„Vlaky končí ve slepé uličce. Kraji ujíždí vlak," varují politici z Karlovarska

Místní politici ale tlačí na vybudování ramene vysokorychlostní trati, které by přineslo rychlé spojení s Evropou. „Pokud kraj nebude napojen, ujede nám vlak,“ varuje starosta Mariánských Lázní.

Velký potenciál vidí kraj ve vysokorychlostní trati, mohla by přinést spojení s Evropou a kraj by tak nebyl „slepou ulicí“ pro vlaky. „Nelibí se mi, že Karlovarský kraj netlačí na vybudování ramene VRT do našeho kraje. Napojení na evropskou VRT je důležité, teď se vlaky zastaví v Chebu a nemají kam pokračovat,“ zdůrazňuje význam VRT Martin Hurajčík, starosta města Mariánské Lázně za ANO.

„Propojení s Evropou je to, co potřebujeme a VRT to umožní. Pokud byť jen jeden z krajů mít nebude, tak mu ujede vlak,“ dodává. Zároveň vyzdvihl také fakt, že Karlovarský kraj nemá žádné přímé železniční spojení s Prahou nebo dalšími velkými městy. Jak sám tvrdí, kraj samozřejmě není schopen vybudovat takovou železnici, je ale důležitý administrativní tlak na zodpovědné orgány. Uvolnily by se tak stávající tratě a doprava by byla efektivnější a ekologičtější.

Kraj zároveň čekají velké změny v budoucí struktuře. „Je před námi první soutěž regionálních dopravců, což bude přelomové. Regionální tratě budou muset ukázat svou opodstatněnost. Vozidla budou muset splňovat nové normy, a už nebude jezdit za kýbl nafty. Ta soutěž, která proběhne za 4 roky, je k přípravě už dnes a na kraji se to nedostatečně řeší,“ připomněl Jan Plomer, architekt a projektant železničních vozidel, expert České pirátské strany pro oblast dopravy za Piráty. „Ze státního Fondu životního prostředí vznikají výzvy, každý kraj se může přihlásit o kompenzace ušetřených kilowatthodin. Pokud se podaří zkoordinovat příležitosti do roku 2028, z těchto fondů by se dalo pokrýt financování nových vozidel. Pokud se některé tratě budou jevit jako neopodstatněné, bude řeč o konzervaci, ale to je krajní řešení. Je to ovšem lepší než financovat neudržitelný provoz.“

 

„Vychytali jsme první porodní bolesti CNG autobusů a nyní se doprava stabilizuje a nedochází k žádným větším problémům,“ říká Pavel Motešický. „Autobusová doprava by měla být propojená s turistickými trasami, vzhledem k trendu kol a elektrokol, tak, aby lidé mohli někam jet a například pokračovat právě na tom kole nebo obráceně,“ rozvádí svou vizi Motešický.

V kraji ale zaostává systém integrovaných jízdenek a doprava se tak pro cestující značně komplikuje, Přestože kraj na tomto problému pracuje roky, stále se nechýlí ke konci. „Na IDOKu se pracuje už 15 let a jsme jeden z mála krajů, který ho nemá dokončený. Nekoupíte si jednu jízdenku, abyste mohl jet ani jeden jízdní řád. Pořád neumíme sladit autobusy z vlaky, aby nejeli vedle sebe nebo si neujížděli. Tady nás čeká spousta práce,“ řekl Picka.

Podle Martina Hurajčíka bude nejjednodušším řešením převzít koncepci od ostatních krajů, kde systém funguje a implementovat ho na Karlovarský kraj. Není tak nutné vymýšlet něco, co někdo jiný již vymyslel.

V patové situaci se na začátku září vyskytlo Sokolovsko. Kraj totiž přidal řidičům Dopravního podniku Karlovarského kraje. Společnost, která obsluhuje Sokolovsko ale zvýšené platy nemá. Řidiči tak odcházejí nebo vyhrožují stávkami. Sokolov ale nemá finanční prostředky na zvýšení těchto platů.

„S Karlovarským krajem se podařilo vyjednat důstojné podmínky pro řidiče autobusů. Nyní jsou možná nejlépe placení v celé ČR i proto jaké následky hrozí u této zodpovědné práce,“ pochvaluje si krok Jiří Vaněček, obchodní ředitel, zastupitel města Karlovy Vary z ODS.

Na to konto se ozval 1. místostarosta Sokolova Picka: „Budu teď mluvit za Sokolov a blízké obce. Na začátku měsíce jsme museli vykomunikovat, že autobusoví řidiči nevstoupí do stávky první školní den, a teď zase na konci měsíce je po nás vyžadováno, abychom vykompenzovali ten rozdíl v platech, které vyplácí řidičům kraj a nám hrozí krach společnosti. Nevíme tak kdo v Sokolově bude dalších šest let zařizovat hromadnou dopravu. My za to zaplatíme dvakrát protože i zvednutí platů v Dopravním podniku šlo z krajských peněz, které jsou i naše a teď bychom měli platy zvedat ještě u nás.“ Odpovědi se ale nedočkal.

„Byla tu velká změna v autobusové dopravy, jedním z velkých problémů zůstává struktura vozů, respektive kapacit. Teď už je to v nějakém standardu, za který se nemusíme stydět. Zcela se změnily jízdní řády a samozřejmě se to stále musí ladit. Poptávková doprava je specifická tím, že se jedná o malokapacitní přepravu, že nepotřebujete vždy řidiče s Déčkem a můžete tak použít levnější pracovní sílu. Tak by se mohla optimalizovat doprava v menších obcích a odlehlých oblastech,“ rozvedl téma okrajových oblastí Vaněček.

„Změna v autobusech si sedla velmi rychle, systém ale musíme stále odpilovávat. Máme potřebu dopravovat středoškoláky, tak i podpoříme školy. Je potřeba najít nějaké rozumné řešení pro odlehlé oblasti,“ potvrzuje Vaněčkova slova Pizinger.

Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje, lídr kandidátky Starostové a nezávislí zmínil princip, který již funguje v zahraničí: „Doprava v odlehlých oblastech by mohla být obsloužena dopravou na zavolání. To se teď už zkouší v pohraničních oblastech i u našich sousedů a mohlo by to tak potenciálně fungovat i tady.“

„Objednávková doprava dává smysl. Proč by mělo jezdit 10 autobusů někde, kde po tom není poptávka. To je samozřejmě ekonomická i ekologická výhoda,“ souhlasil s Kulhánkem Hurajčík.