foto: SŽ / Public domain/Vizualizace Hlavního nádraží
Známý český architekt Adam Gebrian komentuje proces výběru architektonických návrhů na rekonstrukci Hlavního nádraží v Praze. „To nejsou 3 nejlepší návrhy, to jsou všechny návrhy, které na toto místo v rámci tohoto dialogu byly zpracovány,“ upozorňuje.
V předchozích článcích se redakce RAILTARGET věnovala komentářům známého architekta Adama Gebriana k historii i současnému stavu pražského hlavního nádraží a jeho okolí. Dnes si propagátor a kritik architektury vezme na paškál výběrové řízení a dva z návrhů, které prošly soutěžním dialogem. Zadavatelé Hlavní město Praha, Dopravní podnik hl. m. Prahy a Správa železnic očekávaly návrhy, které komplexně řeší revitalizaci Vrchlického sadů, rekonstrukci nové odbavovací haly, zapojení nové tramvajové trati a propojení secesní Fantovy budovy.
O účast v soutěži projevilo zájem 26 týmů, portfolio pro účast zaslalo 24 z nich. „Moje první reakce byla, že to je opravdu málo,“ říká Adam Gebrian a dodává: „Jsou zde faktory, které mohou limitovat účast, nicméně 24 žádostí z celého světa pro takto velké území je málo.“ Porotu tvořilo 11 členů, s náhradníky, kteří se museli účastnit všech jednání, bylo porotců celkem 27.Dále sem počítáme 68 expertů, takže celkem je to 95 lidí, kteří se podílejí na hodnocení projektů. „To už mi zase přijde moc. Když lidí je hodně, zodpovědnost se rozmělňuje,“ varuje popularizátor architektury.
Porota vybrala 5 týmů, následně 2 vyřadila a zůstalo tříčlenné finále. „To nejsou 3 nejlepší návrhy, to jsou všechny návrhy, které na toto místo v rámci tohoto dialogu byly zpracovány,“ zdůrazňuje architekt s tím, že je třeba se zamyslet, jak bylo nastaveno zadání, když se soutěže účastnilo tak málo zájemců. Celý proces soutěžního dialogu a jeho hodnocení trval asi 1,5 roku. Hodnotitele nejvíce zaujal návrh dánské skupiny Henning Larsen Architects s názvem Šťastný Hlavák.
Veřejný prostor potřebuje koncepci města i pravidelnou údržbu
„Pro jakýkoli návrh platí, že bude vyžadovat mnohem větší péči, než tomu bylo doposud,“ naráží Gebrian na známý fakt chybějící následné údržby zejména u projektů veřejné správy. Revitalizací parku Vrchlického sady dává podle něj hlavní město Praha jasně najevo, že není spokojeno se současným stavem. I tzv. nová odbavovací hala přímo volá: „Najděte nový způsob fungování – rekonstruujte, revitalizujte, upravujte!“
Už jsou položeny koleje pro nové vedení tramvajové trati, takže tramvaj se vrací na horní část Václavského náměstí. Přiblíží se kontakt mezi nádražím a tramvají. V plánu jsou úpravy veřejného prostoru, parkování pod magistrálou atd. Co však schéma neřeší, jsou otázky rozvoje okolního území, a to je problém. Jde například o plány soukromé společnosti Penta, která hodlá stavět na území od Florence až po TransGas. Vytvoří se tak nová městská část
„Nemyslím si, že jedna soukromá firma má zrevitalizovat, zastavět či upravit tak obrovský kus v centru města. Domnívám se, že to má fungovat jinak. Tyto soukromé společnosti mají být subdodavatelé nějaké větší městské koncepce. A ta nemá existovat jen ve formě územního plánu, ale má mít podobu daleko přesnějšího plánu či regulační představy. Je to jediná šance, jak bránit veřejné zájmy,“ upozorňuje architekt.
