foto: Flickr.com / public domain /Hidžázská železnice
Modernizace tratí mezi Bulharskem a Tureckem i obnova Hidžázské dráhy slibují rychlejší spojení Evropy s Blízkým východem.
Bulharský ministr dopravy Grozdan Karadjov a jeho turecký protějšek Abdulkadir Uraloğlu se dohodli na modernizaci a zkapacitnění přeshraničního železničního propojení mezi oběma zeměmi. Stávající hlavní trať z Turecka k hranicím EU bude do konce roku modernizována. Cílem je zkrátit dobu jízdy osobních vlaků mezi Istanbulem a bulharskou hranicí ze 4 hodin na 1½ hodiny a nákladních vlaků z 8½ hodiny na 3½ hodiny.
Elektrifikace, TEN-T a finance z EU
Zároveň se začne elektrifikovat 39 km dlouhý úsek železniční trati mezi Yambolem a Elhovem a zahájí se výstavba 32 km dlouhé trati mezi Elhovem a Lesovem, kde by byl vybudován nový železniční hraniční přechod s Tureckem. Trasa o celkové délce 71 km bude mít tři stanice a je navržena tak, aby umožňovala provoz osobních vlaků rychlostí 160 km/h a nákladních vlaků rychlostí 120 km/h. Koridor je součástí sítě TEN-T a EU financovala studii proveditelnosti této trati, což do budoucna implikuje i spolufinancování výstavby ze strany EU. Nový hraniční přechod kapacitně pomůže stávajícímu železničnímu přechodu Svilengrad – Kapıkule.
Psali jsme
Arménie a Turecko obnoví po 31 letech železniční spojení mezi městy Gjumri a Kars. Projekt nazvaný Křižovatka míru přinese nejen lepší spojení…
Budoucí železniční propojení z Evropy do Turecka je atraktivní i pro Jordánsko a s Tureckem přímo sousedící Sýrii. Představitelé ministerstev dopravy na úrovni náměstků ministrů (viz obrázek v článku na webu Turkish Minute) Turecka, Sýrie a Jordánska se ve společném memorandu 11. září 2025 dohodli, že zlepšení regionální železniční a přístavní infrastruktury je důležité pro spojení s Evropou.
Plány na obnovu historické Hidžázské dráhy
Uvažování tří států konkrétně spočívá v obnově historické Hidžázské železniční trati (Hejaz). Tato trať byla vybudována ještě v dobách Osmanské říše s cílem usnadnit obchod a cestování poutníků do Mekky. Stavěla se za vlády Sultána Abdulhamida II. v letech 1900 a 1908 a byla vcelku v provozu pouze dvanáct let, protože se postupně v důsledku bojů první světové války rozdělovala a zůstávaly z ní v nepravidelném provozu jen provozuschopné fragmenty.
Hidžázská dráha vedla z Turecka do metropole Sýrie Damašku přes jordánský Ammán až do Medíny v dnešní Saúdské Arábii. Obnova této trati by pomohla rozšířit dosah železniční infrastruktury až k Rudému moři a tím by se navýšila existující přepravní kapacita jordánského přístavu Akaba. Přímé železniční spojení mezi Rudým mořem a Tureckem a v širším smyslu i s Evropou by bylo převratným krokem v logistice.
Všechny tři země společně zahájí přípravu formou technických studií proveditelnosti a možných železničních provozních parametrů. Kromě samotné železniční infrastruktury nabídlo Jordánsko Sýrii technickou pomoc při údržbě lokomotiv. Jako první krok v obnově vztahů obou zemí chce Jordánsko a Sýrie po třinácti letech otevřít hraniční přechod Bab Al Hawa–Cilvegözü pro silniční dopravu. Turecko se zavázalo dokončit 30 kilometrů zničeného úseku na syrském úseku historické trati.
Psali jsme
Před více než sto lety slibovala spojení Damašku s posvátnou Mekkou, nakonec však skončila pod náporem písku, výbuchů a politických zvratů.…
Železnice jako symbol blízkovýchodní spolupráce
Po pádu Assadova režimu začaly arabské země v blízkovýchodním regionu spolupracovat. Výsledkem je podle jordánských úřadů pokles nelegálního obchodu se zbraněmi a s narkotiky. Společné akce a letecké údery systematicky likvidují přeshraniční pašeráckou logistiku.
Tyto události společně podtrhují, jak Turecko, Sýrie a Jordánsko mění svou spolupráci, přičemž projekt Hejaz je symbolem kontinuity osmanské éry a praktickým krokem k obnovené integraci.