ŽIVĚ z RBD: „Do rakve nákladní železnice jsme v Bruselu zatloukli spoustu hřebíků!“ zní drsný verdikt

Veletrh Rail Business Days odstartoval a s ním i konference o aktuálním stavu železniční dopravy v ČR za účasti špiček sektoru. Přinášíme exkluzivní živé zpravodajství z akce. RAILTARGET je na místě.

Spolu se zahájením letošní edice veletrhu Rail Business Days v Ostravě začíná na místě také ostře sledovaná odborná konference. V rámci ní vystoupí přední zástupci z řad politiků a šéfů železničních společností i sdružení, kteří přiblíží aktuální stav a výzvy české železnice. Naše redakce RAILTARGET je na místě. Sledujte živé zpravodajství s nejnovějšími informacemi.

Úvodní slovo si vzal ministr dopravy Ivan Bednárik, který zhodnotil současnou situaci v sektoru: „Na bilancování je po půl roce ještě brzy, ale myslím, že se českou železnicí můžeme hrdě pochlubit.“ Po Bednárikovi hovořil Martin Kolovratník, poslanec PSP ČR a předseda správní rady Správy železnic.  „V ETCS jsme šli dopředu a sousední státy nám to mohou závidět. Jsme na tom dobře, ale čeká nás řada výzev,” uvedl.

Generální ředitel Českých drah Michal Krapinec na konferenci připomněl masivní investice do vozového parku. „České dráhy si za posledních 10 let prošly obrovskou modernizační vlnou. Česká železnice se nemá za co stydět. Nevedeme si špatně, ani když se podíváme směrem na západ,“ uvedl v Ostravě Krapinec. K transformaci samotného manažera infrastruktury se vyjádřil generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth. „SŽ se mění, provádíme úsporná opatření,“ uvedl Tóth.

Pohled z regionů a dekarbonizace dopravy 

Za hostitelský Moravskoslezský kraj vystoupili hejtman Josef Bělica a náměstek pro dopravu Radek Podstawka. Kraj sází na ekologii i strategické projekty. „Máme významný dopravní uzel na Mošnově, který chceme dále rozvíjet. Když jsme zavedli první bateriové vlaky, došlo k nárustu cestujících o 20 %. Byl bych velmi rád, kdybychom se dočkali i vodíkových vlaků v dálkové dopravě,“ uvedl Bělica. Náměstek Podstawka jej doplnil s apelem na dokončení klíčových staveb v regionu. „Byl bych rád, kdyby se dotáhly projekty, které už započaly, např. Ostravský uzel, elektrizace do Frýdku-Místku a Krnova apod,“ uvedl Podstawka.

Do diskuse o ekologii vstoupil Zdeněk Chrdle, generální ředitel společnosti AŽD, který upozornil na nutnost vnímat věci v širším ekonomickém i dopravním kontextu. „Železnici bychom měli vnímat nejen z hlediska modernizace, ale i z hlediska ekonomiky. Nemůžeme být závislí jen na dotacích, které časem třeba být nemusí. Bezemisní železnici vítám, ale je třeba si uvědomit, že železnice není módem, který přírodu zatěžuje nejvíce. Je tedy třeba se podívat i na silniční a leteckou dopravu, a tam podnikat dekarbonizační kroky,“ popsal Zdeněk Chrdle, generální ředitel AŽD.

Panelová diskuse: Infrastrukturní projekty do roku 2030

Po úvodních proslovech následoval diskusní panel na téma „Zásadní infrastrukturní projekty české železnice do roku 2030“.  K Ivanu Bednárikovi, Martinu Kolovratníkovi a Tomáši Tóthovi se připojili také prezident ŽESNAD CZ Martin Hořínek a výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec.

Nákladní doprava na vedlejší koleji?

„Problém je dekarbonizace, protože jsme zapomněli, že existuje nákladní doprava. Do rakve nákladní železnice jsme v Bruselu zatloukli spoustu hřebíků a bude trvat dlouho, než je vytáhneme,“ uvedl Bednárik. „Dříve jsme do Bruselu jezdili a předkládali ředitelce DG Move, že je třeba nákladní dopravu podporovat. Jsem proto rád, že v této oblasti máme podporu i od pana ministra,“ reagoval na slova Bednárika Hořínek a dopnil, že zároveň roste segment intermodální dopravy. 

Jak to bude s VRT? 

Moderátor panelu otevřel otázku, zda se projekty VRT nezastavují a jaká bude jejich další koncepce. V diskusi také zazněla otázka: „Když jste nastoupil na post ministra, hovořilo se o tom, že se VRT zastavují. Jaká bude koncepce VRT z Vašeho pohledu?” Ministr na to odpověděl: „100 miliard každý rok navíc po 10 let jen kvůli VRT je nemožné," reagoval otevřeně Bednárik. „Musím si tedy počkat na to, co se podaří vyjednat v Bruselu ohledně mezinárodního napojení vysokorychlostních tratí. Až v momentu, kdy budu vědět, že mám kofinancovatelné VRT v rozsahu 50 %, možná 70 %, můžeme se posunout. Oddálili jsme zatím části, které se nenapojují dále do zahraničí," řekl s tím, že nelze vše financovat pomocí PPP. 

Generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth však potvrdil, že klíčové parametry staveb běží dál: „V příštím roce otevíráme největší stavbu pro nákladní železniční dopravu. Pokračujeme v projektech na propojení se sousedními státy, např. Krušnohorský tunel, který má sice svá negativa, ale půjde o významný duální tunel pro osobní i nákladní dopravu,“ uvedl Tóth. „Rychlost 320 platí, nemá cenu brzdit, když tu VRT budou dalších 50, možná 100 let.”

S tím souhlasí i výkonný ředitel SVOD Bohemia Petr Moravec, který ocenil realističtější přístup k financování: „Za předchozího pana ministra se zdálo, že jsou peníze na vše, a pokud ne, tak to budou řešit PPP projekty. Jsem rád, že se vše nyní řeší více realisticky. Projekt Via Vindobona pokračuje, což je důležité, a neodstoupilo se ani od projektu Moravská brána. Jediné, co nám chybí, je kapacita – a to jak pro nákladní, tak pro osobní dopravu.“ Moravec se vyjádřil i k rychlosti. Co se týče rychlosti, vlak se na 320 km/h dostane až za 24 až 36 kilometrů, podle sklonu a brzdí 8 km. Budujme na 320 km/h. Naši předci budovali také na 160 km/h, a této rychlosti jejich kolejová vozidla ani nedosahovala.”

Rozpočet a budoucnost lokálních tratí

Moderátor se obrátil na Martina Kolovratníka s dotazem, jak může z pozice předsedy správní rady zajistit dlouhodobé stabilní financování Správy železnic. „Je to vše o politických rozhodnutích. Od roku 2014 byly peníze na vše, a letos se poprvé rozevřely nůžky mezi tím, co se plánuje a co je možné si dovolit. Probíhají již jednání o financích na další rok, zatím se bavíme o částce 82 miliard plus pro SŽ,“ uvedl Kolovratník.

Na závěr čelil Kolovratník dotazu na konzervaci lokálních tratí, jejímž byl dříve velkým propagátorem: „Možná jsem byl naivní. Teď už vím, že je to možné řešit i jinak např. prostřednictvím vlakotramvají nebo autonomních řešení. Nelze konzervovat všechny lokálky napříč zemí," odpověděl. 

 Zdroj: RAILTARGET