EU version

Zboží by mělo být dopravováno především na železnici, říká předseda podvýboru pro dopravu Lochman

Zboží by mělo být dopravováno především na železnici, říká předseda podvýboru pro dopravu Lochman
foto: Archiv/Ondřej Lochman
01 / 08 / 2022

Redakce RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s předsedou Podvýboru pro dopravu, Ondřejem Lochmanem. Rozhovor publikujeme v rámci ohlédnutí za konferencí spolku nákladních dopravců, ŽESNAD.CZ.

Jsme na konferenci nákladních železničních dopravců ŽESNAD.CZ. Jak Vy osobně vnímáte, jako předseda Podvýboru pro dopravu, podporu nákladní železniční dopravy v České republice? Je podle Vás dostatečná nebo by se měla zlepšit?

Myslím si, že zboží by mělo být především dopravováno na železnici. V tu chvíli musí být férové podmínky mezi železnicí a silnicí. Často se tu bavíme o poplatcích, mimochodem ty se během posledních 5 let nezměnily. Takže v části rozhodně podpora je. Myslím, že úlohou státu je to, abychom vytvářeli infrastrukturu. Aby se dopravcům dobře jezdilo a měli svůj obchodní zájem s cíli, kdy budou vydělávat a ne prodělávat, také bychom měli zabezpečit dostatečnou síť. Tam jsou rozhodně úzká hrdla, po republice bychom jich našli mnoho, také do toho vstupují výluky. Budeme potřebovat rozšíření sítě. Dnes jsme se zde bavili o tom, že kdybychom chtěli jenom 30 % zboží přesunout na železnici, tak to znamená až 100 %, tedy zdvojnásobení dopravní sítě pro železnici. Potřebujeme zkapacitnit železnici a současně pomoci k tomu, aby železnice fungovala tak, že jenom na poslední míli zboží dopraví nákladní automobil nebo jiný dopravní prostředek na kolech. Tady vidím možnost malých vleček, které by byly na tuto přepravní hranu a poslední míle byla dostupná. Současně si myslím, a to už bylo spojené s rozvojem vysokorychlostních tratí, že pokud postavíte vysokorychlostní koridory, tak tím ulevíte dnes přetíženým koridorům, což je dalším prostředkem, kde můžeme pomoci. Pak je důležité, aby tratě byly elektrifikované, protože když máme dnes jednu elektrifikovanou trať na Německo a je na ní výluka, tak pro dopravce je to opravdu komplikovaná situace, protože neví, jak své boží přepravit do cíle, aby to pro ně bylo stále ekonomicky výhodné. Zde vidím další úkol. Abych to zjednodušil, tak dráty a dráty. Potom úkol pro stát, aby měl dostatečný energetický mix a aby energetická krize neustále nestoupala, ale někde se její cena zastavila.

Zvyšování podílu železniční dopravy je i jedním z cílů Green Dealu, kdy má být skutečně maximum nákladu přesunuto na železnici. Přesun nákladů na železnici, a tím i omezení nákladní dopravy, byl prý jeden z hlavních důvodů, proč jste vstoupil do politiky. Co je na tom pravdy?

Já jsem starostou v Mnichově Hradišti a tím jsem se chtěl stát, protože mám dům vedle silnice 2/610, která vede z Prahy do Liberce. Dodnes si pamatuji, že v roce 2012 jsem jeden den vstal v 5 hodin ráno, protože mě zase budily kamiony a cinkaly kvůli nim skleničky. Já si řekl: „Dost, musíme kamiony dostat na jinou trasu nebo na železnici.“ To byla moje motivace, proč jsem vůbec do politiky vstoupil. Mimochodem dnes jsem osmým rokem starostou Mnichova Hradiště a stále tam mnoho kamionů jezdí, což je pro mě stále velkou výzvou. Během let se ale povedlo zlepšit některé toky cest a silnice. Ale dostat více zboží z asfaltu na železnici byl už tenkrát můj cíl. Jak jste zmínila, tak je před námi Green Deal a můžeme si o tomto řešení říkat cokoliv, ať už se nám líbí nebo ne, ale ve svém výsledku to znamená nezávislost na Rusku v ohledu energií a přesun dopravy k nízkoemisním variantám, které nevytváří tolik kouře a zatížení pro životní prostředí, aby se nám v něm lépe žilo. To je cíl, na kterém se všichni shodneme. V České republice, kvůli poloze ve vnitrozemí, a ne u moře, máme jenom dvě možnosti. První možnost je přesunout většinu dopravy na železnici, anebo druhá je přesunout dopravu na vodu. Jako vláda jsme se shodli, že vybudování kanálu Odra-Labe nepodporujeme, protože nám stavba přijde megalomanská a že se nevyplatí. Takže nám zbývá splavnění Labe, tedy vybudování stupňů v Děčíně a Přelouči. Tady se také bavíme o modalitě dopravy, tedy když budeme mít například částečně splavněné Labe, tak můžete využít splavnění a následně další přístav v Hamburku, současně ale v návaznosti na železnici. Z mého pohledu to není o tom, jestli se nám doprava na železnici líbí nebo ne, ale o tom, že budeme muset přinášet více zboží na železnici, což znamená budování více tratí. Ještě bych se přesunul k vybudování vysokorychlostních tratí a jenom zopakoval, že její vybudování může zapříčinit úbytek osobní letecké dopravy, rychlejší spojení mezi velkými městy, ale také zvolnění na některých koridorech.

