„Železnici ovládá kartel. Doba přežranosti skončila!“ Jančura v Brně píchl do vosího hnízda

„Za sedmdesát miliard nepostavíme skoro nic. To se musí změnit,“ hřímal v Brně majitel RegioJetu Radim Jančura. Bez servítek zaútočil na stav infrastruktury i dominantní „kartel“ s tím, že desítky miliard ročně mizí v neefektivních projektech bez jasného výsledku.

Brno hostilo 10. ročník konference „Očekávaný vývoj odvětví kolejových vozidel v Česku i ve světě“. Na jednom pódiu se potkali zástupci státu, infrastruktury, výrobců i dopravců a během dopoledního programu zazněly pohledy na technologický vývoj, investice i další směřování celého sektoru.

Úvod konference patřil náměstkovi ministra průmyslu a obchodu Janu Sechterovi, který celou konferenci slavnostně zahájil svou zdravicí. Na něj navázal Radek Čech ze Správy železnic s příspěvkem o budoucnosti vysokorychlostních tratí. Poté přišel na řadu Dan Kurucz, generální ředitel Alstom Czech Republic & Slovakia.

Kurucz: Digitalizace dep má zásadní potenciál

Kurucz upozornil, že moderní technologie dnes umožňují detekovat překážky nejen přímo na trati, ale i v jejím okolí. Zároveň ale zdůraznil limity fyziky. „Při rychlosti 160 kilometrů za hodinu je brzdná dráha zhruba jeden kilometr. Pokud někdo vstoupí do kolejiště na poslední chvíli, nepomůže už vůbec nic,“ upozornil.

Podle něj má zásadní potenciál digitalizace dep, která by mohla výrazně zefektivnit údržbu a zkrátit obraty vlaků. Připomněl přitom příklady ze zahraničí, kde už dnes část procesů probíhá automatizovaně. Zároveň ale varoval, že jde o finančně náročné investice, u nichž je nutné pečlivě posuzovat návratnost.

Cestující přivádí komfort vlaků, ukázal Horský

Silně datový pohled přinesl Jiří Horský ze společnosti KORDIS JMK, který prezentoval konkrétní zkušenosti z Jihomoravského kraje. Na příkladu linek S2 a S3 ukázal, že modernizace vozového parku má přímý dopad na růst počtu osob využívajících hromadnou dopravu. „I bez zrychlení jízdní doby vidíme trvalý nárůst cestujících. Komfort nových vlaků lidi přitahuje,“ vysvětlil Horský.

Naopak na lince S6, kde stále jezdí starší soupravy, se podle něj žádný růst neprojevil, a to i přesto, že vede v silně zatíženém dopravním koridoru. Horský tak nepřímo vyvrátil často zmiňovaný argument, že železnice těží pouze z problémů silniční dopravy. Zajímavý byl i pohled na modernizovanou trať Brno – Zastávka u Brna, kde po elektrizaci a nasazení nových jednotek došlo k výraznému nárůstu cestujících. Ten se však neprojevil za přestupní stanicí, což podle Horského ukazuje, jak silnou bariérou pro cestující zůstává nutnost přestupu.

Velkou část vystoupení věnoval také ekonomice provozu. KORDIS výrazně omezil roli průvodčích a přešel na nový systém kontroly jízdních dokladů. „Tržby neklesly, naopak meziročně vzrostly zhruba o 20 procent,“ uvedl s tím, že zároveň došlo ke snížení nákladů. Změna si však vyžádala rozsáhlé IT řešení včetně nových systémů pro plánování směn, řízení provozu a komunikaci se zaměstnanci. „Je za tím velmi složitá logistika, není to jen o tom odebrat průvodčí,“ dodal.

