foto: M. Strnad/Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy VRT SŽ
RAILTARGET přináší další z exkluzivních rozhovorů, tentokrát o tématu vysokorychlostní železnice. Na interview s naší redakcí si udělal čas Martin Švehlík, ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí SŽ.
Jaký je podle Vás hlavní přínos vysokorychlostní železniční tratě pro Českou republiku?
Je to příležitost pro celou Českou republiku. Vnímáme vysokorychlostní tratě jako nové obchodní stezky 21. století, hlavně jde o zkrácení doby, kdy se obyvatelé dostanou mezi jednotlivými krajskými městy. Je to i příležitost pro Evropu, pro spojení celé střední Evropy a přínos je to také pro nákladní dopravu na kolejích, protože uvolníme kapacitu na stávajících koridorech.
Vy jste zmínil to napojení na Evropu. Chtěla bych na to navázat otázkou, kterou jsem zaznamenala – pokud bychom se pro vysokorychlostní železnici nerozhodli nyní, tak bychom se na mezinárodní síť pak těžko připojovali. Je tomu tak?
To si také myslím, protože v posledních letech se udělal velký pokrok v přípravě vysokorychlostních tratí. Opravdu se nám daří přiblížit Evropě a díky mezinárodní spolupráci jak s našimi sousedy, Německem nebo Rakouskem, tak s Francií. Partnery máme také v Maďarsku, či Polsku. Díky tomu se nám daří připravit ten systém tak, aby fungoval pro celou střední Evropu. Dokázali jsme zredukovat leteckou dopravu v rámci střední Evropy, takže tuto příležitost, která se teď otevřela a doplňuje směřování Evropské unie, ať už v prohlubování integrace nebo sázce na ekologii, není dobré v současné době prováhat.
Ráda bych se zeptala i na určité technické parametry. Bude v České republice štěrkový podklad na vysokorychlostní trati anebo pevná dráha?
Na drtivé většině sítě bude štěrkový podklad a stavby vysokorychlostní tratě budou vypadat jako teď modernizované koridory. Pevná jízdní dráha pak bude u dlouhých tunelů, takže se bude týkat hlavně projektu Krušnohorského tunelu do Německa. Jinak opravdu uvidíme štěrk a tratě, které vypadají jako ty dnešní.
Chtěla bych se zeptat i na rychlostní parametry. Jaké rychlosti by měly vysokorychlostní vlaky dosahovat na české infrastruktuře, popřípadě v jakých úsecích budou moci jet skutečně maximální rychlostí?
Drtivá většina sítě, tedy několik set kilometrů, bude připravena na provozní rychlost 320 km/h v tom nejrychlejším segmentu a ty pak doplní ty pomalejší vlaky, kde minimum bude 200 km/h, ale trasování na většině úseků bude až 350 km/h. Z historie víme, že tam, kde chceme zvýšit rychlost na 200 km/h, se trasování s rezervou k té další generaci vyplatí. Proto je plán na rychlost až 350 km/h.
Chtěla bych se také zeptat na jednu velmi diskutovanou otázku, převážně veřejností. Co je pravdy na tom, že z terminálů VRT budou cestující převážet do center měst autobusy? Prý to byla i jedna z nejdiskutovanějších otázek, na kterou se návštěvníci nejvíce ptali, například na Rail Business Days, kde SŽ představila jednotku TGV.
Je to tak, tato debata je opravdu velmi živá a jsem rád, že to tady můžeme probrat. Hlavní je, že nejrychlejší vlaky budou jezdit do stávajících hlavních nádraží, popřípadě v Brně do nového nádraží. Terminály jsou doplněk, tam ty vlaky nebudou končit a budou terminály, které budou navazovat na regionální železniční dopravu, jako v Jihlavě nebo Roudnici nad Labem. Takže vysokorychlostní vlak naopak pozdvihne lokální trať, která ho bude obsluhovat, anebo to bude přestup na jinou veřejnou dopravu, například v Nehvizdech, ale ty vlaky rozhodně pojedou dál až do městských center.
Probíhají také intenzívní jednání s městy a obcemi. Chtěla bych se zeptat, s jakými nejčastějšími problémy se setkáváte, popřípadě zda se daří ty problémy řešit?
