„Šité na míru pro jednoho účastníka,“ místopředseda pražské SPD Urban ostře kritizuje železniční tendr

Místopředseda pražské SPD Milan Urban ostře kritizuje železniční tendr pro Prahu a Středočeský kraj, který podle něj podkopává důvěru ve férovou soutěž. Urban upozorňuje nejen na problematické okolnosti přípravy zakázky pro Prahu a Středočeský kraj, ale i na nevhodné nastavení soutěže Českých drah, kde má téměř absolutní váhu cena.

Praha a Středočeský kraj připravují jeden z největších železničních tendrů posledních let. Zakázka v hodnotě 142 miliard korun má přinést nové elektrické jednotky pro zajištění železniční dopravy mezi Prahou a Středočeským krajem. Tyto vlaky mají v budoucnu nahradit část starších souprav, které denně zajišťují spojení Prahy s okolními městy a obcemi.

Jak jsme však informovali v článku z 15. října, dokument pro zadání technických specifikací odeslaný organizací ROPID obsahuje metadata společnosti Škoda Transportation, jednoho z potenciálních dodavatelů vlaků v tomto tendru. To naznačuje, že část zadání mohla vzniknout přímo u tohoto výrobce. Tato skutečnost může vyvolávat značné pochybnosti o transparentnosti.

Milan Urban: Soutěže musí být transparentní, ne šité na míru jednomu dodavateli

RAILTARGET dlouhodobě sleduje problematiku transparentnosti železničních zakázek a systematicky se snaží získávat stanoviska politické reprezentace i odborníků z praxe. Po rozhovoru na téma aktuální kauzy s předsedkyní spolku Fair Rail Andreou Kneiflovou, která se dlouhodobě věnuje zadávání veřejných zakázek a upozorňuje na rizika nedostatečné otevřenosti výběrových řízení, nyní redakce přináší pohled z politické scény. Vyjádření redakci poskytl zastupitel hlavního města Praha, předseda zastupitelského klubu SPD v Praze a místopředseda pražské buňky SPD Milan Urban.

Pražský komunální politik se k celé kauze staví velmi kriticky: „Tendr na pražskou a středočeskou dopravu je typickým příkladem zakázky šité na míru jednomu účastníkovi. Není přijatelné, aby technické specifikace obsahovaly značku dokumentu, který vznikl přímo u jednoho ze soutěžitelů.“

Podle Urbana by měla být příprava takto rozsáhlých zakázek zcela otevřená odborné veřejnosti. „Výběrová řízení musí probíhat transparentně a férově. Technické zadání má vznikat v otevřené konzultaci s odbornou veřejností, nikoli za zavřenými dveřmi,“ doplnil Urban. Zároveň ale upozornil, že i zdánlivě malé technické detaily mohou prakticky vyloučit konkurenci. „Nesmí se stávat, že jsou účastníci vyřazováni kvůli detailům, které zjevně zvýhodňují jednoho dodavatele a znevýhodňují ostatní,“ dodal Urban, podle kterého takovéto kauzy podrývají důvěru ve férovou soutěž.

České dráhy vsadily znovu výhradně na cenu

Na první pohled nesouvisející, ale ve skutečnosti úzce propojená je také soutěž Českých drah na dodávku nových vlakových jednotek. Tyto soupravy mají být nasazeny právě v případě, že České dráhy uspějí v tendru Prahy a Středočeského kraje. Národní dopravce už tendr vypsal a podle odborníků i politiků zvolil hodnoticí model, který příliš zdůrazňuje cenu.

Cena jako naprosto klíčové kritérium má váhu 91 %, zatímco zbývajících devět procent se rozděluje mezi délku záruční doby nad minimálních 24 měsíců (7 %) a konstrukční hmotnost jednotky (2 %). Z praxe veřejných zakázek tak vyplývá, že vítězem se stane ten výrobce, který nabídne nejnižší cenu bez ohledu na kvalitu. Právě tento nepoměr kritizuje i Andrea Kneiflová ze spolku Fair Rail: „Takovéto nastavení hodnoticích kritérií není příliš šťastné, protože nezohledňuje další kvalitativní parametry, které se promítají například do komfortu cestujících a nenabízí prostor pro inovace. Je z toho patrná snaha o slepě bezpečnou cestu.“

Milan Urban: Nezaměřujme se jen na cenu, ale i na kvalitu

Milan Urban s kritikou tendru Českých drah souhlasí. Podle něj se tímto přístupem omezují možnosti modernizace železniční dopravy a zvyšuje riziko budoucích nákladů na údržbu. „Problém vidím v nastavení soutěže Českých drah na dodávku vlakových souprav, kde má kritérium ceny váhu 91 %. To znamená, že se téměř vůbec nemyslí na servis, komfort pro cestující ani dlouhodobou udržitelnost,“ uvedl Urban.

Kvalita by pak podle Urbana měla hrát v soutěži podobnou roli jako cena: „Zakázky by měly být hodnoceny podle principu co nejvyšší kvality za co nejvýhodnější cenu — nejen kupní, ale i v rámci celého životního cyklu souprav. Pokud se zaměříme jen na cenu, může to ve výsledku znamenat vyšší náklady na servis a nižší kvalitu pro cestující.“ Urban tak apeluje na zadavatele, aby při přípravě budoucích soutěží zohledňovali nejen počáteční investici, ale i celkovou ekonomiku provozu. Poukazuje na to, že nejlevnější řešení bývá často jen zdánlivě výhodné, protože po několika letech může vyžadovat nákladné opravy či častější výměny komponentů, což nakonec zaplatí stát i cestující.