foto: Redakce RAILTARGET /Živě z IRFC 2022: A máme tu závěr! 5. sekce konference přinese otázky a odpovědi ohledně sítě TEN-T
Vítejte u poslední části letošní konference IRFC 2022! V této sekci se dozvíme více na téma TEN-T: spolehlivá a odolná transkontinentální síť. Své prezentace zde přednesou například Radek Čech, ředitel odboru Oddělení mezinárodní spolupráce a EU SŽ, Alojz Filipek, technický ředitel BTS, anebo Boris Leštinský, vedoucí oddělení rozvoje vojenské dopravy a HNS, MO ČR!
15:25 První jde do akce Radek Čech, ředitel odboru Oddělení mezinárodní spolupráce a EU SŽ, aby odprezentoval projekt Via Vindobona. Česko je křižovatkou Evropy a vedou přes ní cesty ze západu na východ nebo z jihu na sever. Via Vindobona pak povede z Vídně, přes Brno, Jihlavu, Prahu a pak do Berlína. Z Prahy se tak do Berlína dostanete během hodinky, do Vídně to bude něco kolo čtyř. Na většině úseku se bude moci jez až 320 km/h a jeho součást bude i plánovaný Krušnohorský tunel. Díky Via Vindobona už bude přímější spojení z Vídně do Berlína přes Prahu konečně rychlejší, pokud totiž pojede teď z Vídně do Berlína přes Německo, tak ušetříte alespoň hodinu cesty. Co se týče revize TEN-T, tak jsme debatovali o našich plánech s EK a s členy EP. Tím bychom zajistili, tou revizí, přímé spojení Praha – Brno a jádro TEN-T u nás by mělo být dokončeno k roku 2040. Potom přibyla nová část okolo Hradce Králové, která by měla zajišťovat nákladní železniční dopravu. Potřebujeme ale politickou podporu, kofinancování z EU nebo podporu pro digitalizaci a výzkum. To by pak mělo vést k větší atraktivitě železnice oproti ostatním druhům dopravy. Přidaná hodnota bude ve vyrovnání disparity v regionech, snížení závislosti na ropě, navýšení kapacity pro nákladní železniční dopravu nebo výrazné zkrácení vzdáleností mezi hlavními městy střední Evropy. Hlavním přínosem je taky mezinárodní kooperace s okolními státy, díky kterému můžeme nadále vylepšovat VRT a napojení na síť TEN-T.
Psali jsme
Blížíme se k závěru! 4. sekce konference IRFC 2022 na téma VRT právě začíná. S příspěvky zde vystoupí například Martin Švehlík, ředitel…
15:40 Pokračuje Erik Evtimov, zástupce generálního tajemníka CIT. Máme tři vrstvy v evropské dopravě z právního hlediska – COTIF-CIM, SMGS/SMPS a Koridorové právo – navíc ještě národní právo. Na právnících je pak úloha, jak je nějakým způsobem provázat. Válka však bývá nepřítelem práva. Západní Evropa spadá pod CIM, východní Evropa a část Balkánu potom pod CIM+SMGS a Rusko SMGS. Proto může být náročnější aplikace sekundárního evropského práva, protože síť TEN-T povede přes země s rozdílnými právními normami pro dopravu. Ale věříme, že se to podaří. Začali jsme diskutovat řešení těchto právních rozdílů mezi zeměmi, kde na silnici je to poměrně jednoduché, máte prostě jen jednu cestu. Ale u železnice je to složitější, protože při cestě z Prahy do Kyjeva se právní akty a kontrakty mění. Chtěli bychom pracovat na jednotném dopravním dokumentu, aby se předcházelo komplikacím v železniční dopravě. Také díky tomu ušetříme čas a peníze, protože nebude potřeba mít na jednu železniční cestu několik dokumentů. Tím docílíme i právní interoperability, abych tak řekl, a je v tom potenciál ulehčit železnici.
15:55 Dalším na řadě je Boris Leštinský, vedoucí oddělení rozvoje vojenské dopravy a HNS, MO ČR. Rád bych Vám vysvětlil koncept vojenské mobility. Jedním z jejich hlavních cílů je zajistit bezpečnost státu, proto musí být řádně vybavena a tak připravena. Kooperace mezi armádami EU není nic nového a v roce 2017 bylo založeno PESCO, které podporuje právě vojenskou mobilitu nebo schopnost plnit cíle unijní obrany. To je velmi důležité, protože armády se pak mohou rychle pohybovat k ohnisku konfliktu. K tomu, abychom zajistili skutečně plynulou vojenskou mobilitu tak musíme odstranit několik bariér, jako například v oblasti legislativy, infrastruktury anebo prohloubení mezinárodní vojenské spolupráce (v rámci NATO a EU). Potom budeme schopni zajistit plnou vojenskou mobilitu a mít možnost zasáhnout tam, kde je potřeba dislokovat vojenské jednotky. Ale budou se muset harmonizovat všechny procesy na evropské úrovni. Nejdřív musíme nastavit požadavky armády, aby reflektovaly infrastrukturu členský států. Toho bylo již dosaženo diskuzí na unijní a NATO úrovni. Důležité bude zajistit dostatečnou váhovou kapacitu pro mosty na vojenských koridorech. Na přeshraničních pohybech by se pak měli harmonizovat celní postupy a výhledově vybudovat speciální vojenské celní zóny, které by nebyly limitovány byrokracií. Projekt CBMP by v tomto ohledu mohl pomoci, protože stanovuje technické aspekty pro pohyb jak po zemi, tak vzduchem pro vojenské potřeby. Na závěr bych rád něco řekl jak Česko podporuje Ukrajinu. Veškerý vojenský materiál na Ukrajinu převáží ČD Cargo a tím jím děkuji, že takto činí a ve velice krátkých časech. Dalším prvkem pro pomoc Ukrajině je implementace systému LOGFAS.
16:10 Svůj příspěvek bude mít Peter Hrapko, poradce státního tajemníka pro intermodální dopravu MIDV SR. Slovensko má v rámci Evropy zajímavou polohu, protože v rádiu 1000 km máme až 300 potenciálních klientů a jsme napojeni na všechny důležité koridory. Investujeme také velké prostředky do modernizace železniční sítě. Na hranicích s Ukrajinou jsme podnikli kroky k propojení Ukrajiny se sítí TEN-T. Přes Slovensko pak přechází několik nákladních železničních koridorů ze severní a jižní trasy. Hranice s Ukrajinou obsluhují teď několik překládacích terminálů v Čierne nad Tisou, TKD Dobrá nebo Maťovce. To v Čierne je největší a dokáže obsluhovat širokorozchodnou trať ukrajinskou společně s tou užší evropskou. Širokorozchodná trať pak vede i do Maťovca a dále pod Košice, kde je INTERPORT Haniska, Otevírají se nám tak díky tomu možnosti dalšího rozvoje spolupráce s Ukrajinou, popřípadě její otevření EU.
Psali jsme
Vítejte u živého zpravodajství z druhého dne konference IRFC 2022! Dnes začínáme 3. sekcí, která se bude věnovat výzkumu a inovacím…
16:25 S posledním příspěvkem předstoupí Alojz Filipek, technický ředitel BTS. Čierna nad Tisou je jedna z největších překládacích stanic mezi širokorozchodnou a úzkorozchodnou tratí. Jelikož neexistuje dobré silniční spojení mezi Slovenskem a Ukrajinou, tak železnice je hlavní způsob přepravy pro dopravu nákladu. Kapacitní železniční připojení na Ukrajině jde hlavně z černomořských přístavů na západ. A co způsobilo změnu toků výrobků? Je to určitě částečně válkou poničená dopravní infrastruktura Ukrajiny, sankce, omezení a uzavření černomořských přístavů a nutnost nalézt nové odběry výrobků pro ty původně určené pro Rusko. Dnes se přes železnici převáží téměř výhradně ukrajinské výrobky a dochází k využití tras, které představují prioritní železniční síť i z pohledu EU. Náklad je především železnorudné substráty a železo, uhlí a další sypké substráty a v menším množství stroje nebo chemické produkty. I před válkou na Ukrajině se drtivá většina – 85% - železné rudy dovážela z Ukrajiny a pouze 15% z Ruska. I letos došlo k meziročnímu růstu dovozu železné rudy o 21%. Do budoucna očekáváme, že v Čierne nad Tisou dojde k mírnému poklesu dovozu železné rudy, ale zároveň navýšení objemů zemědělských produktů nebo ropných produktů a požadavky na dovoz dalších druhů výrobků na Ukrajinu. Abychom zvládli dosáhnout udržitelný rozvoj, tak se musíme držet investic v Čierne nad Tisou, ale třeba také zjednodušení celních procesů a zajištění dostatečného množství vozů pro oba typy rozchodu a pro další druhy nákladů.
16:45A ještě poslední panelová diskuze! Vystoupí Michael Breuer, předseda IBS, Conor Feighan, generální sekretář ERFA, Bogdan Ciobanu, generální ředitel UNICOM Transit, Andrii Miroshnikov, vedoucí obchodního oddělení Ukrajinských železnic, a Ondřej Kovařík, poslanec EP.
Jako první řekne pár slov Michael Breuer. Digitálně propojená železnice umožňuje využití pouze jedné platformy a tak nemusí dojít ke komunikačnímu šumu, protože všechna dostupná data jsou právě v jednom datovém centru. Můžeme tak vědět stav daného vlaku, kde se nachází, kdy přijede anebo jestli je poškozený. To by mohlo být revoluční pro evropský logistický řetězec.
Další bude Conor Feighan. ERFA je hlasem soukromých a nezávislých společností nákladní železniční dopravy. Podle nás situace na Ukrajině ukázala nutnost jejího připojení na síť TEN-T. Také je jasné, že se nám nedaří přesouvat více nákladu na železnici, v letech 2008 – 2018 to v Německu bylo ze 37 milionů tun na 48 milionů tun během 10 let. Proto bychom měli zapracovat na železniční infrastruktuře, abychom mohli provozovat například dlouhé vlaky (740 m), zlepšit přeshraniční spojení a implementovat ERTMS/ETCS. To vše v rámci TEN-T. Mimo to musím vytvořit standardizovaná pravidla pro management kapacity infrastruktury v EU.
V této smršti pokračuje Bogdan Ciobanu! Naše společnost je rodinná a v současnosti máme 15 lokomotiv a zajišťujeme všechny možné služby v logistice pro naše klienty. Máme zhruba 10% rumunského trhu. A Rumunsko má nejdelší hranice s Ukrajinou z evropských zemí, z čehož by mohla plynout řada možností pro propojení Ukrajiny s Evropou. Také bychom se rádi zapojili do Schengenu ještě za českého předsednictví, chceme totiž mít lepší železniční spojení a do budoucna také navýšit rychlost na železnici. Nicméně naše vláda musí zlepšit rumunskou železniční infrastrukturu. Třeba by s tím pomohl prsten z pohádky Arabela.
Psali jsme
Druhá sekce konference IRFC 2022 se věnovala železniční interoperabilitě a standardizaci. Během ní se svými příspěvky vystoupili například…
Ukrajinský příspěvek má Andrii Miroshnikov. Nemohu opomenout těžkou situaci na Ukrajině ve spojitosti s válkou. Naše železnice je konstantně pod ruskými útoky a naši železničáři umírají, nejen za železnici, ale i za naši zem. Přes to se snažíme budovat nové železnice, abychom pomohli ukrajinské ekonomice. Chceme zajistit interoperabilitu na železnici se svými západními partnery a následně být integrováni do sítě TEN-T. Spolu s tím máme řadu krátkodobých projektů pro obnovu ukrajinské železnice, potom i středně a dlouhodobé. Část těchto projektů bude už mít tratě o rozchodu 1435 mm, pomohou s navýšením přepravních kapacit nebo rychlosti.
Nebude chybět ani pár vět od Ondřej Kovařík. Měli bychom zajistit, že budeme schopni pomoci našim ukrajinským kolegům skrze železnici v jejich snažení. A jakmile válka skončí, snad brzy, tak bychom měli pomoci Ukrajině s poválečnou obnovou. Možná bychom se měli dívat za samotnou infrastrukturu a zmínit, jak rychle jsme schopni všechny ty plány plnit, třeba digitalizaci nebo TEN-T. Trvá to poměrně dlouho a musíme najít cestu, jak tyto procesy urychlit.
17:30 To je konec 5. sekce konference IRFC 2022! Děkujeme za sledování živých zpravodajství z této akce a redakce RAILTARGET Vám bude v dalších týdnech přinášet další články a exkluzivní rozhovory s účastníky! Na shledanou!