To je naší velkou snahou – sdělovat ty informace. Na krajské úrovni je naladění nejpozitivnější, protože tam je jednoznačně kladný dopad. Například u Jihlavy každý vidí na první pohled ten zcela jasný benefit, když bude mít možnost spojení do Prahy nebo Brna za 45 minut. Pokud pak přejdeme na tu obec, která zatím měla okolo louky či pastviny, tak fakt, že tam povede vysokorychlostní trať je pro ni spíše vykřičník. Proto se tam snažíme velmi často jezdit a na začátku představit celý projekt, pak provést sběr podnětů a následně se co nejrychleji vrátit a ukázat, že jsme připomínky, u kterých to bylo možné, zapracovali do dokumentace a zároveň oznámit, které teď možné nejsou z technického nebo ekonomického hlediska. Debata je pro nás opravdu důležitá, proto jsou naše týmy pořád v terénu, dokonce několikrát týdně, a projednávají s občany i zastupiteli úpravy projektů a také jim vysvětlují jejich benefity a ukazují příklady ze zahraničí, že vysokorychlostní trať vždy pozdvihne celý region.
Chtěla bych se zeptat i na samostatnou organizační složku, která za účelem přípravy vysokorychlostní železniční sítě v České republice vznikla v rámci Správy železnic. Máte již tým odborníků tohoto odboru nyní naplněn, popřípadě jsou v něm i zahraniční pracovníci? A je to i možná příležitost zapojit studenty do této budoucí podoby železnice?
Ano, je, 1.10. dojde k transformaci stávajícího odboru a dáme mu do vínku 38 lidí, kteří na tom v současnosti pracují, z velmi širokého profesního spektra, například technici, odborníci na komunikaci, právo, životní prostředí, krajinné úpravy a tak dále. Tím pádem máme dvě třetiny lidí pohromadě, část z nich jsou také bývalí stážisté. Od 1.10. budou pak k dispozici další volné pozice. Element zahraničních pracovníků, mimo lidí, kteří studovali v zahraničí a máme je v týmu, tvoří hlavně spolupráce s francouzskými státními drahami, což je pro nás klíčové, protože to umožňuje zrychlit přípravu vysokorychlostních tratí díky čtyřem desítkám let zkušeností se stavbou a provozem těchto tratí. A to je příležitost pro mladé studenty, protože mají na dosah právě ty zkušenosti z Francie, ale taky i z Německa, se kterým spolupracujeme v rámci smlouvy DB a Správy železnic, tedy máme smíšený tým. Ten evropský rozměř je zde pak velmi silný a budeme se od 1.10. těšit na nové členy týmu, kdy bude potřeba naplnit 20 pozic. Věřím, že akce TGV v Praze a dalších městech, kde byl tento vlak představen, přivedla nové potenciální kolegy, kteří se tam s námi setkali.
Velkým tématem je samozřejmě i financování celé výstavby vysokorychlostní železniční sítě. Chtěla bych se zeptat, jestli probíhají nějaká jednání o této otázce, například s Ministerstvem dopravy? Popřípadě jestli z Vašeho pohledu současné předsednictví České republiky v Radě Evropské unie může v této oblasti pomoci?
Myslím, že ano, je to opravdu velké téma, které Správa železnic ve spolupráci s Ministerstvem dopravy intenzivně řeší, zejména pan generální ředitel. Všichni chápeme, že je klíčové schválit revizi Transevropské dopravní sítě, kde se vysokorychlostní tratě dostaly do hlavní sítě, a to nám otevře možnosti evropského spolufinancování. První prostředky dostaneme na rameno Praha – Drážďany a s revizí sítě by se to otevřelo i pro ostatní části spojení Praha – Brno – Ostrava. To je velmi důležité, proto se orientujeme na evropské zdroje. Budeme také zkoumat možnosti jiných forem spolufinancování. Otázka je například reparticipace s neveřejnými penězi u budoucích terminálů, které jsou obrovskou příležitostí změny v tom území. Bude to tedy celá skládačka z hlediska financování, ale orientovat se budeme hlavně na evropské zdroje, protože budeme doplňovat transevropskou dopravní politiku.
Na podzim Správa železnic organizuje konferenci v Olomouci a ráda bych věděla, jestli vysokorychlostní tratě budou jedním z hlavních témat této konference?
Ano, bude tam celá série přednášek a informačních toků o vysokorychlostních tratích z hlediska techniky, o zvyšování rychlosti na české železnici čili toto téma se dostává do povědomí lidí a dostáváme pozvánky například na setkání geografů nebo kartografů, protože toto téma v poslední době – podle mě i díky návštěvě TGV – získává velký dosah. Pro konference, které se věnují nejenom technice, ale právě i rozvoji území, jsou vysokorychlostní tratě také velkým tématem.