Zbytkový alkohol zablokuje lokomotivu, říká obchodní ředitel CZ LOKO

CZ LOKO představilo na veletrhu systém, který zabrání jízdě strojvedoucím pod vlivem. Překvapivě ho vítají i samotní strojvedoucí.

Pane řediteli, setkáváme se na veletrhu Rail Business Days, který je tento rok ve znamení CZ LOKO a vašich lokomotiv, kolik jich tady máte a o jaké lokomotivy se jedná?

Já souhlasím, že je ve znamení CZ LOKO, protože jsme tady byli určitě velmi silně vidět. Měli jsme tady 7 vozidel. Některá byla přímo v naší režii a některá v režii našich klientů.

To je impozantní číslo, jedna z největších událostí na veletrhu bylo představení lokomotivy, která má zabudovaný imobilizér, díky kterému je možné měřit alkohol v dechu strojvedoucích. Můžete krátce komentovat, o co se jedná a jak to funguje? 

Je to velmi jednoduché zařízení, které je spojené s řídícím systémem lokomotivy. V zásadě, když jde strojvůdce do práce nebo když přijde na lokomotivu, tak se musí zaregistrovat v rychloměru a následně, než nastartuje a vyjede, musí vykonat dechovou zkoušku. Pokud je negativní, může odjet, pakliže je pozitivní, tak má problém.

To znamená, pakliže je zkouška pozitivní, tak se nedá jen tak nastartovat a odjet?

To vozidlo se zablokuje, samozřejmě je určitá možnost na dálku odblokovat. Je to spíše už o tom, jak ten daný uživatel si nastaví předpis, co bude dělat, když se tohle stane.

Když bychom se měli bavit o hlavních benefitech, proč by si měli dopravci do lokomotiv imobilizér nechat namontovat?

My na to máme názor stále stejný, a to je ten, že to je primárně ochrana zaměstnanců před tím, než by způsobili nějakou mimořádnou událost nebo nehodu, protože všichni víme, že v reálném světě občas věci typu zbytkový alkohol se dějí a tohle zařízení dokáže ochránit. Musím říct, že mě trošku překvapila pozitivní zpětná vazba od našich zákazníků, kteří říkají “Nám se to líbí, my to chápeme, chceme to taky”. Mysleli jsme si původně, že názor bude stejný, jako jsme měli my před rokem, že to je zbytečné zařízení a zbytečná komplikace.

Trendy se vyvíjí, bezpečnost na železnici je jednoznačně pořád velké téma a je to další krok, jak následovat ETCS a další produkty. Každopádně vy jste zaznamenali i pozitivní reakci od strojvedoucích, což jsem měla možnost osobně vidět na tiskové konferenci. Reakce byly pozitivní, dokonce šli i na stánek si vyzkoušet, jak dechová zkouška probíhá.

Ano a jsme za to rádi, protože já si upřímně myslím, že největší problém člověka je logicky právě ten ze strany strojvůdců. Jsme rádi, že to vnímají stejně jako všichni ostatní, že s tím nikdo žádný problém nemá. Přirovnal bych to ke všem inovacím, že možná bude chvilku trvat, než si to sedne a lidé si zvyknou. Za dva roky to bude pro všechny samozřejmost.

Vy jste říkal, že vy sám již jste strojvedoucím, získal jste licenci, když si to představíte osobně ve své kůži a odhlédneme-li od toho, že jste obchodním ředitelem společnosti CZ LOKO, kdybyste byl v té mašině, je to něco, co byste sám vítal?

Samozřejmě, samozřejmě, jako všichni ostatní jsem hrdý, čerstvý držitel licence strojvedoucího. Žádný problém bych s tím určitě neměl. Vnímal bych to tak, že to je ochrana mě samého před průšvihem

Imobilizér lze namontovat do jakékoliv lokomotivy dodatečně?

Ano. Lze to namontovat v zásadě do jakékoliv lokomotivy. Možná ne do parních, ale do ostatních asi ano.

Zvažujete například i variantu, že imobilizér by byl nedílnou součástí výroby vašich lokomotiv, že byste to tam instalovali automaticky?

Ne, s tím nepočítáme, pokud nás k tomu nedonutí legislativa, tak to určitě budeme držet v režimu dobrovolnosti, ať si každý zákazník volí, jestli to chce nebo nechce.

Vy jste dnes představovali a slavnostně předávali lokomotivu společnosti Subterra, v minulém roce jste předávali lokomotivu Hrochostroji, hodláte pokračovat v expanzi směrem k stavebním společnostem?

Rádi bychom, ale samozřejmě víme, jak velký je trh, takže si myslím, že ta hlavní expanze už je za námi, ale rádi bychom pokračovali. Já věřím, že se stroje v provozu osvědčí a že firmy, pro které děláme, přijdou s časem s požadavky na další vozidla a budou chtít unifikovat a tak dále. Zase si samozřejmě neděláme iluze, že budeme vyrábět 30 vozidel ročně pro stavební firmy v Česku a Slovensku, takový trh určitě tady není.

Vy jste ale hodně aktivní i v zahraničí, zejména, pokud se podíváme do severních států, jaké jsou zde vaše cíle? Vím, že jste byl nedávno i na veletrhu.

Pro nás je v tuto chvíli Skandinávie, respektive Norsko a Švédsko velice perspektivní trh do budoucna. V zásadě tam budeme mít do konce roku 24 vozidel a pokud by to teď přestalo, tak to je to nejhorší, co by se mohlo stát. My jsme se nyní na trh dostali, vyřešili jsme problémy spojené s norskými klimatickými podmínkami, což bylo relativně náročné a teď je náš cíl vlastně jednoduchý. V podstatě udělat z československých lokomotiv vlastně standard. Jednoduchý, ale ambiciózní cíl.

Můžete prozradit jaké technické detaily to byly?

Určitě můžeme. Když to zjednoduším a odlehčím, tak jsme zjistili, že -40 na papíře je trošku něco jiného, než -40 ve Švédsku v lednu, ale primárně jde o spoustu drobných úprav týkajících se například uchycení komponentů na podvozku a takové drobnosti. Děje se například to, že když lokomotiva zamrzne, tak už nerozmrzne, není tam běžné zázemí jako jsme zvyklí u nás -  vyteplené haly a tak dál. Takže spíše věci tohoto charakteru. Našli jsme například i problém s oleji.

Na závěr našeho rozhovoru mám na vás jednu takovou otázku, co byste popřál těm dvěma lokomotivám, které jste tady představovali – tedy ta, kde je ten imobilizér a té, které jste dnes slavnostně předával společnosti Subterra, na jejich cestu po kolejích?

Tak asi jednoduché přání mnoho šťastných kilometrů bez nehod, bez mimořádných událostí a ať se dočkají v rámci svých nových majitelů dalších posil.