Slovensko čeká liberalizace, klíčová bude změna myšlení

Zkušenosti ze Slovenska představil Jozef Hlavatý, vedoucí oddělení strategického rozvoje ze Železničnej spoločnosti Slovensko. Hlavním tématem byla připravovaná liberalizace trhu, která má probíhat postupně až do roku 2030. Společnost se podle něj připravuje komplexní strategií, která zahrnuje modernizaci vozidel, digitalizaci, nové služby i změny v oblasti lidských zdrojů. „Peníze nejsou ten hlavní problém. Největší výzvou je změna myšlení lidí,“ zdůraznil Hlavatý s tím, že dopravce se musí připravit na skutečnou konkurenci. 

Jančura: Kartel brzdí železnici, ušetřit můžeme miliardy

Nejvýraznější a nejostřejší vystoupení celé konference přinesl majitel RegioJetu Radim Jančura. Ten otevřeně zkritizoval stav české železniční infrastruktury i fungování trhu. Podle něj sice v oblasti dopravců dochází k pozitivnímu vývoji a soutěže v České republice fungují tak, jak mají. Zásadní problém českého železničního odvětví podle něj představuje hlavně infrastruktura: „Dřív jsme byli nejlepší na světě, teď máme na západ od řeky Moravy nejhorší železnici vůbec.“ Proč to tak podle něj je, vysvětlil vzápětí: „Železnici tady fakticky řídí kartel dominantních dodavatelů a stavebních firem. Doba „přežranosti“ ale skončila, za sedmdesát miliard ročně nepostavíme skoro nic. To se musí změnit.“

Jančura zároveň upozornil na neefektivní investice do modernizací, které nepřinášejí zvýšení kapacity ani rychlosti: „Do České Třebové nechť jde místo 20 miliard třeba 5 a bude to nádhera.“ Možné by tak bylo ušetřit desítky miliard korun a tyto prostředky využít na výstavbu vysokorychlostních tratí, proti kterým zmiňovaný „kartel“ podle Jančury bojuje. Právě vysokorychlostní železnice byla jedním z klíčových témat jeho vystoupení. Zdůraznil, že základní síť musí spojovat Prahu, Brno a Ostravu a že Česko má na její realizaci dostatek prostředků, pokud změní přístup k investicím: „Zrušením kartelu ušetříme minimálně 10 miliard.“

Polsko? Politická válka, nedostatečná transparence a diskriminace

Odmítl také obavy z vysokých cen jízdného na vysokorychlostních. „Dnes stojí jízdenka kolem 250 korun. Není důvod, aby na vysokorychlostní trati stála víc než 350 korun,“ řekl s tím, že rychlejší obrat vlaků a efektivnější provoz mohou vyšší náklady kompenzovat. Za vysokorychlostní podle vlastních slov bojuje proto, že je to tak správně, a to i přesto, že na současném stavu vydělává. Zároveň zdůraznil, že smyslem vysokorychlostních tratí není tranzit, ale především zrychlení dopravy pro české cestující: „Máme vozit Čechy po Česku, ne Němce z Německa.“

Ve svém horlivém vystoupení se dotkl i situace v zahraničí, kde varoval před deformací trhu na Slovensku a v Polsku. Připomněl také nedávný konec RegioJetu u našeho severovýchodního souseda: „V Polsku je politická válka. Jeden z důvodů je to, že viceministr (Piotr) Malepszak, který chtěl otevřít trh, ztratil pozici. Cílem je teď vše nasypat monopolnímu dopravci.“ Zkritizoval nedostatečnou transparenci, nedodržování rovného přístupu a diskriminaci mimostátních uchazečů o veřejné soutěže.

Technologie, digitalizace i AI

Druhá část konference byla věnována digitalizaci, automatizaci a novým technologiím ve výrobě kolejových vozidel. Zazněla témata jako využití umělé inteligence v průmyslu, robotizace výroby nebo řízení výroby v reálném čase.

Diskuse ukázala, že technologický pokrok postupuje napříč celým odvětvím, od výroby přes údržbu až po samotný provoz. Zároveň ale zaznělo, že klíčovým faktorem zůstává ekonomika a schopnost tyto inovace efektivně implementovat.