Šéf vodních cest Fojtů: Dobrou dopravní obslužnost zajistí jedině trimodální doprava, která spojuje všechny výhody jednotlivých typů přepravy

Dnes Vám přináší exkluzivní rozhovor s ředitelem Ředitelství vodních cest ČR, Lubomírem Fojtů, který byl natočen při příležitosti slavnostního otevření nového přístaviště v Děčíně. Jaký je další potenciál Labe pro nákladní dopravu a jaké investice budou v příštích letech uskutečněny? Jaká doprava je nejefektivnější a jak má fungovat kooperace mezi silniční, železniční a vodní dopravou?

Co si myslíte o využití Labe pro přepravu nákladu?

Labe je v současné době pro přepravu nákladu využíváno minimálně, protože nám chybí dostatečná plavební infrastruktura zde mezi státní hranicí se Spolkovou republikou Německo a Ústím nad Labem, kde je poslední úsek, který je závislý pouze na počasí. V tomto úseku plánujeme zlepšení plavebních podmínek, v současné době se řeší opatření, které by mohlo ty podmínky zlepšit. Jeden plavební stupeň s malou vodní elektrárnou. Co se týče využití, tak samozřejmě na Labi se historicky vozily hromadné substráty, ať už to byly agrární komodity, ať už to byla umělá hnojiva, strojírenská zařízení a samozřejmě zboží, pro které je ta řeka nenahraditelná, které nemůže být přepravováno ani po železnici. To jsou těžké nadrozměrné kusy, například tady v Děčíně se vyrábí velké cisterny pro přepravu LNG z nerezy, které opravdu se svým průměrem 7 metrů nemůžou být přepravovány jinak než po vodě. A vlastně tato organizace je ve své produkci nebo velké části produkce odkázaná právě na existenci vody a je odkázaná na to, aby mohla svoji produkci exportovat, když je dobrá voda. Takže samozřejmě – a jsou další výrobci těžkých kusů, Česká republika je samozřejmě historicky strojírenská země, vyrábíme cukrovary, pivovary a další zařízení, různé agregáty, které jsou nadrozměrné a těžké a které opravdu jinak, než po vodě jsou přepravovatelné velice komplikovaně. Dále v České republice, konkrétně tady na Labi, má velkou tradici výroba říčních a námořních lodí, což jsou lodě až 135 metrů dlouhé, 14 metrů široké, které se rovněž ke svému uživateli v Holandsku nedostanou jinak než po vodě. Takže co se týče komerčního využití, nemáme pochyby o tom, že poté, co se nám podaří zlepšit plavební podmínky, tak že zde to využití bude.

Kdy toto zlepšení očekáváte?

Podle předběžných harmonogramů to vypadá, že bychom mohli někdy kolem roku 2030/2031 mít postaveno, pokud samozřejmě se nám podaří projít všemi administrativními kroky, zejména co se týče ochrany přírody. Ale protože pro ochranu přírody je vlastně v projektu alokována zhruba jedna miliarda, což je čtvrtina všech nákladů, tak jsme přesvědčeni o tom, že tento by projekt skutečně ani po ekologické stránce neměl být překážkou.

Jak hodnotíte intermodální přepravu? Má Vaši podporu?

Jiná vodní doprava, než intermodální prakticky fungovat nemůže. Samozřejmě, že my nejsme konkurence, my nejsme náhrada, mluvím-li tedy o vodní dopravě, železnice nebo silnice. My s nimi fungujeme komplementárně. Na některé přepravě je lepší voda, zejména na ty dlouhé, na některé jsou lepší kamiony, tam, kde není jiná infrastruktura než silniční. A jedině kombinace trimodální zajišťuje opravdu dobrou dopravní obslužnost. Protože každý z těch módů má své výhody i nevýhody. Voda má výhodu na dlouhé vzdálenosti u velkých nákladů, protože má nejnižší náklady na přepravený tunokilometr. Silnice se zase dostane všude, železnice je ekologická, rychlá, ale má taky své kapacity. Takže ta voda jako komplementární činitel k těmto dvěma módům je opravdu potřebná.

Jak hodnotíte projekt, který jste dnes prezentovali?

Projekt, který jsme dnes prezentovali, nemá nic společného s nákladní dopravou. Zde na Labi je turistika na vodě trošičku zanedbaná, co se týče infrastruktury oproti například Baťově kanálu nebo horní Vltavě. Té přístavní infrastruktury pro rekreační a sportovní plavidla je zde poměrně málo, jak jsem dnes říkal, máme zatím jenom čtyři veřejná přístaviště, která provozuje stát, dnes k nim přibylo páté a k tomu, aby ta doprava zde mohla se mohla rozvíjet, je potřeba další přístaviště. Připravujeme dalších deset, některá z nich už se staví a připravujeme také servisní centrum, aby tato plavidla zde mohla tankovat ekologicky, případně aby mohla odevzdat znečištěnou vodu, fekální vodu, tak na to bude sloužit servisní centrum v Roudnici. Zde pouze doháníme poptávku trhu.