EU version

V Praze proběhla akce Europe's Rail! O čem se hovořilo na Evropském dni DAC?

V Praze proběhla akce Europe's Rail! O čem se hovořilo na Evropském dni DAC?
foto: Redakce RAILTARGET /V Praze proběhla akce Europe's Rail! O čem se hovořilo na Evropském dni DAC?
04 / 10 / 2022

Praha hostila Evropský den DAC, který zorganizoval Europe's Rail ve spolupráci s DACcelerate, CLOSER, Trafikverket a EDDP. Na akci vystoupili zástupci z řad EU, akademické obce nebo soukromé sféry. Jmenovitě to jsou například Keir Fitch, vedoucí oddělení bezpečnosti kolejových vozidel a interoperability DG MOVE, Carlo Borghini, výkonný ředitel ER JU, Jens Engelmann, manažer EDDP nebo Andreas Lipka, vedoucí migrace DAC DB Cargo. A o čem hovořili? Více v článku!

15:40 Slovo si bere Carlo Borghini, výkonný ředitel ER JU. Hovoří na téma financování DAC a akčním plánu pro něj. Z toho, co jsem zatím slyšel, se mi DAC zdá jako budoucnost nákladní železniční dopravu. A je teď otázka, jak jej implementovat. A cena? Věřím, že i tuto otázku zvládneme vyřešit, pokud budeme spolupracovat mezi sebou. Nejdřív musíme vyřešit všechny technické aspekty DAC, abychom pak věděli cenu, respektive hodnotu investice. S tím souvisí také migrační plán, který musí být do detailu vypracován. To zase souvisí s cenou. Pak se musíme podívat na CBA. Tato analýza by měla být úplně hotová k roku 2025. Zároveň však nutně neznamená, že ten, kdo to bude platit, z toho bude benefitovat. Proto musíme zajistit nové služby pro klienty související s možností sběru dat skrze DAC.

Zatím jsme nepočítali s evropským kofinancováním – musíme, jako železniční sektor, udělat výtlak skrze své představitele v EU, abychom zajistili peníze pro implementaci DAC. Politikům musíme představit DAC tak, aby i oni pochopili jeho výhody. Pokud se nepodaří zajistit peníze z veřejných fondů, budeme muset více zapojit klienty. Takže je nutné vytvořit prostředek pro získání těchto veřejných či unijních peněz, například příspěvky, granty nebo různé fondy pro rozvoj. Stále je imperativ, že zapojit se ale musí všichni. Pak budeme schopni zajistit financovaní z EU. Jedním z fondů, ze kterého by šlo čerpat, je ten pro obnovu. Šel by přepracovat, abychom ho mohli využít pro implementaci DAC.

Představme si, že big bang se v roce 2030 podaří a návratnost je pak 20 let, tedy 2050. Moje otázka zní: kolik společností přežije do té doby bez DAC? Taky musíme zajistit kontrakty s výrobními firmami, aby spřáhla byla připravena. Pokud se nákladní železniční sektor spojí a dá dohromady 10 bilionů euro, tak garantuji, že k roku 2030 DAC bude.

A den 1 není big bang, ale den, kdy začneme přípravu na DAC. S tím souvisí dokončení výzkumu, normy ERA a zajištěné finance. Pak se můžeme odpíchnout a realizovat implementaci DAC. Znovu však opakuji, že musíme jako sektor pracovat spolu, aby byly finance správně a spravedlivě rozděleny. DAC je šance jak spojit celý železniční sektor. A co těch 8000 vozů ročně, co se vyrábí bez DAC? To je pouze 1% celé vlakové flotily.

16:00 následuje panelová diskuze za účasti Carla Borghiniho, Jana Sechtera, Petera Verlice (chair, SEESARI), Gabora Turiho (president MVMSZ) a Keira Fitche. Jako první si bere slovo Jan Sechter. Všichni soupeří mezi sebou v dopravním sektoru, bez ohledu na segment. Potřebujeme zajistit kofinancování na unijní úrovni. Věřím, že časem vyřešíme všechny problémy.

Gabor Turi mluví o tom, že mít o hodinu kratší sestavování vlaků nevyřeší fakt, že na hranicích čekáme 2-3 dny. Nejdříve potřebujeme vyřešit problém přeshraniční dopravy a pak se můžeme bavit o delších vlacích a větších kapacitách přepravy. Taky bojujeme se silniční dopravu a vedeme si obstojně, protože nabízíme nižší ceny za dopravu. Ale to jen díky starším a levnějším vagonům. A co s implementací DAC? Nikdo nemáme tolik peněz, abychom to mohli zaplatit v našem regionu. Proto potřebujeme unijní kofinancování. Jinak nám odejdou investoři a nebude kam implementovat DAC.

Pokračuje Peter Verlic. Můj dojem z otázky financování je ten, že potřebujeme peněžní podporu. Železniční sektor by měl vést další průmyslovou revoluci. Během COVIDu to možná nebylo ve výsledku tak strašné, ale to není pointa – pokud nezměníme a neproměníme železnici, třeba skrze DAC, tak budeme odsouzeni zaostávat za silniční dopravou. Čeká nás ale spousta práce, aby železnice byla atraktivnější mód dopravy než silnice. Zároveň nesmíme opomínat ani železniční infrastrukturu a pracovat taky na jejím zlepšení.

A co na to Keir Fitch? EU byla založena s tím, aby se prosazovaly evropské zájmy. A DAC jím je. Musíme najít cestu, jak efektivně financovat tento projekt. Ale není realistické čekat to, že to EU bude moci celé 100% zafinancovat. Budeme muset pracovat s různými fondy, granty a hledat synergie. Případně také některé fondy přeprogramovat, aby peníze z nich mohly být využity na projekt DAC. Myslím si, že to půjde, ale bude nutný aktivní přístup členských států. Pokud se nám to povede, tak nejen, že ušetříme peníze, ale taky se posuneme do éry digitální železnice. A změna je důležitá. V železnici vidíme budoucnost a poroste její důležitost oproti silnici.

Carlo Borghini dodává, že DAC bude důležitý pro vytváření a provoz dlouhých vlaků. Taky ulehčí i přeshraniční dopravě. Ale musíme investovat. Keir Fitch si opět bere slovo a pokračuje o managementu celého procesu implementace. Mohli bychom se poučit z projektů jednotného evropského vzdušného prostoru a třeba mít jednotného manažera. Opět Carlo Borghini. DAC je jeden z klíčových příkladů, že pokud věříme, že železnice je budoucnost, tak dokážeme DAC implementovat, včetně zajištění jeho financování. A jak řekl Keir, můžeme se poučit z minulých projektů pro zajištění úspěchu.

Ke slovu se dostává Gabor Turi. Optimistický předpoklad implementace DAC na jeden vagon je 30 000 eur, který takovou cenu nemá. Mohlo by být lepší je nechat dožít. Keir Fitch navazuje s tématem implementace DAC na lokomotivy, což je téma, které taky musíme vyřešit. Pak tu máme otázku toho, že pokud členské státy poskytnou finance do fondů, které by byly použity na DAC, tak tyto finance nutně nebudou putovat zpět k těmto státům. Jde o to, abychom ty finance spravedlivě rozdělili.

S otázkou pro panelisty přichází Pavel Škarabela, prezident SPV – jak to bude s vozy, které nemohou mít DAC, ale nejsou na konci své životnosti? A kolik bude reálně stát implementace? Reaguje Carlo Borghini: na unijní úrovni budou finanční analýzy, které přesně určí cenu implementace. A co s těmi vagony? Jedná se teď především o vagony, které v době energetické krize převáží strategické komodity. Pokud pak budeme spolupracovat mezi sebou, tak budeme schopni vyřešit i tuto otázku bez zbytečných konfliktů.

První výsledky CBA budou známy během následujících týdnů a bude možnost si je prohlédnout a připomínkovat je. Přesto nás trápí nedostatek informací. Byli bychom rádi, kdyby nám zástupci České republiky poskytli data o svých vozových parcích, aby CBA byla ještě přesnější. Ve čtvrtek bude neformální schůzka Rady EU, aby se řešili problémy dopravního sektoru. Není jasné, jestli česká strana bude řešit i DAC. Pro Česko je teď, podle slov Jana Sechtera, důležitý rozvoj infrastruktury, především VRT.

16:50 Dnešní konference se chýlí ke konci. Děkujeme za pozornost a budeme se těšit opět zítra u živého zpravodajství z konference IRCF 2022!

Tagy