foto: Bundesarchiv, Bild 102-14151 / Wikipedia / CC-BY-SA 3.0/Flying Hamburger
Československý Stříbrný šíp byl ikonou 30. let minulého století. Druhá světová válka jeho éru slávy ale ukončila. Nejednalo se ale o jediný případ, kdy moderní vlaky tehdejší doby zanikaly.
Železnice byla vždy symbolem pokroku, rychlosti a technické vyspělosti jednotlivých států. Konstruktéři neustále přicházeli s novými nápady, jak změnit cestování vlakem, dopřát cestujícím co největší pohodlí a také s vidinou posunu k nemyslitelnému. Některé stroje svoji dobu opravdu předběhly. Nabízely vyšší rychlost, moderní vzhled interiéru i exteriéru a vyšší komfort pro cestující. V minulém století vzniklo několik projektů, které měly být přelomové. Ne ale vždy jde vše podle plánu. Očekávalo se, že tyto vlaky přinesou výraznou změnu v cestování. Nakonec se ale většina z nich nedočkala delšího provozu ani většího rozšíření. I tak však ukazují, kam až tehdejší technika a představy o moderní železnici dokázaly dojít.
Psali jsme
Končí éra, kdy se fanoušci museli bát o osud každého zrezivělého vagonu. Nový model správy, kterým se ČD inspirovaly v zahraničí, dává…
Legenda Stříbrný šíp
Jedním z nejzajímavějších československých železničních projektů konce 30. let byl motorový vůz známý jako Stříbrný šíp. Vůz s označením M 260.0 vznikl v roce 1939. Už na první pohled se odlišoval od běžných souprav své doby, a to především aerodynamicky tvarovanou karoserií a zaoblenou čelní částí. Jeho vzhled odpovídal tehdejším představám o moderní a rychlé železnici. Konstrukce vozu měla nabídnout nejen vyšší rychlost, ale také větší pohodlí pro cestující. Stříbrný šíp by se rychlostně dokázal vyšplhat až na 130 km/h, ale toho nikdy nedosáhl. Důvodem byla bezpečnost, v takto vysoké rychlosti by nedokázal včas zabrzdit. Dosahoval pouze tedy 90 km/h.
Krátce po dokončení vozu v roce 1939 do jeho osudu zasáhla ale druhá světová válka. Stříbrný šíp sice nějakou dobu jezdil, ale jeho význam postupně slábl. Po válce se železnice soustředila především na obnovu provozu, praktičtější a rychlejší vozidla. Ambiciózní projekt tak zůstal pouze u jediného exempláře, který se do širšího provozu nikdy nerozšířil. Když už nemohl sloužit na kolejích, začal sloužit jako klubovna železničních modelářů.
Záchrana Stříbrného šípu
Nejen proto se ho milovníci Stříbrného šípu snažili udržet při životě a v nejlepší možné kondici. V praxi se jednalo hlavně o malé opravy. Kompletní rekonstrukcí Stříbrný šíp prošel v roce 2011. K tomuto kroku se rozhodly přímo České dráhy. Oprava byla náročná a velmi komplikovaná. Celá konstrukce motoráčku musela být zmapována a následně opět projektována. Veškeré chybějící součástky se musely vymodelovat. Rekonstrukce se vydařila a v roce 2016 se Stříbrný šíp dočkal úplně poprvé nového motoru. Nyní ho obdivovatelé mohou vidět na železničních výstavách a akcích.
Německý Fliegender Hamburger
Stříbrný šíp ale není jediným vlakem, který byl revolučním výtvorem, ale kvůli válce z kolejí zmizel. Podobný příběh má také německý revoluční rychlovlak SVT 877 Fliegender Hamburger. Ve 30. letech minulého století se stal symbolem moderní a rychlé železnice, symbolem pokroku. Od roku 1933 spojoval Berlín s Hamburkem a tehdy patřil k nejrychlejším pravidelným spojům na světě. Vlak si rychle získal popularitu a byl vnímán jako ukázka technického pokroku Německa. Jeho slibnou éru však přerušila druhá světová válka, během níž byl provoz zastaven. Po válce se sice na krátkou chvíli vrátil do provozu, už se ale nikdy nepřiblížil ke své předválečné reputaci. Bohužel od Stříbrného šípu se původní jednotka nedochovala. Do dnešní doby se zachovalo pouze stanoviště strojvedoucího, motorový prostor a část salonu, zbytek byl sešrotován.
Britský experiment APT-E
Smutný konec potkal také nadějný britský experiment. V 70. letech minulého století se Britové pokoušeli o moderní rychlovlak, který pojmenovali APT-E. Čím byl tento vlak natolik výjimečný? Měl naklápěcí systém, díky kterému mohl projíždět zatáčky vyšší rychlostí. Při testech dosáhl velmi vysokých rychlostí a vzbudil velkou pozornost. Jednalo se ale pouze jen o zkušební soupravu. Když testování skončilo, pro vlak se nenašlo další využití. Svoji poslední jízdu tak absolvoval do muzea v Yorku, kde stojí dodnes jako připomínka odvážného britského experimentu.
Psali jsme
Louis Brennan před téměř 120 lety představil gyroskopický monorail – vlak, který balancoval na jediné koleji. Jeho vizí se inspiruje i německý…
Zdroje: railtarget.cz, railwaywondersoftheworld.com, old-dalby.com