Živě z IRFC 2022: Manažeři SŽ, UNIFE i CER se shodují, tématem pro Evropu je interoperabilita, TEN-T a vysokorychlostní tratě

Po slavnostním zahájení konference IRFC přichází první sekce, v rámci které vystoupil Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic, Philippe Froissard, vedouci oddělení Future Urban and Mobility Systems DG RTD, Alberto Mazzola, výkonný ředitel CER a Philippe Citroen, generální ředitel UNIFE.

10:10 Slovo si bere Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic. Příspěvek železnice ke Green Dealu je nesporný, protože je zelená a ekologická. Ale raději bych se zaměřil na standardizaci a interoperabilitu. Snem železnice v rámci EU je, že poznáme, že jsme překročili hranici, ale nedaří se to, abychom nepoznali, že jsme na jiné železnici. Proto je důležité pracovat na interoperabilitě a zamysleme se nad tímto tématem. Zatím jdeme správným směrem, ale ještě nás čeká kus cesty. ČR má nejhustší železniční síť v Evropě a pro nás je to obrovský výzva – udržet ji konkurenceschopnou, provozuschopnou a navyšovat její kapacitu. Poprávka je stále větší nabídka a snažíme se uspokojit požadavky 126 dopravců. Projekt VRT by nám mohl pomoci s problematikou kapacity tratí pro nákladní i osobní dopravy. Potom další výzvou je i síť TEN-T, hlavně pro nákladní koridory, musíme pomoci nákladní dopravě – v souvislosti s válkou na Ukrajině se ukázala její důležitost. Ještě se vrátím ke standardizaci a interoperabilitě. Z mého pohledu se nedaří dosáhnout naprostou jednotu v energetice, nemáme sjednocené elektroměry ani data. Pojďme se semknout i v tomto ohledu, je to důležité. Můžeme tím docílit energetických úspor, protože ceny energií negativně ovlivňují naše životy jak pracovní, tak osobní. Jde nám taky o bezpečnost a chceme také ETCS, ale tam se taky musíme sjednotit a pořádat workshopy. Závěrem bych chtěl říct, že jsem byl nadšen příspěvkem japonského velvyslance a měli bychom pěstovat toto nadšení pro železnici.

10:25 Teď máme příspěvek Waltera Goetze, vedoucí kabinetu eurokomisařky Adiny Valean. V posledních letech jsme zažili řadu externích šoků, které negativně ovlivňovaly kapacity a hospodářské výsledky železnice. Přesto by EK chtěla dosáhnout všech cílů ohledně Green Dealu a balíčku pro rok 2050. DG MOVE taky nepřestalo pracovat na projektech integrovaného železničního systému nebo zelené železnice. Reforma TEN-T a náš akční plán přinese nutné nástroje pro plnění těchto cílů. Snažíme se také pracovat na technických standardech pro vlaky, abychom dosáhli větší interoperability, ale zároveň se snažíme pracovat i se strojvedoucími a lákat nové lidi do železničního sektoru. Nesmíme zapomínat na samotné pracovníky, lidi, kteří na železnici pracují. Standardizace se týká také jízdenek, které chceme sjednotit pro lepší přeshraniční osobní dopravu. Podobně chceme postupovat i ohledně kombinované dopravy, aby se dosáhlo její větší efektivity. A na InnoTransu 2022 jsem byl fascinován tím, kolik společností na veletrhu prezentovalo nové technologie a řešení, protože to vytvořilo velmi pozitivní atmosféru na celé akci. Zejména mě zaujal vodík a jeho využití na železnici a musím souhlasit s českým ministrem dopravy Martinem Kupkou na toto téma. Potom ohledně tématu VRT také, EU a EK tento projekt v ČR plně podporuje. Obecně ale platí, že EU nemůže financovat všechno, ale peníze musí dát jak členské státy, tak soukromý sektor.

10:40 Pokračuje Philippe Froissard, vedouci oddělení Future Urban and Mobility Systems DG RTD. Je jasné, že nás v dopravním sektoru čeká spousta práce ohledně plnění cílů Green Dealu. Chceme mít nulové emise k roku 2050, rozvoj ekonomiky nezávislý na zdrojích, udržet přírodní kapitál EU, chránit zdraví občanů EU a zároveň tyto cíle musí být plněny spravedlivě a inkluzivně. Balíček Fit for 55 obsahuje cíl snížit emise o 50% k roku 2030. Dalším z cílů je využívaní obnovitelných a alternativních zdrojů. K dosažení těchto cílů půjde alespoň 35% financí z fondu Horizon Europe a také budeme podporovat mladé výzkumníky v oboru. Potom se musíme zaměřit na nové technologie, řekl bych skoro až radikální, které výrazně změní situaci. V neposlední řadě také musíme pracovat na digitalizaci infrastruktury a tak ji učinit více ekologickou. Zelené železnici pak může pomoci ER JU, který má z EU k dispozici 600 milionů eur, a může tak podpořit nutný rozvoj železnice v oblasti digitalizace, udržitelnosti nebo automatizace. Potom i s již zmiňovaným vodíkem. Čekají nás v dopravě řada výzev, ale společně je můžeme zvládnout.

10:50 Mikrofon si bere Alberto Mazzola, výkonný ředitel CER. Železnice je přímo stvořená k dekarbonizaci dopravy, momentálně přispívá pouze 0,4% k celkovým emisím v dopravě. Naopak silnice tvoří 71,7% všech emisí. Efektivita využití energie je u železnice také nejlepší, spotřebovává jenom 1,8% celkové spotřeby energie EU. Oproti silnici je pak energeticky efektivnější 7x a letecké dopravě dokonce 15x. Železnice zkrátka vede v ekologičnosti ve srovnání s ostatními druhy dopravy. Také si de facto dokáže sama na sebe vydělat. Přesto nedošlo k výrazné změně ve využívaných druzích dopravy a co by mohlo pomoct? Síť TEN-T, která zároveň pomůže s plněním cílů Green Dealu. TEN-T podpoří vývoj VRT, interoperability, digitalizace nebo implementace ERTMS na železnici. Přínosů je celá řada a možná je neuvidíme dnes anebo zítra. Ale až za několik let a benefity tohoto projektu pak pocítíme všichni. Jednou z důležitých součásti bude právě digitalizace – například DCM (Digital Capacity Management) nebo DAC (Digital Automatic Coupler). K naplnění cílů balíčků Fit for 55 bude třeba přepracovat obchod s emisními povolenkami v rámci EU pro ostatní druhy dopravy (silnice, vzduch, voda). A třeba také vydat nařízení ohledně změny v danění petroleje.

11:05 Philippe Citroen, generální ředitel UNIFE, jde na pódium. Hlavní příspěvek železnice ke Green Dealu je ten, že dokáže snižovat vyprodukované emise a zároveň zvyšovat svoji energetickou efektivitu. Měli bychom se zaměřit na posílení nočních, přeshraničních a dálkových vlaků a proto UNIFE chce přispět k akčnímu plánu pro železnici a jeho efektivitě. Měly by to být zaměření na zajištění dostatečného financování, interoperability, digitalizace nebo vyšší konkurenceschopnosti železnice s ostatními druhy dopravy. Jsme rádi, že se noční vlaky vrací do Evropy. Priority ohledně balíčku Fit for 55 jsou pak Energy Taxation Directive (ETD) a dosažení menšího danění elektřiny, Alternative Fuels Infrastructure Regulation (AFIR) pro zajištění a navýšení počtu vodíkových a bateriových vlaků v EU a v poslední řadě zajistit, aby železnice měla možnost dosáhnout na finance z EU v rámci zelených investic. UNIFE také dává pravidelnou zpětnou vazbu ERA a EK ohledně 4. železničního balíčku a jsou zde úspěchy – více harmonizovaný přístup EU nebo užší spolupráce se zaměstnanci ERA. Teď bych se chtěl věnovat ERTMS v ČR, která je velmi pokročilá v jeho implementaci a jsem za to velmi rád. Potom pracujeme i s ER JU a naším cílem je vytvořit evropskou jednotnou architekturu pro železniční infrastrukturu, harmonizovanou technickou infrastrukturu a hlavně aby se Systémového pilíře účastnili přední experti železnice.

Tím končí 1. sekce!