Vy jste zmínil splavnění Labe, což je předmětem jednání Podvýboru pro dopravu, kde jste předsedou. Chtěla bych se zeptat, jaká další témata teď na Podvýboru řešíte, popřípadě budete řešit?

Protože jsem ještě starostou, tak jsem zvyklý věci neřešit od stolu, ale jet se na ně přímo podívat prakticky. U splavnění Labe jsem se na něj jel přímo podívat, protože mi lidé stále říkali, jak stavba zničí životní prostředí a jaké přinese zátěže. Po mojí návštěvě místa tuto obavu úplně nesdílím a poměrně velká část pokryje kompenzační opatření, plus je zde možnost vybudovat hydroelektrárnu. Tohle bylo první téma. Teď jsou před námi témata jednak spojená se železnicí, která se týkají bezpečnosti na železnici, zavádění ETCS, dopady pro dopravce – především jak ETCS zatěžuje na regionálních tratích ekonomikou nákladní dopravce. Tohle jsme zatím řešili a na Podvýboru ještě řešit budeme. Dalším tématem je bezpečnost na silnicích s vizí 0. Na podzim bych se chtěl především bavit o bodovém systému, který je spojený se silniční dopravou. Současně bychom se chtěli bavit o tom, jak můžeme efektivně podpořit železnici pro splnění předsevzatých cílů. Zavázali jsme se ke Green Dealu a také že nechceme mít více zboží převáženého nákladními auty, ale na železnici. Podzim bych chtěl především věnovat tomu, jak efektivně a krátkodobě pomoci dopravcům pro přepravení více zboží na železnici.

Ráda bych se ještě dotkla tématu vysokorychlostních železničních tratí, které jsme v rozhovoru několikrát zmínili. Vy jste řekl i zajímavou myšlenku, že vysokorychlostní tratě by mohly vést i ke snížení letecké osobní dopravy, což je názor, který sdílí i generální ředitel Správy železnic pan Svoboda, který řekl, že vysokorychlostní železnice dá na frak těmto nízkonákladovým spojům. Chtěla bych se zeptat, jaké kroky vás jako Podvýbor pro dopravu čekají v nejbližší době v rámci VRTek, protože to je tématem, které má podporu napříč všemi politickými stranami.

Já s tím souhlasím, protože na VRTky – tedy vysokorychlostní tratě, se nemůžeme dívat jen jako na přesun lidí v rámci republiky z bodu A do bodu B, jako třeba z Prahy do Brna nebo z Prahy do Ústí nebo Ostravy a tak dále, takto to opravdu není. Tam, kde tratě byly vybudovány, přínos byl jak vnitrozemní, tak mezinárodní. Lidé začali najednou méně využívat letecké spoje na krátké vzdálenosti. Klasicky to jde vidět například na tratích Brusel-Paříž, Brusel-Londýn atd. Na těchto tratích, například zhruba 1000 km, by letecké spoje dostaly rozhodně na frak. Záleží také, jak rychle vlak pojede na těchto úsecích. Pokud se chceme podívat na nízkoemisnost a bezemisnost, tak při porovnání vlaku a letadla na těchto kilometrech jsme na úplně jiných číslech z hlediska CO2. Tady si myslím, že vede rozhodně správná cesta ke snižování letecké dopravy. Výhody přinese i občanům, protože železnice je více dostupná a nemusíte tam čekat tak dlouho jako na terminálu. Když se podíváme na ohled bezpečnosti, tak železnice ukazuje, že je velmi bezpečná. Myslím si, že přinese i další kapacitu pro železnici, jak jsem již zmiňoval. Co se týká Podvýboru pro dopravu v rámci Hospodářského výboru Parlamentu České republiky, tak tam se chceme v nejbližších měsících věnovat legislativě, jednoduše řečeno chceme pomoci vysokorychlostní trati co nejrychleji vybudovat. Přeci jenom už máme liniový zákon. Ukazuje se, že by se nám hodil zákon, který by byl specifický pouze pro vysokorychlostní tratě, anebo jeden ze současných zákonů, který by byl upravený a měl svoji část přímo pro vysokorychlostní tratě. Říkám to, protože rozhodně musíme komunikovat s obcemi a kraji v tom, kudy tratě povedou, jak budou zasazeny do krajiny a dobrou prostupnost trati pro lidi a faunu s florou, když se jedná o liniovou stavbu. Tohle vše musíme řešit a současně nemůžeme nechávat starosty a hejtmany v tom, že své chování budou upravovat podle voleb anebo vyčkávat. Pokud půjdeme tímto způsobem, že se vždy budeme ohlížet na místa, kde se nedá vysokorychlostní trať vybudovat, tak ji nikdy nevybudujeme. I na této konferenci je vidět, že většina občanů České republiky má zájem o vybudování vysokorychlostní tratě jak pro mezinárodní dopravu, tak i pro dopravu zboží a posílení železnice, aby se zboží každodenní spotřeby dokázalo přepravit. Podle mě je to jediná možnost. Těm, kterým vysokorychlostní trať přetne krajinu nebo bude poblíž – například v oblastech Podřípska, Kutnohorska a dalších, tak je za potřebí pracovat s krajinnými architekty a vytvářet dostatečné kompenzace, aby stavba nepřinášela jenom mínusy, ale i přínosy pro region na krátké či dlouhé vzdálenosti.

 

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace