„Velké množství vody situaci zhorší, hasiči ale byli pod extrémním tlakem,“ říká profesor Hradil o benzenové havárii v Hustopečích

Havárie vlaku převážejícího benzen spustila obavy z dopadů na vodu, půdu i zdraví lidí. Co přesně benzen dělá v prostředí, proč ho nelze jen tak odčerpat a proč někdy nehasit,i to co pálí? Odpovídá profesor Pavel Hradil z Katedry organické chemie Univerzity Palackého v Olomouci.

U Hustopečí nad Bečvou vykolejil nákladní vlak převážející benzen. Místo povolených 40 km/h projel výhybkou rychlostí přes 90 km/h. Následoval požár, exploze a únik části toxického nákladu do okolní půdy a podzemních vod. Plameny zasáhly patnáct vagónů. Odhadované škody přesahují 225 milionů korun. Na místě stále probíhají sanační práce, čerpání kontaminované vody, odběry vzorků i budování bariér proti šíření látky. Vyhlášen byl stav nebezpečí. Co benzen v přírodě způsobuje, proč se ho nelze jednoduše zbavit a jaké jsou zdravotní dopady, vysvětluje chemik prof. Ing. Pavel Hradil, CSc.

Můžete nám představit chemickou látku benzen?

Benzen je základní průmyslové rozpouštědlo, které má široké využití. Chemický průmysl na něm do velké míry stojí. Vyrábějí se z něj pesticidy, plasty, léčiva, zkrátka spousta věcí, se kterými se denně setkáváme. Jde o těkavou, hořlavou látku, která se dobře rozpouští v tucích. V minulosti se běžně používal v průmyslu i ve studentských laboratořích. Dnes už je kvůli své toxicitě zakázán. Zároveň jde o látku klasifikovanou jako karcinogenní. Poškozuje krvetvorbu a může vyvolat leukemii. Nadále se s ním pracuje v kontrolovaných podmínkách, ale v malém množství je součástí benzínu.

Co by se teoreticky stalo, kdyby se někdo napil vody kontaminované benzenem?

Akutní toxicita není vyloženě extrémní (jen při velice silných koncentracích), ale látka se v těle metabolizuje na další sloučeniny, které jsou samy toxické. V závislosti na množství to způsobuje poškození jater a ledvin. V minulosti se benzen inhaloval pro euforické účinky podobně jako toluen. Skutečné riziko ale spočívá v dlouhodobé expozici i v nízkých koncentracích.

Jaký je rozdíl, když se benzen dostane do ovzduší, nebo do vody?

Ve vzduchu za přítomnosti ultrafialového záření se benzen odbourává zhruba během dvou dnů.  V povrchové vodě se za přítomnosti světla a kyslíku rovněž odbourává a také se poměrně rychle odpařuje, protože má nízký bod varu a je těkavý. Ale pokud se dostane do spodní vody, je situace složitější. V prostředí bez vzduchu a světla se odbourává výrazně pomaleji. Poločas jeho rozkladu v těchto podmínkách je až dva a půl roku. Benzen je sice jen málo rozpustný ve vodě, ale vzhledem k extrémně přísným limitům, i to malé množství představuje problém. Pokud by došlo k průniku do podzemních zdrojů pitné vody, šlo by o dlouhodobou kontaminaci, která se velmi obtížně odstraňuje.

Co všechno hrozí, když se benzen dostane do půdy? A jak dlouho tam vydrží?

V půdě se benzen může zadržet podle jejího složení. Pokud jde o písčitou půdu prochází rychle, u jílovité naopak. V každém případě jde o kontaminaci, která se velmi obtížně řeší. Ve chvíli, kdy se půda těží nebo s ní jinak pracuje, dochází k uvolňování benzenu do ovzduší. Ohrožení jsou tak nejen lidé, kteří s půdou manipulují, ale potenciálně i okolí. Nejjednodušší řešení by teoreticky bylo nahromadit kontaminovanou zeminu na jednu hromadu, přehazovat ji a nechat benzen odpařit. Jenže takový postup by byl neakceptovatelný z hlediska legislativy, a hlavně by zatížil okolí další expozicí. Další možností je spálení kontaminované zeminy ve spalovně, problém je její množství, ale také transport.

Řeší se právě to, že zaměstnanci, kteří pracují na odstraňování kontaminace, jsou vystaveni výparům. Jak velké riziko to je?

Je to reálné riziko. Výpary se uvolňují, a pokud se člověk nachází poblíž, vdechuje je. Akutní toxicita benzenu sice není příliš vysoká, ale způsobuje malátnost a může mít až narkotické účinky. Ale jak jsem říkal, problém je dlouhodobá expozice, v takovém případě může způsobit například leukemii, zvláště u citlivých osob. Přesné působení ale samozřejmě záleží ale i na dalších faktorech.

V blízkosti nehody je řeka Bečva a další vodní plochy. Co benzen udělá tam?

Pokud se benzen dostane do řeky, většinou se rozředí a rychle odpaří díky provzdušnění. Problém nastává v případě menších, uzavřenějších vodních ploch, jako jsou rybníky, kde se benzen může držet déle a působit toxicky na vodní organismy.

Máme už nějaké zkušenosti s podobnými haváriemi u nás nebo ve světě?

V Česku podle mě nic podobného v tomto rozsahu nebylo, jedině snad ve válečných podmínkách, při zasažení rafinerie po zásahu bombou. Ale to je úplně jiná situace. Tady jde o průmyslovou havárii, která je z hlediska úniku opravdu extrémní. V roce 2005 se něco podobného stalo v Číně. Do povodí řeky Amur tehdy uniklo asi 100 tun benzenu a nitrobenzenu. Nenašel jsem žádný záznam o tom, co to dlouhodobě způsobilo. Vědělo se jen, že obyvatelé nemohli používat vodu. I to ale ukazuje, že tahle látka představuje riziko ve velkém měřítku.

Zásah hasičů budí pozornost. Hovoří se o tom, že látku hasili vodou a pěnou. Co to v praxi znamená?

Pokud se na benzen použije voda, dojde ke vzniku emulze. Zároveň to znamená, že společně s větším množstvím kapaliny se větší množství benzenu dostane do podzemních vod. Velké množství vody tak situaci zhorší. U pěny záleží na jejím složení. Některé pěny mají smáčedla, která zvyšují rozpustnost benzenu ve vodě a schopnost látky pronikat do půdy. Ale hodnotit to zpětně je složité. Ti lidé tam měli požár, tlak, exploze, vysoké teploty. Dýchat se tam nedalo. V takové situaci se jedná podle nejlepšího vědomí. Něco kritizovat expost je jednoduché, po válce je každý generál.

Myslíte si, že je nějaký způsob, který by situaci vyřešil lépe?

Možná zkrátka nechat ten benzen vyhořet i za cenu těch sazí s obsahem polyaromatických uhlovodíku.  Ty jsou také škodlivé a silně karcinogenní. Také by se mohly více rozptýlit do atmosféry a dostat se tak mnohem dál než benzen. To jsou teoretické úvahy. Když vám hoří cisterny, bouchají jedna za druhou a nikdo neví, co ještě vyteče, rozhodujete se v podmínkách, které jsou extrémně stresující.

Jak se benzen z takového místa vůbec dá odstranit? Dá se to nějak „vyčistit“?

To je velmi složité. Ideální by bylo postavit na místě malou chemickou továrnu – čerpat vodu, v koloně vyhánět benzen, absorbovat ho na aktivní uhlí, to po nasycení stripovat vodní parou a regenerovat, na závěr plyny z takovéto jednotky spalovat nebo vymražovat.  Ale to je obrovská infrastruktura za spoustu peněz, takže se bude muset volit kompromis. Pravděpodobně půjde o sanační vrty, které budou z podzemí čerpat vodu kontaminovanou benzenem. Ten by se mohl absorbovat na aktivní uhlí případně jiný sorbent, který se bude spalovat nebo regenerovat na jiném místě. V každém případě řešení bude drahé, pracné a nebude to jednoduché. A i tak je otázka, jak efektivní to celé bude.

Může se stát, že se benzen dostane do studní, tedy až do pitné vody?

Teoreticky ano – pokud se kontaminace dostane do podzemních vod a nebude pod kontrolou, může se rozšířit. Záleží na hydrogeologii dané oblasti, na proudění podzemních vod, jejich směru a zdrojích, ze kterých lidé berou vodu. Pokud se benzen dostane do pitné vody, nebude možné ji používat ani k zalévání, nejen k pití. Proto bude nutné situaci dlouhodobě sledovat. To znamená pravidelné odběry, měření koncentrací a podle toho plánovat další kroky.

Ať nekončíme úplně pesimisticky – je z toho nějaké poučení, něco, co si můžeme vzít do budoucna?

Určitě. Myslím, že železničáři si teď dají větší pozor, když budou převážet podobné látky. A nejen oni. Tato událost ukazuje, jak velké riziko s sebou přeprava chemických látek nese. Přitom takových látek se převáží denně obrovské množství. Nehody se sice stanou vždycky, ale je důležité, abychom z nich dělali závěry. Možná dojde k úpravám předpisů, systému školení. Každá taková událost je varováním i příležitostí něco zlepšit.