Vlaky jako snadná kořist pro hackery? Drážní systémy čelí hrozbám, FT Safety tasí digitální štít

Moderní vlaky jsou prošpikované technologiemi, ale pro kyberzločince mohou představovat lákavé sousto. Experti na konferenci FT Safety představili konkrétní plán, jak tomu předejít. A nejen to.

V Ostravě proběhl již 4. ročník odborné konference FT Safety zaměřené na bezpečnost, dostupnost a provozuschopnost veřejné dopravy.

Záštitu nad konferencí FT Safety letos převzal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Radek Podstawka. Program akce poté odstartoval plk. Jan Karl z GŘ HZS ČR, který prezentoval výsledky velkorozměrových požárních zkoušek elektrovozidel v uzavřených prostorech.

Testy byly primárně zaměřeny na garážová stání, ale jejich závěry o dynamice požáru a tepelném zatížení konstrukcí jsou vysoce relevantní pro jakékoliv uzavřené dopravní uzly včetně železničních terminálů. Experimenty zahrnovaly i srovnání průběhu požáru s využitím a bez využití stabilního hasicího zařízení (SHZ). Grafy z měření jasně ukázaly, že zatímco při volném hoření teploty pod stropem přesahovaly 700 °C, aktivace SHZ dokázala teplotu efektivně srazit a udržet pod kontrolou.

Železnice jako strategický koridor pro vojenskou mobilitu

Plk. gšt. doc. Martin Vlkovský z Univerzity obrany se věnoval roli železnice v oblasti tzv. duálního užití, tedy propojení vojenské a civilní mobility. Zásadní roli podle Vlkovského hraje infrastruktura, zejména železniční síť TEN-T, která je navržena tak, aby v době míru sloužila civilním účelům, ale v případě potřeby splňovala náročné technické parametry pro vojenské transporty.

Podle Vlkovského v kontextu zhoršené bezpečnostní situace v Evropě nabývá na významu také systém Host Nation Support (HNS). Jedná se o systém podpory, kterou Česká republika jako hostitelská země poskytuje spojeneckým silám. Podpora zahrnuje nejen logistické zabezpečení, doplňování paliva či ubytování, ale především zajištění plynulého pohybu po železnici a koordinaci mezi armádou, správci infrastruktury a státní správou.

Tragédie v Dolní Lutyni: poučení z mimořádné události

Jedním z nejvíce sledovaných bodů konference byl rozbor střetnutí vlaku Ex 546 s uvázlým kamionem vezoucím nadrozměrný náklad. O incidentu, ke kterému došlo 24. ledna 2024 v Dolní Lutyni, hovořili Jan Kučera a Robert Kindl z Drážní inspekce. Představili přitom komplexní analýzu této nehody, která si vyžádala jeden lidský život a škody přesahující 67 milionů Kč.

Analýza odhalila kritické faktory, jako byl nesprávný skutečný poloměr zakružovacího oblouku pozemní komunikace přiléhající k přejezdu, který neodpovídal projektové dokumentaci. Zástupci Drážní inspekce upozornili také na problematiku předávání informací o nebezpečí. Ukázalo se, že řidič kamionu ohlásil uváznutí až po vzniku nehody. Drážní inspekce v reakci na to vydala bezpečnostní doporučení, aby složky IZS měly povinnost prioritně informovat přímo osobu řídící drážní dopravu (dispečera či výpravčího), namísto pouhého informování hasičského operačního střediska.

Revize protipožárních systémů drážních vozidel

Daniel Kudláček se ve své přednášce věnoval úskalím údržby a oprav protipožárních systémů instalovaných v kolejových vozidlech. Zdůraznil, že protipožární systém není samostatný výrobek, ale po zabudování do vozidla se stává součástí bezpečnostně významného systému.

„Malé příčiny mohou mít velké následky,“ varoval Kudláček s odkazem na typické příčiny požárů lokomotiv, jako jsou mechanické závady, zkraty nebo úniky nafty. Zásadním problémem v praxi je podle něj nejasné vymezení odpovědností mezi výrobcem systému, výrobcem vozidla, subjektem odpovědným za údržbu (ECM) a dopravcem. Za nepřípustné označil zásahy do systémů bez přístupu k aktuální dokumentaci výrobce či bez následné funkční zkoušky.

Zahraniční host Colin Sutcliffe ze společnosti Camira představil koncept „Flammability Toolbox“. Zaměřil se na to, jak dosáhnout přísných požárních standardů (např. normy ČSN EN 45545-2 pro železnici) u interiérových tkanin při současném zachování ekologických aspektů. Camira se snaží omezovat používání halogenovaných retardérů hoření a klade důraz na udržitelnost a recyklovatelnost materiálů používaných v dopravních prostředcích.

Digitální budoucnost a kyberbezpečnost na železnici

Velké diskuse nejen na železnici se vedou na téma digitalizace a internetu věcí (IoT). Filip Rakovan z Vodafone Business představil systém E-Dohled pro železnici, který umožňuje vzdálený monitoring vozů, sledování stavu ložisek, opotřebení brzd či nárazů.

S rostoucí konektivitou však roste i riziko kybernetických útoků. Libor Pavlačka (EZÚ) a Tomáš Kertis (Kint s.r.o.) představili specifika drážního systému, jako jsou jeho dlouhá životnost a integrace mnoha subsystémů, což ztěžuje pravidelné aktualizace a bezpečnostní opravy softwaru. Doporučili proto zavedení softwarového kusovníku (SBOM), který umožňuje rychle identifikovat komponenty s kritickou zranitelností.