Rychlovlaky. Šance na rozvoj, ale Karlovarsko nesmí zůstat mimo, říká Tomáš Linda z Hospodářské komory

V rozhovoru s předsedou Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje Tomášem Lindou se dozvídáme, že Karlovarsko čelí naléhavým dopravním výzvám, jako je nedokončená dálnice D6 a chybějící elektrifikované železnice. Vysokorychlostní tratě by mohly znamenat velký posun vpřed, ale hrozí, že region zůstane opomenut.

Rozhovor byl uskutečněn před krajskou debatou o dopravě, kterou organizuje RAILTARGET s Hospodářskou komorou v ČR a Krajskou hospodářskou komorou Karlovarského kraje. V kraji proběhne již zítra 10.9. za účasti místních politiků.

Jaká jsou podle Vás nejzásadnější dopravní témata ve vašem kraji?

Nejzásadnější dopravní témata v Karlovarském kraji jsou propojení regionu se sousedními státy a zlepšení dostupnosti jak v rámci České republiky, tak na mezinárodní úrovni. Mezi klíčové problémy patří především nedokončená dálnice D6, která má zásadní význam pro spojení regionu s Prahou a Německem, a její napojení na německou A93 a ideálně i na páteřní dálnici A9. Klíčovým tématem by mělo být i lepší napojení Chebska směrem na Sasko a dálnici A72 a dokončení propoje na D5. Dalším tématem je absence elektrifikované železnice, která omezuje rozvoj rychlé a ekologické přepravy. Tento nedostatek se výrazně projevil i v kontextu přeshraniční spolupráce, kde stále chybí adekvátní napojení na německé železniční sítě.

Vysokorychlostní tratě jsou stavbou století. Má jejich výstavba vaši podporu a může být přínosem i pro české firmy?

Výstavba vysokorychlostních tratí (VRT) rozhodně má naši podporu. Jedná se o strategickou investici do budoucnosti české infrastruktury, která přinese rychlejší a efektivnější spojení mezi regiony a klíčovými centry v České republice i sousedních státech. Tato výstavba má potenciál stát se významným stimulem pro české firmy, nejen v oblasti stavebnictví, ale i v oblasti technologií a poskytování souvisejících služeb. Je však důležité zajistit, aby Karlovarský kraj nebyl z této sítě vyloučen, neboť by to ještě více prohloubilo jeho izolaci a ekonomické znevýhodnění.

Jak vnímáte přínos vysokorychlostních tratí pro jednotlivé regiony?

Vysokorychlostní tratě mají potenciál výrazně zlepšit dopravní dostupnost jednotlivých regionů, což může podpořit jejich ekonomický rozvoj, turistický ruch a lepší propojení se zbytkem republiky i se zahraničím. Pro regiony jako je Karlovarský kraj by to mohlo znamenat přilákání nových investic, lepší dostupnost pracovních míst a kvalitnější infrastrukturu pro obyvatele. Lidé by mohli bydlet v regionu a cestovat za prací do vzdálenějších velkých sídel. VRT by měla zároveň zvýšit atraktivitu našeho regionu v rámci cestovního ruchu. Zejména Cheb a Karlovy Vary by si zastávku VRT, která by propojovala Norimberk s Ústím nad Labem zasloužili. Nicméně, pokud se VRT našemu kraji vyhnou, riskujeme, že se propast mezi vyspělejšími regiony a Karlovarskem ještě více prohloubí.

Jak jste ve Vašem kraji spokojeni s dopravní obslužností? Nedochází k problémům například s rušením regionálních tratí?

Dopravní obslužnost v Karlovarském kraji trpí nedostatky. Zatímco některé regionální tratě jsou stále funkční, hrozí jim zrušení kvůli nerentabilitě a nízkému počtu cestujících. To je pro obyvatele i návštěvníky regionu velká komplikace, zejména v odlehlejších oblastech, kde jsou tyto tratě klíčovým dopravním prostředkem. Systémová podpora regionální dopravy, včetně elektrifikace tratí a modernizace vozového parku, by mohla tuto situaci zlepšit. K tomu však zatím nedochází v dostatečné míře, což je pro místní velké zklamání. Regionu chybí dlouhodobě také finanční prostředky na zásadní opravy a investice v rozvoji silniční sítě.

Jak vnímáte financování dopravní infrastruktury v kraji a co považujete za úspěšné nebo naopak neúspěšné dopravní projekty?

Financování dopravní infrastruktury v Karlovarském kraji je dlouhodobě nedostatečné, což se odráží na zpoždění klíčových projektů, jako je dostavba dálnice D6 a modernizace železniční sítě. Mezi úspěšné projekty patří modernizace některých silničních úseků a zvýšení dopravní bezpečnosti. Naopak za neúspěšné lze považovat fakt, že ani po více než třiceti letech od pádu železné opony nedošlo k adekvátnímu propojení s Bavorskem, a to jak v oblasti silniční, tak železniční dopravy. To výrazně omezuje potenciál regionu rozvíjet přeshraniční spolupráci a ekonomický růst.