SŽ na konferenci Železnice: úspory, modernizace tratí a záchrana čolka

Konference Železnice 2026 o nové éře SŽ, rekordním rozpočtu na dopravní infrastrukturu či možnostech financování železničních projektů z evropských zdrojů.

Je za námi již 29. ročník konference Železnice, kterou pořádá společnost SUDOP ve spolupráci se Správou železnic. Akci zahájil nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth: „Jediná cesta pro budoucí financování jsou systémové změny v organizaci zahrnující větší transparentnost, dlouhodobou udržitelnost a úspory uvnitř i navenek,“ uvedl.

Správa železnic pod Tóthovým vedením pokračuje v centralizaci některých procesů, především v oblasti provozního řízení. Změny čekají také systém veřejných zakázek. Do budoucna by se měly častěji soutěžit jednotlivé odborné profese, nikoli velká konsorcia. Podle Tótha by to mohlo otevřít trh širšímu spektru dodavatelů včetně menších podniků.

Rozpočet dopravy roste, prioritou je efektivita

Financování železniční infrastruktury bylo jedním z hlavních témat konference. Jak řekl generální ředitel SUDOP PRAHA Martin Chrastil, dopravní sektor se momentálně pohybuje v režimu rozpočtového provizoria. Rozpočet dopravy pro rok 2026 činí 169,3 miliardy korun, z nichž na projekty Správy železnic připadá 72,2 miliardy korun.

„V médiích často objevují názory, že železniční stavby jsou příliš drahé. Z pohledu projektantů je ale cena úzce spojená s rozsahem a komplexností zadání. Projektování dopravních staveb je navíc dlouhodobý proces, který komplikují změny priorit a požadavků v průběhu přípravy,“ řekl Chrastil. Skupina SUDOP je podle něho připravena otevřeně diskutovat o možnostech zefektivnění přípravy staveb.

Ocenění osobnosti železniční infrastruktury

Součástí konference bylo také vyhlášení ocenění Osobnost roku železniční infrastruktury. Mezi nominovanými byli například Jiří Mandlík, Václav Kratochvíl, Marcel Klega, Miroslav Teichman nebo Libor Švadlenka.

Vítězem se stal Václav Kratochvíl, který se konference nemohl osobně zúčastnit, poděkoval proto prostřednictvím videopozdravu. Hovořil mimo jiné o rostoucím významu vysokorychlostních tratí pro budoucnost projektování i samotné železniční dopravy.

Legislativní změny a transformace Správy železnic

Novinky v dopravní legislativě představil poslanec a nový předseda správní rady SŽ Martin Kolovratník. Upozornil například na připravované změny zákona o dráhách nebo na legislativní opatření, která mají urychlit přípravu dopravních staveb.

Kolovratník navázal na Tótha v otázce chystaných změn v organizaci Správy železnic. „Správní rada SŽ již schválila první fázi transformace organizace. Ta se zaměřuje především na změnu fungování institucí, nikoli na personální reorganizaci. Očekává se, že přinese roční úspory přesahující 335 milionů korun,“ uvedl Kolovratník.Úspor má být dosaženo zejména snížením výdajů na IT, marketing nebo právní služby zhruba o pětinu. Spolu s tím dochází k posílení kontrolní role správní rady nad investicemi a hospodařením organizace.

Velkým tématem byly také vysokorychlostní tratě. Podle Kolovratníka jejich příprava pokračuje a letos by měly začít výkupy pozemků. „Jediný problém je, že máme rozpočtové provizorium, takže proto momentálně vyčkáváme,“ doplnil.

Modernizace tratí a rozvoj sítě do roku 2030

O strategii rozvoje železniční infrastruktury hovořil náměstek generálního ředitele Správy železnic Mojmír Nejezchleb. Jako hlavní priority SŽ zmínil modernizaci hlavní evropské sítě TEN-T, pokračování v elektrizaci tratí a zavádění zabezpečovacího systému ETCS.

Mezi významné stavby, které jsou aktuálně v realizaci, patří například modernizace tratě Brno – Přerov, úpravy železničního uzlu Česká Třebová nebo modernizace uzlu Hradec Králové. Pokračují také práce v oblasti pražského železničního uzlu, včetně přestavby stanice Praha-Smíchov.

V rámci nadlimitních veřejných zakázek se chce SŽ více zaměřit na dělení staveb na funkční celky, které se mají soutěžit samostatně. Chce také více využívat žlutý FIDIC (Design & Build) i na infrastrukturní stavby.

Rekordní rozpočet na dopravní infrastrukturu

Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), se ve své přednášce věnoval financování pro rok 2026. „Tolik verzí rozpočtu jsme na SFDI nikdy v historii nepřipravovali – bylo to složité, ale obhájili jsme dopravní infrastrukturu,“ uvedl Hořelica.

Celkový rozpočet SFDI pro rok 2026 tak dosáhne historicky nejvyšší hodnoty 169,3 miliardy korun, z toho 72,2 miliardy připadne na Správu železnic a 81,1 miliardy na Ředitelství silnic a dálnic. Hořelica také připomněl, že od roku 2027 vstoupí v platnost zákon o BIM, který nařizuje využití metodiky BIM u nadlimitních veřejných zakázek.

Evropské fondy a nové zdroje financování

Europoslanec Ondřej Krutílek přiblížil možnosti financování železniční infrastruktury z evropských zdrojů. Jedním z nejdůležitějších nástrojů v této oblasti je program CEF, který v období 2021–2027 pracoval s rozpočtem přibližně 126 miliard eur. Podporuje například

Další prostředky mohou plynout například z Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z programu InvestEU. Podporováno je také zavádění evropského zabezpečovače ERTMS, a to pro traťovou i vozidlovou část.

Krutílek zároveň upozornil na význam přeshraničních projektů a také na nové možnosti financování v oblasti vojenské mobility, která může přinést další evropské zdroje pro rozvoj infrastruktury. Jedná se o princip tzv. dvojího užití (dual use).

PPP projekty a železnice na letiště

Možnost širšího využití modelu PPP v železniční dopravě představil náměstek generálního ředitele Správy železnic Tomáš Čoček. PPP projekty podle něj nejsou pouze způsobem financování, ale především nástrojem, jak zajistit dlouhodobou dostupnost a kvalitu služby.

Jedním z nejvýznamnějších projektů připravovaných v tomto režimu je železniční spojení z centra Prahy na Letiště Václava Havla a do Kladna. Projekt podle ředitele stavební správy Západ Petra Hofhanzla patří k nejsložitějším infrastrukturním stavbám v České republice.

Po dokončení by cesta z centra Prahy na letiště měla trvat přibližně 25 minut a vlaky by mohly jezdit až v desetiminutových intervalech.

Vysokorychlostní tratě postupují v přípravě

Stav příprav vysokorychlostních tratí přiblížil zástupce Správy železnic Jan Kubelka. Územní ochrana většiny plánovaných úseků je již dokončena, další práce probíhají ještě na Vysočině a v Olomouckém kraji. Zásadním aspektem přípravy VRT bude podle Kubelky spolupráce se sousedními státy. Hovořil především o klíčovém úseku – Krušnohorském tunelu, jehož výstavba má začít v roce 2032.

V současnosti probíhají také procesy posuzování vlivů na životní prostředí u některých úseků. Platné stanovisko EIA mají zatím dvě vysokorychlostní tratě: Moravská brána (Přerov – Ostrava) a Jižní Morava (Brno – Rakvice). V souvislosti s tím zmínil Kubelka zajímavost – u Ostravy se chystá přesun chráněných čolků, kteří mají uvolnit místo právě pro VRT Moravská brána.

Digitalizace, ETCS a další odborné příspěvky

Závěrečná část konference patřila odborným prezentacím zaměřeným na technologie, digitalizaci a konkrétní infrastrukturní projekty. Petr Moravec ze SVOD Bohemia hovořil o tom, že regionální železnice je cca 2× dražší než linkové autobusy nebo MHD. Důvodem je podle Moravce malá kapacita tratí a nízké poplatky za užití dopravní cesty během kritických slotů.

Zástupci společností AŽD Praha představili zabezpečovací systém ETCS a jeho praktické nasazení na regionálních tratích. Jiří Holinger ze společnosti STARMON mluvil o integraci ETCS STOP a ETCS L1 LS do systému SIRIUS. Digitalizaci projektování dopravní infrastruktury přiblížil Martin Folbert ze skupiny SUDOP, který představil praktické ukázky s využitím moderních nástrojů, databází a metodiky BIM.

Další prezentace se věnovaly například modernizaci trati Plzeň – Domažlice, opravám horských tunelů na zubačce Tanvald – Kořenov nebo projektu zdvižného železničního mostu v Lužci nad Vltavou.