salaspilsem a litevskou hranicí má být do konce tohoto roku dokončeno projektování a zahájena výstavba podloží. Celá infrastruktura by měla být hotová do poloviny roku 2029.
Psali jsme
Litevská LTG Cargo úspěšně přepravila 230 nových vozů Kia ze Slovenska do Pobaltí, aniž by musel vyjet jediný kamion.
Na území Litvy (první úsek od lotyšské hranice po Poniewież) se termín prodloužil pro projektové práce a výstavbu železničního spodku. Konečný termín je nyní stanoven na 31. prosinec 2027. Výstavba svršku a železniční infrastruktury má být dokončena do poloviny roku 2029. U úseku Panevėžys – Kaunas bude výstavba zahájena do konce tohoto roku, dokončení výstavby spodku má termín do konce roku 2028 a celého svršku do poloviny roku 2029.
Kromě toho má být do konce roku 2028 dokončena výstavba normální železniční trati od hranic s Polskem do Mariampolu a na úseku Mariampol – Kaunas a odbočující trati do hlavního města Vilniusu do konce roku 2029. Polsko, na jehož úsecích také došlo k řadě zpoždění, dostalo od Evropské komise za úkol modernizovat úsek Białystok – Ełk do 31. prosince 2029, což investorská PKP PLK prozatím v harmonogramu potvrzuje. Nyní probíhá výběrového řízení na tuto investici. Čas na přestavbu úseku Ełk až k litevské hranici dostalo Polsko o rok delší, tedy prosinec 2030.
Rail Baltica: Elektrifikace, ERTMS a dokončení do roku 2030
Všechny úseky v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku mají mít do konce roku 2027 připravené projekty elektrifikace, v polovině roku 2028 mají být dokončeny projekty subsystému řízení tratí, aby mohly začít práce na obou těchto subsystémech už v prvním čtvrtletí 2027.
Do 31. prosince 2030 má být dokončena železniční infrastruktura jako spojení jednokolejných a dvoukolejných železničních tratí na náspu pro dvoukolejnou trať, určená pro smíšený provoz, vhodná alespoň pro nákladní vlaky o délce 740 m a celá infrastruktura má být elektrifikovaná. V té době má být také v provozu systém ERTMS. V roce 2030 mají být zahájeny dynamické zkoušky nové trati. Pro definitivní dokončení Rail Baltica Evropská komise žádný přesný termín nestanovila, protože to zřejmě není ani možné.
Teoreticky by měla Evropská komise uvalit v roce 2030 na všechny tři státy společné finanční sankce. S úpravou harmonogramu se to však nezdá pravděpodobné. Přesto další proces výstavby s upraveným harmonogramem bude probíhat již pod tíhou „posledního varování“. V zásadě všechny tři členské státy EU využívají práva financovat projekt v maximální výši 85 % (kombinují přitom financováni z CEF a kohezních fondů přidělených jednotlivých státům). Celkové náklady se odhadovaly na 15 miliard eur.
Psali jsme
Správa železnic zahájila výkupy pozemků pro první úsek vysokorychlostní trati mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem. Podle tiskové zprávy Správy železnic…
Rail Baltica: Lotyšsko hlásí zpoždění, Estonsko chystá nové vlaky
Poslanec Andris Kulbergs, předseda vyšetřovacího výboru lotyšského parlamentu pro projekt Rail Baltica, 13. května informoval estonské poslance, že Lotyšsko bude schopno dokončit svou část projektu až v roce 2035. Kulbergs uvedl jako důvod pro nedodržení termínu 2030 pro lotyšskou část mezinárodního železničního projektu závažné problémy s financováním.
Tragickou nekoordinaci a rozčarování vystihla estonská poslankyně Anastassia Kovalenko-Kõlvart, předsedkyně parlamentního výboru pro boj proti korupci. Vyjádřila nespokojenost s vládním dohledem nad projektem, jeho financováním a nejistou budoucností. „V podstatě stavíme železnice v hodnotě několika miliard a objednáváme vlaky v hodnotě 70 milionů eur, které budou jezdit z Tallinnu k lotyšským hranicím, kde skončí, protože to dál nepůjde. Kromě toho se každý rok utratí 50 milionů Eur na dohled nad tím vším“, řekla pro časopis Brussels Signals. Její slova potvrdil ministr infrastruktury Estonska Kuldar Leis: „Pokud Lotyšsko opravdu nezvládne držet krok, budeme na našem úseku Rail Baltica jezdit jen vnitrostátně.“
Estonsko připravuje již výběrové řízení na vlaky na Rail Baltica. Estonská státní železniční společnost Elron oznámila plán pořídit šest elektrických vlaků pro Rail Baltica. Tržní konzultace s potenciálními dodavateli uzavřela 25. dubna a zahájila už také výběrové řízení. Podpis smlouvy s výrobcem je naplánován na prosinec. Vlaky mají dosahovat rychlosti až 200 km/h a pojmout 200 cestujících. Na trati by se měly objevit v prosinci 2030.
Zdroj: RailBaltica.org, Brussel Signals