Vysokorychlostní tratě především navýší kapacitu dopravního systému, říká náměstek ministra dopravy Vrbík

RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s náměstkem ministra dopravy, Tomášem Vrbíkem. Na jaká témata se ve své funkci zaměřuje? Co si myslí o vysokorychlostní železnici a jaký je stav investic v resortu?

Máte stanoveny nějaké konkrétní cíle, kterých byste chtěl v rámci své funkce dosáhnout?

Role náměstka člena vlády je ze své podstaty zaměřena na to, aby napomáhal ministrovi při realizaci vládního programového prohlášení, tedy naplňování slibu, který vláda dala voličům, v tomto případě v oblasti dopravy. Ptáte-li se na mé osobní priority, byl bych rád nápomocen při hledání finančních zdrojů na udržení investičního tempa resortu, tak abychom dokázali realizovat rozběhlé silniční i železniční stavby a spustili realizaci těch, u kterých finišuje projektová příprava. V této souvislosti nás čekají náročná jednání s Ministerstvem financí při sbližování pohledu na rozpočet Ministerstva dopravy na rok 2023. Zároveň bych rád i s ohledem na osobní zkušenost ze státní správy s realizací projektu v oblasti e-governmentu pomohl při rozvíjení digitálních služeb pro veřejnost v oblasti dopravy nebo pomohl úspěšně se zhostit naší resortní role při realizaci předsednictví ČR v rámci EU.     

Tématem nákladních železničních dopravců a některých dopravních podniků jsou poplatky za obnovitelné zdroje. Mohu Vás požádat o krátký komentář?

Rozumím tomu, že dopravci na železnici očekávají větší podporu a mají potřebu porovnávat se s nákladní kamionovou dopravou. Jednáme s nimi a snažíme se jim pomoci. Svou pozornost zaměřujeme na podporu elektrické trakce v rámci ROCETu, který vrací POZE v nákladní dopravě v elektrické trakci, která je prioritou pro ČR i EU. Dobrou zprávou jistě je, že Ministerstvo dopravy vyhlásilo výzvu na podporu nákladních železničních dopravců za rok 2021, ve které je připraveno 230 mil. Kč, po níž dopravci dlouho volali, a na kterou rozpočet připravený minulou vládou pro letošní rok vůbec nepamatoval. Nakonec se nám podařilo, ve spolupráci s ministrem financí, finanční prostředky najít. Zároveň jsme aktivně vstoupili do procesu notifikace POZE v EU a usilujeme o co nejrychlejší dokončení tak, abychom následně ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí uvedli v život dikci zákona, podle které dopravci nebudou tyto poplatky odvádět.

Ministerstvo dopravy stojí na prahu řady velkých projektů, velké kroky dopředu se daří dělat například v projektu vysokorychlostních tratí. Co bude podle Vás jejich hlavním přínosem?

Vysokorychlostní železnice přinese bezkonkurenční zrychlení přepravy – vnitrostátně i do zahraničí. Například z Prahy do Brna se dostaneme za pouhou hodinu cesty. Toto zkrácení ocení všichni, kdo tudy cestují z východu na západ a opačně. Všechna krajská města budou z Prahy dostupná do 2 hodin jízdy, polovina z nich dokonce do 1 hodiny. Sousední metropole Berlín, Vídeň a Bratislava budou od Prahy vzdáleny 2 hodiny jízdy rychlovlakem, Varšava a Budapešť zhruba 3,5 hodiny. 

Z dopravního hlediska vysokorychlostní tratě především navýší kapacitu dopravního systému; část rychlých dálkových vlaků přejde ze současných tratí na ty nové vysokorychlostní a uvolní tak prostor pro další rozvoj nákladní i příměstské osobní dopravy. Silniční dopravě pomohou vysokorychlostní tratě především tím, že odvedou část přeprav z přetížených cest. To prospěje i životnímu prostředí snížením hluku i emisí produkovaných silniční dopravou. V mezinárodním měřítku dokážou rychlovlaky nahradit také některé letecké spoje na vzdálenostech řekněme do cca 800 km. Příkladem mohou být relace Vídeň–Berlín nebo Praha–Varšava.  Převedením významné části přeprav na elektrizovanou železnici se také sníží závislost dopravního systému na ropných palivech, čímž dojde k posílení energetické bezpečnosti naší země. A neméně důležitou výhodou VRT bude i ekonomický přínos regionům. Do Jihlavy se z Brna či Prahy dostanete během půl hodiny, což z tohoto města činí velmi zajímavé místo pro bydlení či podnikání. Stejně tomu bude i v případě Ústí nad Labem, kam se z Prahy dostanete nejrychlejšími vlaky za přibližně půl hodinu.

Vysokorychlostní železnice dále podpoří proměnu železnice v zákaznicky orientovanou službu, odpovídající požadavkům 21. století. Přinese nová kvalitní vozidla, dále zvýší úroveň služeb poskytovaných ze strany dopravců a bude impulzem k proměně nádraží.

Škrty ve státním rozpočtu se dotkly i sektoru dopravy. Jak se Ministerstvo dopravy s menším objemem peněz vyrovnalo? Dostaly některé projekty červenou?

Úspory se nedotkly investic v resortu, to je důležité. Rozpočet SFDI na rok 2022 je 127,6 mld. Kč. Vláda má investici do dopravní infrastruktury jako jednu z priorit. ŘSD dostane rekordních 59,1 mld. Kč, Správa železnic 53,4 miliard Kč, z evropských zdrojů je vyčleněno 46 miliard. Úspory v resortu dopravy jsou v objemu 9,1 mld Kč. 1,8 mld. Kč: slevy na jízdném, 4 mld. Kč nespotřebované prostředky 2021 + zpřesnění odhadu příjmů SFDI (vyšší výnos z mýta) a 3 mld. Kč údržba a provoz infrastruktury.

Ve státních společnostech proběhla od února řada personálních změn a řada z nich zřejmě ještě probíhat bude. Můžete přiblížit k jakým dalším personálním změnám by mělo dojít, například ve Správní radě Správy železnic?

Správní radu SŽ čeká rozsáhlá personální obměna, přijít by do ní měli zkušení odborníci a reprezentanti krajských samospráv, pro které je funkční železnice významným prvkem dopravních služeb pro občany. Tato změna by měla nastat koncem června letošního roku, poté co doběhnou slyšení před nominačním výborem a návrh následně projedná vláda ČR. Ke změnám došlo například v dozorčí radě Řízení letového provozu, kam nově přišli dva hejtmani, a to konkrétně z Jihočeského a Karlovarského kraje. Byla dokončena i personální stabilizace představenstva Českých drah, kde na základě výběrového řízení zvolila dozorčí rada nového předsedu představenstva a generálního ředitele Michala Krapince a dovolila i zbylé členy představenstva.