foto: SEIM-TSZ/ Public Domain/Zbigniew Szafrański
Přinášíme exkluzivní rozhovor s Zbigniewem Szafrańským, nově jmenovaným předsedou dozorčí rady CPK SA, investiční společnosti polské vysokorychlostní železnice a letiště.
Česko – polská spolupráce zaznamenala úspěch v prosazení návrhu zařadit středoevropskou síť vysokorychlostních železnic do revize nařízení TEN-T. Jakým způsobem chcete využít finanční prostředky, které projekty sítě TEN-T mohou v EU nárokovat? Jaké budou priority v čerpání prostředků?
Ano, zůstávají stejné priority, tedy vybudovat základní osy projekt „Y“ – Varšava-Poznaň a Varšava – Lodž – Vratislav a dále VRT Katovice – Ostrava. Chtěli bychom se v Polsku věnovat tomu, aby obyvatelé Slezska vnímali VRT Katovice – Ostrava nejen jako tranzitní dopravní projekt, ale také aby tato vysokorychlostní trať zlepšila regionální dopravní dostupnost mezi největšími centry slezské průmyslové aglomerace, což jsou v případě této VRT Katowice, Ratiboř a Slezský Vodzislav. Tyto dopravní uzly by měly být propojené logicky s novou železniční infrastrukturou a aby i regionální vlaková spojení mohla využívat vysokorychlostní trať.
Bude to vyžadovat změny ve struktuře firem CPK a PKP PLK?
Zatím nikoliv. Myslím, že se soustředíme na to, abychom na personální úrovni mezi oběma společnostmi vytvořili funkční spolupráci. CPK a PKP PLK už na úrovni vedení o budoucí spolupráci hovoří, zvláště tam, kde se sbíhají projekty vysokorychlostních železnic a prioritního projektu PKP PLK „Kolej +“, což je rozvojový a modernizační program stávající železniční infrastruktury v Polsku. Chceme maximálně využít potenciál obou firem.
Psali jsme
Již několik měsíců probíhá v Polsku výměna klíčových železničních manažerů v návaznosti na novou vládu. Radikální změny nastanou i v oblasti…
Jak si představujete další potřebné kroky v Česko – polské spolupráci, ve střední Evropě, v Trojmoří, například s železničním projektem Rail Baltica?
Samozřejmě chceme ve spolupráci pokračovat. Na pracovní úrovni spolupracují české a polské ministerstvo dopravy a také správci železniční infrastruktury. V únoru v Praze jsem se takového jednání zúčastnil a také jsem byl na konferenci k vysokorychlostním železnicím, kterou pořádala Správa železnic. Objevil se jeden problém, i když máme v Polsku jednotnou železniční síť a nezáleží tedy na tom, který subjekt buduje infrastrukturu, na polské straně vystupovaly v jednáních s českou stranou dva subjekty CPK a PKP PLK, bylo to vůbec poprvé v tomto formátu.
Jak je to s náklady na vysokorychlostní železnice? Orientujete se v nákladové struktuře projektu na francouzský, španělský nebo jiný model?
Většina našich plánovaných tratí bude v rovinatém terénu, nejobtížnější je úsek z Varšavy do Lodži. Snažíme se o řešení, které bude nákladově přijatelné, ale současně nebude mít negativní vliv na funkčnost tratí. Neočekáváme tedy nějaké extrémně vysoké náklady, ale chceme je udržet v racionální výši. Určitým vzorem je nám v tomto zkušenost z VRT ve Francii, která má zkušenost nejen z výstavby a z dopravního využití tratí, ale s projekty na zvyšování rychlosti na existující železniční infrastruktuře. Také naše vlaky budou vyjíždět a zajíždět z vysokorychlostních tratí na klasické trati. Předvídatelnost nákladů je pro nás základním činitelem pro rozhodování. Také bych chtěl říci, že ekonomický úspěch letišť spočívá v jejich dopravní obslužnosti, ale nemůže být obsluhováno výhradně cestujícími z vysokorychlostních železnic. Proto VRT připravujeme nezávisle na tom, jak nakonec bude politicky rozhodnuto o výstavbě nového letiště u Varšavy.
Zdroj: Redakce RT