foto: RAILTARGET/z konference Horizonty železniční dopravy
Digitalizace, automatizace, obranné projekty i kyberbezpečnost. Konference Horizonty ukázala, kam míří železnice 21. století.
Na mezinárodní vědecké konferenci Horizonty železniční dopravy 2025 se sešli odborníci ze Slovenska, Česka i dalších evropských zemí, aby společně diskutovali o podobách a vizích železniční dopravy v 21. století. Akci organizovali Asociace železničních dopravců Slovenska (AROS) a Žilinská univerzita.
Žiláková představila čtyři pilíře moderní železnice
Úvodního slova se ujala Denisa Žiláková z Ministerstva dopravy Slovenské republiky, která zodpovídá za železniční sektor. Ve svém příspěvku hovořila o významu spolupráce akademické a železniční sféry: „Spojení vysoké školy a odborné organizace je to nejlepší, co se může v jakémkoliv oboru přihodit.“ Ve svém vystoupení představila čtyři základní pilíře rozvoje železniční dopravy – efektivnější legislativu, podporu nákladní dopravy, investice do infrastruktury a vozového parku a podporu vzdělávání v dopravních oborech.
Přijaté legislativní změny už podle Žilákové přinášejí první výsledky v podobě zkrácení povolovacích procesů, což umožňuje rychlejší výstavbu dopravních projektů. Zmínila se také o výhodnosti investic s dvojím užitím (Dual Use), které umožňují propojit modernizaci dopravní i obranné infrastruktury. Na závěr Žiláková ocenila spolupráci se svými českými kolegy a zdůraznila, že obě země se mohou vzájemně inspirovat – Slováci v oblasti vysokorychlostních tratí, Češi v efektivnějším povolovacím řízení.
Následoval příspěvek profesora Miloše Poliaka z Dopravní fakulty Žilinské univerzity, který připomněl, že fakulta vychovává odborníky v oblasti železniční dopravy již od roku 1953. „Naším cílem je, aby byl slovenský průmysl silný, a tím pádem naši absolventi nemuseli odcházet za prací do zahraničí,“ uvedl Poliak.
Psali jsme
Novým prezidentem Asociace železničních dopravců Slovenska (AROS) se stal Matej Franc z METRANS Rail Slovakia. Chce pokračovat v rozběhnutých…
Mezinárodní železniční doprava v 21. století
V rámci prvního bloku konference s názvem „Mezinárodní železniční doprava v 21. století“ vystoupili tři odborníci. Organizátoři přitom zavedli zajímavý vizuálně-akustický způsob pro hlídání časové dotace jednotlivých prezentací. Vystupujícím byla v průběhu prezentací nejprve ukázána žlutá kartička s číslem tři (znamenající tři minuty do konce) a poté červená s číslem jedna. Konec času na příspěvek ohlásil jemnější zvonek a pokud se host opravdu rozvášnil a začal ukrajovat čas dalším vystupujícím, zazněl pořádně hlasitý zvon.
Jako první vystoupil Libor Lochman, ambasador DAC pro střední, jižní a východní Evropu. Na začátku porovnával rostoucí podíl osobní železniční dopravy s klesajícím nákladním sektorem. Jak by Lochman tuto nerovnost napravil? Především stabilnějšími a jednoduššími regulacemi. „Evropská legislativa umožňuje narovnání podmínek pro železnici a silnici, ale členské státy ji nevyužívají. Pojďme to tedy dělat,“ apeloval Lochman. Mezi hlavní priority zařadil také investice do infrastruktury, digitalizaci a automatizaci (zejména technologie DAC, ERTMS, FRMCS a DCM) a celkově podporu inovací, které mají zvýšit konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy.
ETCS a inteligentní řízení provozu na železnici
Na Lochmana navázal Jaroslav Radena ze společnosti Siemens Mobility, která na Slovensku působí více než 25 let. Radena přiblížil novinky v oblasti systémů zabezpečení a interoperability kolejových vozidel. Patří mezi ně především jednotka Trainguard 100/200 OBU a modernizovaný systém Trainguard Mirel VZ1, schopný automaticky přepínat mezi národními zabezpečovacími systémy LS, EVM a SHP pomocí jediného rozhraní ETCS. Radena připomněl, že ETCS od Siemensu má za sebou už více než 700 milionů kilometrů v komerčním provozu a že firma poprvé nasadila ATO over ETCS s autonomním řízením vlaků na úrovni GoA4.
Blok uzavřel Martin Šturma z AŽD Praha, který představil projekt inteligentního řízení provozu na Slovensku. Popsal systém TrafficSWing GTN, jenž umožňuje sdílení provozně-technických informací v jedné aplikaci, a rovněž systém ASVC AŽD, automatizující rutinní činnosti výpravčích. Ten se již od roku 2018 využívá na více než 900 kilometrech tratí, zejména v okolí Prahy a v jihozápadní části Čech.
Automatizace a silný důraz na nákladní železnici
Dopolední část uzavřela panelová diskuse moderovaná Jánem Biznárem, které se zúčastnili zástupci dopravců, infrastruktury i průmyslu: zmíněný Libor Lochman, Oldřich Sládek (ŽESNAD.CZ), Radek Čech (Správa železnic), Karol Henzély (Železničná společnosť Slovensko), Rastislav Kušpál (Siemens Mobility) a Vlastimil Polach (AŽD Praha).
Diskutující na úvod krátce představili své pohledy na železniční dopravu 21. století. Sládek upozornil, že nákladní doprava často stojí mimo zájem veřejnosti i politiků, přestože hraje zásadní roli pro společnost. Lochman hovořil o potřebě automatizace a zákaznické přitažlivosti, zatímco Čech zdůraznil, že digitalizace nesmí vést ke zdražování infrastruktury. Henzély a Kušpál uvedli, že základními prvky moderní železnice jsou funkční infrastruktura a spolehlivost služeb.
Železniční konkurence z Číny, inspirace ze Švýcarska
Na dotaz o konkurenci z Číny zaznělo, že čínští dodavatelé zatím na evropském trhu narážejí na přísné regulace, nicméně dlouhodobě představují reálnou výzvu. „Číně se můžeme bránit v rámci státních zakázek, které umožňují vyloučit dodavatele mimo Evropskou unii,“ doplnil Lochman. V části věnované vysokorychlostním tratím panelisté diskutovali o možnostech projektu VRT Bratislava–Košice. Henzély jej označil za „sci-fi“, zatímco Čech poukázal na smysluplnost spojení Břeclav–Bratislava–Vídeň, které by posílilo propojení obou zemí. Henzély však doplnil, že je třeba zvážit i ekonomickou výhodnost projektu.
Na závěr měli diskutující zmínit, jakou zemi považují za vzor v rámci nastavení systému pro nákladní dopravu. Zde podle většiny s přehledem vítězí Švýcarsko – jako vzor jej popsali čtyři ze šesti diskutujících. Lochman například vyzdvihl zpoplatnění silniční infrastruktury. Henzély však zmínil, že nákladní doprava ve Švýcarsku funguje prakticky na principu volného trhu, což se zásadně liší od Česka a Slovenska. Jaké jsou zbývající země, od kterých bychom se měli učit? Podle Sládka je to Rakousko, podle Čecha zase Norsko, kde je nákladní doprava v mnoha ohledech upřednostňována oproti té osobní.
V závěru se debatující věnovali také otázce kyberbezpečnosti: „Dosud jsme řešili pouze bezpečnost, ale s postupující digitalizací je třeba řešit také to, aby nemohlo dojít k napadení vlaků prostřednictvím digitálních systémů či jiných technologií,“ zmínil Kušpál. Železnice se zkrátka proměňuje, a s ní i priority v otázkách jejího zabezpečení a konkurenceschopnosti.