Chebské nádraží se vrací do 60. let. „Bude se řešit verbež před nádražím?" ptají se občané

Ikonická budova chebského nádraží z počátku 60. let projde kompletní rekonstrukcí. Správa železnic vybrala zhotovitele stavby za 428 milionů korun, tedy výrazně pod původně očekávanou cenou. Obnova vrátí nádraží původní architektonické prvky, zároveň ale přinese nové technologie i modernější zázemí pro cestující.

Památkově chráněná výpravní budova v Chebu patří mezi nejvýraznější ukázky poválečné železniční architektury v Česku. Objekt z roku 1962 vznikl podle návrhu architekta Josefa Dandy na místě původního nádraží zničeného během druhé světové války. Právě jeho architektonická hodnota je jedním z důvodů, proč je připravovaná rekonstrukce sledovaná nejen mezi železničáři, ale i odborníky na architekturu a památkovou péči.

Zakázku získaly společnosti Berger Bohemia a Metrostav DIZ s nabídkou ve výši 428 milionů korun. Oproti předpokládané hodnotě 590 milionů jde o rozdíl přesahující 160 milionů korun, což je v současném stavebním prostředí poměrně výrazný rozdíl. Samotné práce mají začít ještě během letošního roku a dokončení se plánuje přibližně za dva roky.

Návrat historických hodin i bruselského stylu

Rekonstrukce se zaměří na kompletní obnovu fasády i interiérů sedmipodlažní budovy. Stavbaři vymění okna, dveře i obklady, důležitou součástí projektu ale bude také návrat původních architektonických detailů, které byly v průběhu let částečně odstraněny nebo překryty novějšími zásahy. Do odbavovací haly se vrátí historické hodiny a dobový mobiliář, restaurátoři obnoví také mozaiky, vitráže nebo skleněné stěny. Správa železnic sama projekt na sociálních sítích označila za návrat „šedesátek v Chebu“, čímž přímo odkazuje na architektonický styl počátku 60. let, který bývá často spojovaný s takzvaným bruselským stylem.

Právě ten je dnes mezi architekty a historiky stále častěji vnímán jako důležitá součást československé poválečné architektury. Zatímco ještě před několika lety byly podobné stavby často označovány za zastaralé relikty socialismu, dnes roste snaha o jejich citlivou obnovu a zachování. Chebské nádraží bývá v odborných kruzích označováno za jednu z architektonicky nejhodnotnějších nádražních staveb své doby. Význam objektu podtrhuje i fakt, že vznikl na místě původního historického nádraží, které bylo během druhé světové války těžce poškozeno a následně zaniklo.

Chebské nádraží propojí historii s moderními technologiemi

Vedle historických prvků přijdou na řadu i moderní technologie. Budova získá nový informační systém, modernější zázemí i fotovoltaickou elektrárnu na střeše, která pomůže snížit energetickou náročnost provozu. Součástí rekonstrukce budou také nové kanceláře, obchody a multifunkční prostory. Ve druhém podlaží vznikne zasedací místnost s výhledem do odbavovací haly, nejvyšší patro pak nabídne multifunkční prostor s vyhlídkou na město.

Proměnou projde i okolí nádraží. Projekt počítá s novými parkovacími místy včetně parkovacího domu na severní straně budovy. Přibudou také nové toalety a upraví se orientační systém pro cestující.

Chebské nádraží přitom neplní pouze regionální roli. Stanice leží na významném mezinárodním železničním tahu směrem do Německa a dlouhodobě patří mezi důležité dopravní uzly západních Čech. Budova denně odbaví tisíce cestujících a její technický stav už podle Správy železnic delší dobu vyžadoval rozsáhlejší zásah. Projekt rekonstrukce chebského nádraží bude spolufinancovaný z evropského mechanismu Just Transition Mechanism, další část pokryje úvěr Evropské investiční banky a prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury.

Bude se řešit „verbež“ před nádražím? Ptají se občané

Oznámení rekonstrukce vyvolalo výrazné reakce také na sociálních sítích. Část diskutujících vítá především zachování historicky cenné stavby a citlivý přístup k architektuře 60. let.

Stránka zabývající se architekturou v severočeském městě Archigram Liberec například v reakci připomněla rozdílný přístup k podobným objektům v jiných městech: „Skvělé! Proč Správa železnic Chebu dopřeje zachování historicky cenného objektu z roku 1962 a v Liberci v tichosti odsoudila historicky cennou budovu z roku 1905?“ Komentář naráží na dlouhodobé debaty kolem budoucnosti historické nádražní budovy v Liberci, která se v minulých letech stala předmětem sporů.

Další reakce se týkaly spíše stavu okolí stanice a bezpečnosti veřejného prostoru. „A bude se potom nějak řešit i to, kdo se po celém tom prostranství pohybuje? Brána do města a první, co člověk vidí, jsou feťáci, bezdomovci a nevím, jaká ještě všelijaká verbež,“ napsal v diskusi Pavel Šindelář. Právě podobné komentáře ukazují, že rekonstrukce nelze brát jen jako zlepšení dopravní infrastrukturu. U velkých stanic se stále častěji řeší také kvalita veřejného prostoru, bezpečnost nebo celkový obraz města pro návštěvníky.

Zdroj: Tisková zpráva Správy železnic