Češi nejsou tak drsní jako Dánové. Jsme schopni vítězný návrh projektu rekonstrukce Hlavního nádraží ocenit?

Úprk pražským podsvětím v okolí Hlaváku by mohla v dohledné době nahradit příjemná cesta zrevitalizovaným komplexem nádraží. Vítězný návrh rekonstrukce charakterizuje rozsáhlá pergola hodnocená laiky nepříliš lichotivě. Profesionální komentář přidává známý architekt Gebrian.

Ze tří návrhů na úpravu pražského hlavního nádraží vybrala porota dánské řešení Šťastný Hlavák týmu Henning Larsen Architects.„Spousta lidí vynáší kritické soudy, aniž by znala souvislosti. Zadání se týkalo celé plochy a soutěžící to tak řešili. Nelze se bavit jen o dřevěné pergole, která je sice viditelná a snadno se do ní dá trefit, ale jedná se o celé území. Soutěžící respektovali polohu tramvajové trati i chystaný přechod přes magistrálu před Fantovou budovou, požadavky týkající se parku, jeho zpřístupnění atd. Jsou věci, které jsou jednoznačně definované, ale i tak může být porota překvapena tím, jak soutěžící pochopili zadání,“ konstatuje Gebrian.

Oba vstupy do metra se dnes nachází v interiéru. Střecha je ve velmi špatném stavu a bude třeba ji upravovat, autoři návrhu se ji pokusí sundat. „Od soutěžících se očekává, že k rekonstrukci a úpravě nové odbavovací haly budou přistupovat s citlivostí, která náleží významným budovám v pražské památkové rezervaci. Některé věci nové odbavovací haly považujeme za dobré a skvělé, a ty chceme rozvinout. Ty, které považujeme za určité slabiny a problémy, těch bychom se možná chtěli zbavit nebo je nahradit něčím jiným,“ uvažuje propagátor i kritik architektury.

Dánští architekti zkrátili podchod, čímž do prostoru přivedli spoustu přirozeného světla. Doba, kterou cestující stráví v podzemí, je kratší, jsou schovaní pod velkou dřevěnou pergolou, takže na ně neprší a nesněží. Do venkovního otevřeného prostoru přijede tramvaj, ale bude kryta střechou, která se klene vysoko nad ní. Jde o jakési parkové náměstí, které je záměrně předimenzované a městský charakter vtahuje dovnitř.

Gebrian vidí dánský návrh jinak než jeho autoři

Tvůrci svůj návrh vykládají tak, že se chovají citlivě k historické budově, vypůjčili si její tvarosloví, obdivují secesi a pracují s geometrií a prvky, které ze secese vycházejí. Reagují na stavbu starou 120 let i na pražské motivy. Přestože ubourávají podstatnou část nové odbavovací haly, nemyslí si, že je to špatná, slabá nebo nezajímavá architektura. Spoustu prvků zachovávají – dlažbu, skleněné věže, sloupy, obklady či podhledy. Celou řadu věcí opečovávají, rozvíjejí a zvětšují.

„S touto argumentací nesouhlasím a v mnoha ohledech se mi nelíbí. Já bych tento návrh popsal jinak. Je tady nějaké historické nádraží, byla tady hala ze 70. let. Z mnoha různých důvodů jsou dnes nároky jiné, tak my jsme se rozhodli dramaticky to pozměnit podle našeho vlastního návrhu. Podstatnou část haly musíme ubourat a ty její prostorové vazby měníme ve prospěch toho, co si myslíme, že je lepší,“ popisuje svůj výklad dánského návrhu Adam Gebrian.

„Nehrál bych komedii, že tím, že se zachovávají některé staré prvky, se zachovává duch původní haly.  Jsem přesvědčen o tom, že to tak není. Jako architekt nejvíce ceníte prostor a prostorové vymezení. Jakmile do prostorového vymezení dramaticky zasáhnete, nemáte předstírat, že se jedná o rozvíjení původního konceptu, ale máte říct, my ten koncept dramaticky proměňujeme. Za mě je to takhle ok. Nemá to být přístup tzv. chytré horákyně,“ doplňuje popularizátor architektury.

Gebrian se domnívá, že české cestující dánský návrh neoslní, protože v Čechách nejsme zvyklí na drsné severské podmínky. Úroveň komfortu se sníží. „Řešení zvětšuje plochu, kdy nejste úplně v exteriéru, ale jste v něčem, co je mezi tím. Mám pochyby, zda to naše společnost dokáže ocenit. Vy to navrhujete pro lidi, kteří to bez problémů dokážou používat, ale vůbec si nejsem jistý, že to jsme my. Respektive mám dojem, že my to nejsme,“ domnívá se český architekt. Střecha ochrání před nepřízní počasí jen částečně, do otevřeného prostoru pod ní bude foukat, snadno se sem zanese sníh.

Architekt nemá k dánskému návrhu automaticky negativní přístup. V tolik diskutované pergole vidí univerzální konstrukci, která by mohla být téměř kdekoli. A to je problém, nejde o projekt, který patří přímo do Prahy a jinde být nemůže. Neschopnost proniknout hlouběji do české mentality může přinést řešení, které se v našich podmínkách ukáže jako nefunkční. Ušlechtilé přírodní materiály vyžadují péči, tu ale v naší zemi nejsme zvyklí veřejnému prostoru dávat. Jen čas tak ukáže, zda bude Hlavák opravdu šťastné místo.

Medailonek:

Ing. arch. MArch. Adam Gebrian

• Vystudoval architekturu v Liberci a v Los Angeles
• Získal titul Architekt roku (2015)
• Teoretik, propagátor, kritik i fanoušek architektury, který toto téma popularizuje v médiích
• Žil v Amsterdamu, Rotterdamu, Paříži, Londýně, Los Angeles a v Praze
• Vydal knihy Tři měsíce v Barceloně (2021), Dva měsíce v Lisabonu (2021), Sedm měsíců v Raleigh, New Yorku a Chicagu (2022)
• Na svém youtubovém kanálu pravidelně zveřejňuje videokomentáře k zajímavým objektům v České republice i zahraničí

YouTube kanál Adama Gebriana můžete sledovat zde. Celé video týkající se historie pražského hlavního nádraží najdete zde.

Zdroj: YouTube Adam Gebrian - Praha hlavní nádraží: Reakce na vaše komentáře