Návrhy, které vyhověly podmínkám soutěžního dialogu
Začneme pěkně od třetího místa. To obsadila skupina Re architekti (CZ) + baukuh (IT) + YellowOffice (IT). „Pro mě je návrh srozumitelný a pochopitelný. Považuji ho za skvělý. Líbí se mi, že je prezentovaný věcnou formou. Nesnaží se vás ohromit fantastickými vizualizacemi, ale koncentruje se na to podstatné,“ konstatuje architekt. Autoři podle něj návrhem sdělují, že berou v potaz historický vývoj i význam secesní budovy. Zároveň vnímají novou odbavovací halu ze 70. let. Váží si jí a považují ji za skvělou. Uvědomují si, že není v dobrém stavu a potřebuje pomoc.
„Na nádraží dnes jde spousta lidí z Václavského náměstí z Bolzanovy ulice od stanice tramvaje pěšky, to se bude dít tak jako tak. Přistavíme dva prostory, severní a jižní halu. Na to budeme muset upravit veřejný prostor, aby se tam dalo přijít,“ interpretuje navrhované řešení Adam Gebrian. Nový přístup zajistí haly, na střeše vzniká pobytová plocha, která se může používat různým způsobem. „Podle mě je to přístup, který nejvíc odpovídá dnešní situaci a tomu, jak se o ten prostor bude v budoucnu někdo starat,“ konstatuje propagátor architektury.
Druhé místo přisoudili porotci návrhu katalánských architektů Miralles Tagliabue EMBT (ES) + OCA architects (ESCZ). Tento projekt demonstruje mentální nastavení autorů, kteří vidí veřejné prostory jako populární, živé, úspěšné používané. Jak dodává Gebrian: „Jen je stačí otevřít a všichni přijdou.“ Ovšem lidí, kteří by chtěli dobrovolně dlouhodobě pobývat na nádraží, je málo. Cestující spěchají, potřebují co nejrychleji odjet. Stavby od této skupiny autorů bývají zvláštní a svým způsobem divoké. Vyžadují obrovskou míru péče a pozornosti. V mnoha případech ale nemají opodstatnění.
„Já vidím idealizované divoké parkové prostředí. Potřebuje celou řadu uživatelů a obyvatel, což je slabina Prahy. Populační hustota hlavního města je stále docela nízká. My tyto prostory dlouhodobě nedokážeme naplňovat,“ tvrdí propagátor architektury. Návrh přichází s řešením v podobě jakéhosi parkového skleníku, odbavovací hala ze 70. let je převrstvena novou strukturou na celé své šířce. Objem přidává funkční vrstvy, zapojuje stávající střechu do života území a přitahuje spoustu pozornosti.
Co si myslet o tom, že podmínkám, které nastavili zadavatelé, dokázala vyhovět jen hrstka architektů z celého světa. Projektanti řešící takto komplexní území se strategickým významem pro Prahu navíc vůbec neznali vztahy ani budoucí koncepce v rámci širšího okolí. Ber kde ber není dobrá taktika pro budoucnost. Zcela chybí ochrana veřejných zájmů. Velkolepé architektonické dílo uprostřed města bez provázanosti s okolím je problém. Může přinést v důsledku neznalosti strategie dalších investorů překvapující změny původního záměru.
Medailonek:
Ing. arch. MArch. Adam Gebrian
- Vystudoval architekturu v Liberci a v Los Angeles
- Získal titul Architekt roku (2015)
- Teoretik, propagátor, kritik i fanoušek architektury, který toto téma popularizuje v médiích
- Žil v Amsterdamu, Rotterdamu, Paříži, Londýně, Los Angeles a v Praze
- Vydal knihy Tři měsíce v Barceloně (2021), Dva měsíce v Lisabonu (2021), Sedm měsíců v Raleigh, New Yorku a Chicagu (2022)
- Na svém youtubovém kanálu pravidelně zveřejňuje videokomentáře k zajímavým objektům v České republice i zahraničí
YouTube kanál Adama Gebriana můžete sledovat zde. Celé video týkající se historie pražského hlavního nádraží najdete zde.
Zdroj: YouTube Adam Gebrian - Praha hlavní nádraží: Hodnocení soutěžních návrhů