foto: Archiv/Rozhovor ŽESNAD.cz: POZE je jednou z pěti priorit Ministerstva dopravy, uvedl Oldřich Sládek
RAILTARGET přináší unikátní troj-rozhovor se zástupci sdružení nákladních železničních dopravců, ŽESNAD.cz. Konkrétně s prezidentem sdružení Martinem Hořínkem, výkonným ředitelem Oldřichem Sládkem a Michalem Gajdošem, který v předsednictvu ŽESNAD.cz zastupuje IDS CARGO. Jaký je aktuální stav problematiky POZE? Co si zástupci sdružení myslí o digitálním automatickém spřáhle a hrozí dopravcům problémy s nedostatkem dvojkolí? Více v našem rozhovoru.
RT: Jsme na dalším ročníku Železnice Pardubice. Jak hodnotíte dnešní konferenci a nastolená témata?
Gajdoš: Dnešní konferenci hodnotíme kladně jako každý rok. Proběhla zde diskuse nad ožehavými tématy. My jako zástupci sdružení ŽESNAD.cz jsme dostali prostor se vyjádřit. Nicméně vzhlížíme do budoucnosti i s odkazem na to, co tu dnes zaznělo, trochu s obavami. Stále nemáme pocit, že by se dařilo naplňovat ustanovení z Bílé knihy, že by přecházela nákladní doprava ze silnice na železnici, jak už tady prezident spolku naznačil. Snažili jsme se z ministra dopravy, pana Kupky, dostat informaci a nějaký příslib do budoucích let, že se nám bude dařit a nebude opomíjena nákladní železniční doprava. Dostalo se nám samozřejmě neutrálních odpovědí. My víme, že globální situace je složitá. Nicméně si myslíme, že priorita přesunu zboží na železnici je nejjednodušší a jediná racionální cesta k zelené ekologické politice. My budeme stále bojovat o tento přesun a budeme doufat, že alespoň část z toho, co tu dnes zaznělo, se bude postupně naplňovat. Také doufáme, že politická situace u nás je stabilní a ministerstvo v tomto složení má před sebou celé funkční období a povede se mu protlačit některé věci. O dalších detailech už nechám vyjádřit kolegy.
RT: Můžete přiblížit s jakými konkrétními problémy se potýkají nákladní železniční dopravci v souvislosti se stavem na Ukrajině?
Hořínek: Stav na Ukrajině bohužel zasáhl i náš železniční business, i když ve většině případech našich členů se nejedná o ty hlavní směry, kde naše linky operují. Určitě jsou dopravci, kteří přepravovali zboží z Číny po tzv Hedvábné stezce přes Rusko, Bělorusko a Polsko dál do Evropy a tam samozřejmě nastal výrazný propad zboží. Ne, že by linky nemohly jezdit. Problémem je, že zboží zákazníci na tyto linky nedávají, protože se nedá pojistit. Kvůli válečnému stavu přichází obava, že se s těmi zásilkami může něco stát. Tyto okolnosti zapříčinily významný propad.
RT: Očekáváte nějaké zlepšení, popřípadě hledáte nějaké alternativní trasy?
Hořínek: Alternativní trasy jsou ty původní, po kterých se jezdilo lodí, takže zboží putuje zpátky na lodě. Zboží, které je nutno dopravit rychle z Číny, tak putuje na letadla. To neplatí na leteckou dopravu Ruska, kde je uvalené embargo. Zvažují se možné varianty jižní trasou, ale nad touto možností se pouze uvažuje a žádný vlak zatím touto trasou nejel.
RT: Ráda bych poprosila o shrnutí problematiky POZE, které sužují nákladní železniční dopravce. Jaký je aktuální stav a nastane dobrý konec?
Sládek: My samozřejmě věříme, že to dobrý konec mít bude, protože naše téměř šestileté úsilí, které vyvrcholilo loni na podzim, by se nemělo zahodit do kanálu. Byli jsme poměrně v šoku, když jsme okolo Vánoc zjistili, že ať už POZE po linii dotační anebo POZE po linii novely zákona o podporovaných zdrojích energie nám dalo v podstatě pomyslnou ránu před koncem roku, že v dotačním programu nejsou peníze a novela zákona není notifikovaná v Bruselu, tudíž neplatí. Po prvotním šoku jsme obě linie, které my nutně potřebujeme, to znamená získat peníze pro nákladní dopravce za uplynulý rok 2021 se dostalo do fáze, kdy je mezi top 5 prioritami ministerstva dopravy a pan ministr Kupka nám v podstatě slíbil, že pro to dělá vše možné. I když ještě definitivně není vyhráno, tak pevně doufáme, že v létě nebo jeho koncem Ministerstvo dopravy vyhlásí výzvu nákladním dopravcům, aby mohli zažádat o peníze za POZE za rok 2021. Co se týče novely zákona, tak doufáme, že nebude velký problém ji notifikovat i v podobě novely zákona, když byla už v podstatě jednou notifikována v Bruselu v podobě podpor nebo dotačního programu. Zpětně máme už rozhodnutí vlády, které nám dává jistotu, že v případě notifikace v Bruselu dostanou naši nákladní železniční dopravci peníze zpět od 1. ledna 2022. Já jsem optimista a věřím, že jak rok 2021, tak i rok 2022 dopadnou dobře.
RT: Vnímáte jako důležitou podporu i jiných politiků? Myslím tím pana Kasala z KDU-ČSL, který je v dozorčí radě ČD Cargo a v rozhovoru pro RAILTARGET uvedl, že jeho hlavním tématem v dozorčí radě ČD Cargo je právě osvobození nákladních dopravců od poplatků POZE.
Sládek: Ano, já si toho samozřejmě moc vážím. S Janem Kasalem jsme o tom mluvili, protože my vystupujeme jako ryze odborný spolek, zabýváme se nákladní železniční dopravou, ale také chápeme, že jsme v realitě a potřebujeme podporu všech politických stran, které mají možnost do toho zasahovat. Vážíme si této podpory a rádi ji využijeme.
RT: Dalším velkým ožehavým tématem železničního sektoru je automatické spřáhlo. Na něj bych se ráda zeptala pana Hořínka. Jak se k tomuto projektu staví ŽESNAD.cz? Připravujete například nějaké semináře k tomuto tématu?
Hořínek: Já bych jen doplnil, že se jedná o digitální automatické spřáhlo. Je tam ještě to zákeřné slůvko ‚digitální‘. Já jsem o tom mluvil v mém dnešním příspěvku. Žádal jsem o rozumné uchopení evropských aktivit směřujících k tomu, že jsme neustále konfrontování s požadavky, co máme všechno vybavit, čím máme vybavit lokomotivy, vagony a naše komunikační technologie tak, abychom se srovnali s krokem, který určí Evropa. Já s mými kolegy z ŽESNAD.cz tvrdíme, že je potřeba to uchopit rozumně a zvážit, zda a kdy a v jakých krocích je tyto kroky potřeba činit. Jedním z kroků je digitální automatické spřáhlo. Evropa tlačená německou stranou se domnívá, že digitální automatické spřáhlo donese významné úspory při tzv ranžírovacích pracích na nádražích tím, že se vlak sám spojí. Další výhodou je, že bude moct přenášet data napříč vagónem pomocí datového kabelu. My se domníváme, že částečné úspory mohou nastat, nicméně kompletní úspory ne, protože stále budou muset systém obsluhovat lidi a kontrolovat technický stav vagónů. Vagóny se technicky spojí, ale už se samy nerozpojí, takže výrazná úspora nenastane. Naopak to bude obrovská finanční zátěž, protože první odhady hovoří o investici třičtvrtě milionu korun do jednoho vozu. Při počtu vozů v České republice a držitelích vozů se bavíme o deseti tisících vozech. Je to samozřejmě další rána pro dopravce a držitele vozů, kdy musí vydat peníze. Bylo ETCS, jsou tiché vozy, bude digitální automatické spřáhlo. Od nikoho nedostaneme významné dotace a slíbená podpora bude jen možná a uvidíme v jaké výši, ale rozhodně to hlavní budeme platit my. Přijít s tím za naším zákazníkem, že by měl tohle platit ve své ceně, tak s námi na železnici nepojede a vrátí se zpátky na silnici. Bohužel takhle to je.
RT: Jaké je podle Vás řešení? Nějaké další debaty, diskuse, semináře nebo konfrontace?
Hořínek: Ne, je potřeba jasně říct, ať se to uchopí rozumně. To znamená, že pokud se Evropa rozhodne jít touto cestou, nesmí to být hektické a živelné, jak si to představují některé členské státy v čele s Německem, že celá flotila bude v roce 2030 přestrojená na digitální automatické spřáhlo. Tohle samozřejmě není možné stihnout a ani zafinancovat. My říkáme, že pokud k tomuto kroku dojde, tak od jeho potvrzení bude každý nový vůz uvedený na trh muset mít digitální automatické spřáhlo a nechme původní vozy dožít a dojezdit.
RT: Jeden z mých posledních dotazů bude směřovat k tématu dvojkolí, protože v důsledku války na Ukrajině reálně hrozí, že dvojkolí bude pro nákladní dopravce velký nedostatek. Myslíte si, že reálně hrozí tato situace, která už jednou v historii nastala, že opravdu nákladní dopravci budou mít flotily svých vozů kvůli nedostatku dvojkolí odstavené v křoví?
Gajdoš: Já si myslím, že tohle reálně hrozí. Jak zaznělo na dnešní konferenci, dvě třetiny kapacit dodavatelského řetězce tvoří Ukrajina a Rusko. Jednoduchou matematikou zjistíme, že jedna třetina v žádném případě nemůže saturovat ta chybějící dvojkolí a železniční průmysl se dostává do velkých problémů. Bude to mít nějakou menší setrvačnost, ale pokud se nenajde nějaké náhradní řešení a některý z výrobců nenavýší výrazně výrobní kapacitu, tak problém nastane a projeví se v tom, že se část flotil dopravců a majitelů vozů přesune do závodů a budou vyčkávat ve frontě na dodání nových dvojkolí. Nastane samozřejmě tlak na disponibilitu vagónů a jejich cenu. To všechno jsou problémy, se kterými se budeme ještě potýkat.
RT: Abychom náš rozhovor ukončili pozitivněji. Zhruba za měsíc a půl se můžeme těšit na konferenci ŽESNAD.cz tradičně ve Špindlerově Mlýně. Jak se na tuto konferenci připravujete?
Sládek: Ano, už půl roku tuto konferenci připravujeme. K dnešnímu dni máme přihlášeno 211 účastníků a 17 náhradníků. Bohužel se tam všichni zájemci nevejdou. Z projeveného zájmu máme velkou radost, samozřejmě to ale přináší i spoustu problémů. Musíme sehnat spoustu sponzorů, abychom to všechno mohli uskutečnit. Zatím se všechno daří, těšíme se na všechny, a protože jsme ji letos koncipovali jako největší a v podstatě jedinou československou nákladní konferenci, tak doufáme v hojnou účast celého trhu. Celý balík problémů, o kterém mluvili kolegové, bychom na konferenci rádi otevřeli, protože si myslíme, že právě tyto témata musíme my otevírat. Nikdo jiný to za nás neudělá, a to i na evropské úrovni. Mimochodem přijede výkonný ředitel ERFA, což je sdružení evropských nákladních železničních dopravců.