foto: Archiv/Šéf SŽ Svoboda: Vysokorychlostní tratě dají na frak nízkonákladovým letům
Minulý týden proběhla konference Železnice Pardubice 2022, na které se setkaly špičky české železnice. RAILTARGET svým čtenářům přináší přehled témat, o kterých se na konferenci mluvilo. Jako první na ní vystoupil generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a věnoval se tématu aktuálního stavu železniční sítě v České republice, odolnosti vůči hrozbám, roli kritické dopravní infrastruktury a potřebám a výzvám pro nejbližší roky. V prvním bodě zmínil finanční limit Správy železnic, který stejně jako loni dosahuje částky 53,36 miliard korun.
„Jsme v době největší rozestavěnosti koridorových tratí,“ komentoval současný stav během výčtu priorit Správy železnic, mezi které zařadil modernizaci a výstavbu tranzitních železničních koridorů, elektrizaci tratí, modernizaci železničních uzlů a stanic, zvýšení bezpečnosti, digitalizaci, využití obnovitelných zdrojů, inovací a evropských finančních prostředků. Nejdůležitějším projektem je však podle Svobody příprava vysokorychlostních tratí nejen v rámci České republiky, ale napříč celou Evropskou unií. „Věřím, že následující roky budeme už spíš hovořit o tom, kde jsme a ne, kde jednou budeme,“ dodal šéf SŽ k tomuto tématu a zmínil významný milník, konkrétně žádost o vytvoření samostatné organizační jednotky na vysokorychlostní tratě, která zajistí vlastní provozuschopnost. „Fenomén nízkonákladových letů, kterých je více než šestnáct, například mezi Berlínem a Vídní, můžou dostat i tímto jednou na frak“, uzavřel okénko věnované finančnímu plánu pro přípravu vysokorychlostních tratí.
Samozřejmě nechyběla část věnovaná investičním akcím. Z úspěšných projektů jmenoval generální ředitel SŽ například Velim – Poříčany, kde se cestující od září svezou bez omezení. „Jsem pyšný na to, co se započalo a troufnu si říct, co se zvládá. Samozřejmě je to občas na úkor dopravců,“ dodal. „Něco už je uzavřené a něco se ještě v letošním roce zesmluvní,“ uvedl k projektům, které budou větší nákladovou zátěží až v roce 2023 a následujících.
Vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině zdůraznil Svoboda bezpečnost a poukázal na kritickou infrastrukturu. „Na železniční škole mě učili, že železo ovládá železo, ale dneska to ovládá jiný a často i z jiného státu,“ glosoval nedávnou mimořádnou událost v Polsku, během které nešlo obsluhovat 860 kilometrů trati. Správa železnic má na základě krizového zákona povinnost zabezpečit ochranu prvků kritické infrastruktury a zpracovat Plán krizové připravenosti, který reaguje na bezpečnostní hrozby. „Rozhodl jsem se letos spustit projekt, že fyzickou ochranu zkusíme vlastní kapacitou,“ komentoval fyzickou ochranu kritické infrastruktury a navázal otázkou bezpečnosti v kyberprostoru. Ani zde Správa železnic neotálí. „K 1. dubnu založila Správa železnic vlastní telematiku CŽT, soustředili jsme veškeré kapacity IT, vše se zcentralizovalo a myslím si, že do budoucna o nás ještě uslyšíte,“ uzavřel Svoboda.