EU version

Řízení lokomotiv mě fascinovalo od dětství. Už tehdy jsem měl jasno, říká strojvedoucí ČD Petr Proft

Řízení lokomotiv mě fascinovalo od dětství. Už tehdy jsem měl jasno, říká strojvedoucí ČD Petr Proft
foto: Archiv/Petr Proft
08 / 09 / 2022

Redakce RAILTRAGET Vám přináší rozhovor se strojvedoucím Českých drah, Petrem Proftem. Dozvěděli jsme se, jak se dostal k této práci, ale také o jejích úskalích nebo strojvůdcovských volnočasových aktivitách. Více v našem rozhovoru!

Pracujete jako strojvedoucí pro ČD. Co Vás k této práci přivedlo?                                  

Práci u železnice jsem si vybral již v dětství, neboť od narození jsem tak nějak bydlel v nádražní budově ve stanici Svatava, kde pracoval můj tatínek. Častokrát jsem ho totiž navštěvoval, protože mě zajímala práce strojvedoucího. Ze začátku jsem se mohl alespoň vozit a při tom jsem pokukoval, jak se taková lokomotiva řídí. Potom se mi podařilo někdy jednoho ze strojvedoucích přemluvit, abych si to mohl zkusit a bylo jasno. Tehdy mi bylo 8 let.  

Jaké jsou z Vašeho pohledu hlavní problémy, se kterými se strojvedoucí na tratích setkávají?

 Nemohu mluvit za kolegy, ale co mě konkrétně nenechává klidným je stav některých tratí. Když se k nám do vozby v poslední době dostávají moderní lokomotivy typu Vectron, tak stav infrastruktury neumožňuje plně využít schopnosti takové lokomotivy. Jde převážně o nemožnost v některých úsecích rekuperovat energii vzniklou při brždění zpět do sítě, například úsek z Karlových Varů do Kadaně na to není uzpůsoben. Nedostatky dále vidím v koordinaci výluk a řešení mimořádností. Při jejich vzniku je řešení mnohdy zdlouhavé a trvá, než se informace dostanou ke strojvedoucím. Cestující mají pak tendence nás označovat za neschopné.

Co by podle Vás bylo řešení zvýšení bezpečnosti provozu na české železnici?

Tento problém tu s námi bude asi věčně, protože jsme lidi a chyby se dějí. Řekl bych, že pro bezpečnost se dělá celkem dost, ale aplikace do provozu je velmi zdlouhavá a finančně náročná. V první řadě pomůže dodržování pravidel ze strany cestujících, řidičů automobilů a všech, kteří se na železnici pohybují. Nezřídka bohužel přispívají ke vzniku mimořádností. Samozřejmě, určité procento připadá i na zaměstnance podílející se na provozu, ale zde nevidím až tak úplně velký problém. Každý z nás se chce vracet ze směny domů v pořádku a k pochybení většinou dochází pokaždé z jiného důvodu, nemá stejného jmenovatele.

Kromě současných vlaků vyjíždíte na koleje i historickými lokomotivami v CHV Lužná u Rakovníka. Baví Vás osobně více jízda moderním vlakem, nebo tím historickým?

Historie mě velmi baví hodně a věnuju jí spoustu volných chvil. Je to pro mě určitá forma odreagování a relaxace. Není to jen o ježdění, ale hlavně o udržení provozního stavu a s tím jsou spojené opravy a renovace. Dalším důvodem je pak radost lidí, kteří nás pochválí za úspěšnou jízdu a stav vozidel. A na čem mě baví víc jezdit je jasné – jsou to historické stroje. Nicméně i ty v mém hlavním zaměstnání mi stále imponují.

Který z vlaků vystavených v muzeu ČD je Váš favorit a proč?

Nejvíce mě fascinuje lokomotiva Sergej, to je taková moje jednička, a hned za ním další šestinápravový velikán, a to Čmelák spolu s menším sourozencem Hektorem. Poslední dobou trávím Hodně času na malém motorovém voze řady M 131.1 (Hurvínek), který mě také moc baví.

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace