EU version

Testování je prodlouženo do roku 2024, mezitím je nutné řešit financování, říká místopředseda Dopravní sekce Hospodářské komory Sechter

Testování je prodlouženo do roku 2024, mezitím je nutné řešit financování, říká místopředseda Dopravní sekce Hospodářské komory Sechter
foto: Archiv/Testování je prodlouženo do roku 2024, mezitím je nutné řešit financování, říká místopředseda Dopravní sekce Hospodářské komory Sechter
07 / 12 / 2022

Existují ekonomické i technické argumenty zastánců, kteří se na evropské úrovni formují kolem největších dopravců už asi od roku 2016. Cílem je používat v Evropě standardizovaný digitální automatický spojovací systém pro nákladní vozy a nákladní lokomotivy, který by splňoval tyto funkce: Přenášel mechanické síly, pneumaticky přenášel brzdnou energii, elektrickou energii (senzory, baterie) a digitální komunikaci (složení vlaku, integrita vlaku, testy brzd). Celkově se tento projekt měl podílet na splnění cílů Green Deal a převodu zásadního podílu přeprav ze silnice na železnici. Otevírá novou ekonomickou perspektivu především jednotlivým vozovým zásilkám (JVZ), na druhé straně zůstává otevřené, do jaké míry projekt bude znamenat pro jednotlivé dopravce reálný přínos a tím i ekonomickou návratnost. Více čtěte v exkluzivním rozhovoru s Janem Sechterem, místopředsedou Dopravní sekce Hospodářské komory.

Zúčastňujete se za Hospodářskou komoru různých akcí projektového týmu EU-Rail/EDDP (European DAC Delivery Programme), naposledy na Slovensku. Jaký dojem máte z těchto seminářů a konferencí?

S blížícím se avizovaným koncem testování digitálního spřáhla (DAC) se začínají otevírat zásadní témata směřující k financování. Samotné testování se prodlouží do roku 2024, zhruba je ale jasno z hlediska technologií a funkcí spřáhla. Tento čas je nutné využít k tomu, abychom Evropskou unii přesvědčili o nutnosti zvláštního financování. Nelze se spolehnout na dotační programy v jednotlivých členských státech – jednak jsou různé a jejich financování souvisí především s vnitřní soudržností hospodářství členských států a Unie jako celku.

DAC je prvkem inovativním a nesmí narušit interoperabilitu železničního trhu v Evropě. Proto se musí začít diskutovat v Evropě o schématu financování, do kterého musí být zapojeni všichni dopravci v Evropě. Diskuse k analýze přínosů a nákladů DAC, kterou tým EU Rail v Bratislavě představil, se musí účastnit jednotlivé podniky. Analýzu si podle svého vozového parku musí udělat každý dopravce sám. Čím dříve bude finanční schéma jasné, tím předvídatelnější bude investování do nových vozových souprav. Na Slovensku opakovaně zaznělo, že na DAC se musí všichni shodnout, dojem shody však nemám. Není jasný itinerář cesty k DAC ani jeho financování. Tématu je nutné se věnovat, protože existující platné rozhodnutí Evropské komise (EU) 2017/1474 dává mandát změnit TSI technické normy k DAC.

Je jasné, jakým způsobem vlastně bude digitální spřáhlo v Evropě zavedeno?

Existují dva různé modely a jejich vzájemná kombinace. První model je velmi ambiciózní a spočívá ve stanovení termínu zavedení DAC tzv. „velkým třeskem“, kterému by předcházelo stanovení technických norem pro nové vagóny. Za jeden až dva týdny by se přezbrojil vagónový park v celé EU a začalo by se jezdit. Slyšel jsem termín „DACcinační centra“, kde by se přímo na kolejích ve stanech montovalo digitální spřáhlo. Tento model by byl pro celý dopravní sektor finančně extrémně náročný, rizikový na koordinaci a objednatelé přeprav by při lokálně či plošném selhání opustili železniční trh. Výhodný by byl tento model pro výrobce technologií a několik málo finančně nejsilnějších dopravců, kteří by měli s dostatečným předstihem „přezbrojeno“ na DAC. Druhý model spočívá v postupném zavádění, opřeném v jednotlivých podnicích o důkladnou provozní a ekonomickou rozvahu, které vagóny kdy vyřadit, kterým poskytnout retrofit DAC a jaké vagóny do budoucnosti u výrobců objednávat. Zátěž pro dopravní sektor by se rozložila v čase a jednotlivé železniční podniky by neztratily konkurenceschopnost vůči jiným dopravním modům ani vůči nejsilnějším hráčům.

Jakou vidíte perspektivu z hlediska České republiky?

Se zkušeností se zaváděním evropského zabezpečovače ETCS vidím zájem dopravců na chladné ekonomické rozvaze opřené o důkladnou analýzu údajů o vagonech a postupném zavádění DAC. Snad bude možné využít hybridních produktů, které zejména lokomotivám, ale i v ucelených soupravách mezi vagony umožní rozložit finanční zátěž v čase. Železniční nákladní doprava by si také ve financování zasloužila u tohoto projektu zvláštní financování, aby se DAC nestal předmětem konkurence s financováním infrastruktury a vysokorychlostních železnic.

Za velmi důležité považuji, aby se na všech elementech DAC podíleli domácí výrobci. Přezbrojení vagónů a lokomotiv je velkou příležitostí pro železniční průmysl a z tohoto hlediska bych chtěl při Hospodářské komoře vytvořit pracovní skupinu firem, které by se na DAC a jeho dalším rozvoji mohly podílet.

DAC je celoevropský projekt, jak je důležitá spolupráce se zahraničím?

Je důležité najít v Evropě stejně smýšlející partnery. Z tohoto hlediska může Hospodářská komora a Ministerstvo dopravy podpořit naše železniční dopravce. Za základ považuji jasnou pozici domácí a pak porozumění ve V4 a s dalšími sousedními zeměmi. Spolupráce dopravců v jednotlivých členských státech by měla také vést k tomu, abychom prosadili optimální model financování. Samozřejmě vůči EU je potřebné vystupovat důsledně a s podporou českých dopravců a průmyslu. Je proto velmi užitečné, že Ministerstvo dopravy základní českou pozici k DAC s železničními dopravci připravilo.

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace