foto: RAILTARGET/Konference AROS
Technické obory skomírají a železnice bije na poplach. Na konferenci AROS se řešilo, proč mladí utíkají od techniky, jak napravit špatné jméno železniční dopravy a co hrozí, pokud nezačneme jednat.
Ve čtvrtek v Bratislavě proběhla konference AROSu, která se zabývala klíčovými problémy železniční infrastruktury. RAILTARGET byl na místě. První blok se zabýval atraktivitou železničních studijních programů.
Program byl pestrý. Po úvodních slovech a přivítání prezidenta AROSu Jána Biznára a poradce ministra dopravy Ivana Bednárika následoval první panel. Ten se zabýval akademickou částí. Na pořadu byly diskuse nad železniční dopravou vs. školský systém. Mezi hosty byli Martin Kendra z Fakulty PEDAS; Pavol Rafajdus z Žilinské univerzity v Žilině; Mário Kováč, Ministerstvo dopravy SR a Miroslav Hopta ze ZSSK CARGO - absolvent KŽD UNIZA, zástupce dopravců.
Málo techniků, příliš politologů: Vzdělávací systém potřebuje změny
V prvním bloku se především řešilo to, že rezort nepotřebuje tolik politologů a sociálních pracovníků. Řečníci se shodli, že lidé chybí především v technických oborech. Podle nich, by železniční obor potřeboval lepší renomé.
Martin Kendra k tomu řekl, že na univerzitě dlouhodobě mají nulovou nezaměstnanost absolventů. Hopta zase pokračoval, že procesy jsou zdlouhavé, od nápadu po realizaci. Budeme dlouho připravovat systém škol. Musí se změnit osnovy, podotkl.
Prorektor pro vědu a výzkum k tématu dodal, že studijní obor by měl mít i autoritu z praxe, která by přenášela informace z venku tak, aby se určité věci z praxe dostaly do teoretických osnov školství.
Moderátor se zeptal, jaká je situace v železničních oborech. Problémem podle odborníků často bývá, že tyto profese nejsou zařazeny na seznam nedostatkových povolání, což znemožňuje studentům získat stipendium. Martin Kendra vysvětlil, že absolventi těchto oborů zpravidla najdou práci přímo přes společnosti po ukončení studia a nejsou evidováni na Úřadu práce. „To může vést ke zkreslení statistik a tyto profese se proto na seznam nedostatkových nedostanou,“ objasnil.
Psali jsme
Ve vršovickém depu Českých drah se rozzářily nové možnosti pro budoucí mechaniky. V září odstartoval unikátní učební obor Mechanik opravář…
Železniční vzdělání: Teorie versus praxe
Dalším tématem byla úroveň připravenosti absolventů. Řečníci se shodli, že lépe jsou na praxi připraveni ti, kteří mají k železnici skutečnou vášeň, než ti, kteří si obor zvolili například jen proto, že nebyly potřeba přijímací zkoušky. Podle diskutujících uplatní každý vysokoškolský absolvent v zaměstnání přibližně osm procent toho, co se naučil, avšak tato procenta se liší podle individuálních schopností a zaměření jednotlivce.
Kvalita vzdělávání z pohledu absolventů byla dalším diskutovaným tématem. „Zpětná vazba od našich absolventů je pozitivní. Mnozí se k nám vracejí a firmy z České republiky mají o ně velký zájem,“ zdůraznil Martin Kendra.
Psali jsme
Zaměstnávání zahraničních pracovníků stále roste, což může mít vliv nejen na trh práce, ale také na dopravní infrastrukturu v průmyslových…
Atraktivita železničních oborů. Jak ji zvýšit?
„Mladá generace často ani netuší, že v Žilině máme dopravní školu,“ posteskl si Martin Kendra z fakulty PEDAS. Uvedl také, že k nim přicházejí i studenti z jiných vysokých škol. „Jsme technická vysoká škola a držíme si předměty, které nejsou mezi studenty příliš oblíbené, jako je matematika nebo fyzika. Když jim to řeknete, často vidíte jejich zklamání,“ dodal s povzdechem.
Kendra také upozornil na špatné renomé železniční dopravy. „Tento obor stále provázejí různé problémy a negativní události,“ zdůraznil.
Dále vyzdvihl klíčovou roli pedagogů, kteří by měli dokázat vybudovat vztah mezi matematikou a praxí. „Na těchto základech je možné stavět. Je ale důležité neznepřátelit si tyto klíčové předměty,“ vysvětlil.
Mário Kováč přidal svůj pohled na věc a navrhl, aby teoretická matematika byla nahrazena spíše její aplikovanou formou. „Z teoretické matematiky jsem v praxi nevyužil ani promile,“ zavtipkoval.
Psali jsme
České dráhy investují desítky milionů do modernizace zázemí pro své strojvedoucí a vlakové čety. Letos plánují vynaložit přibližně 55 milionů korun…
Kolaps infrastruktury z nedostatku absolventů?
Moderátor otevřel další téma. „Některé pracovní pozice lze nahradit technologiemi, takže jich není potřeba tolik. Zároveň ale roste požadovaná kvalifikace zaměstnanců,“ uvedl Mário Kováč. Dále zdůraznil důležitost osobního vztahu k železnici: „Pokud máte ke svému oboru blízký vztah, vstává se ve dvě hodiny ráno ke strojům mnohem snadněji než někomu, kdo ten vztah postrádá,“ uzavřel.
Zdroj: RAILTARGET