foto: Redakce RAILTARGET /Reportáž: AŽD představila své nejnovější technologie a inovace. Na Švestkové dráze létal speciální dron!
Sedmý ročník Mezinárodního fóra a konference železničního sektoru (IRFC 2022), byl dnes zakončen exkurzí na sever Čech do obce Třebívlice. Místní železniční stanice je totiž součástí Švestkové dráhy AŽD, kde tato společnost testuje mimo jiné i autonomní řízení vlaků.
Na Švestkové dráze AŽD pořádá řadu akcí, jízd a také zde provádí testování inovativních technologií. Společnost AŽD zároveň také stanici vdechla zpět život. Dnes tu funguje regionální železniční doprava a budova, společně s okolím, vypadá, jako kdyby ji postavili včera.
Vlak s účastníky exkurze přijel krátce po půl jedenácté. Všichni dostali dárkové taštičky AŽD. Největší úspěch měl plechový hrníček Švestkové dráhy, který návětěvníci mohli rovnou využít, například na dopolední kávu.
Návštěvníci Švestkové dráhy byli rozděleni do čtyř skupin, po zhruba 6-8 lidech a zamířili na prezentační místa. Redakce RAILTARGET zamířila k prezentaci projektu autonomního řízení vlaku, který představil Vítězslav Landsfeld. Zmíněna byla řada zajímavých technických detailů a informací o tomto typu řízení kolejových vozidel. Návštěvnici exkurze se také dozvěděli, že testy autonomního řízení budou probíhat na přestaveném vlaku 810, který ponese jméno EDITA. Nechybělo ani video jízdy autonomního vlaku, které společnost AŽD prezentovala na veletrhu InnoTrans 2022 v Berlíně, kdy se jeho řízení ujal výkonný ředitel ER JU Carlo Borghini.
Další stanoviště odhalilo, jaké plány má AŽD s drony. Společnost AŽD totiž dokonce vyvíjí svůj vlastní software pro řízení dronů a plánování jejich tzv. misí, tedy předem určených letů, při kterých například sbírají data o infrastruktuře. Taková mise trvá 30-40 minut a dron se pak po návratu musí opět nabít. Díky výkonné kameře na dronu lze vysledovat i lomy na železnici, což by mohl být skvělý nástroj pro správce infrastruktur. Nespornou výhodou je také fakt, že celý systém funguje jako intranet, takže nehrozí útok zvenčí. V dnešní době je kyberbezpečnost velmi důležitá s tím, jak postupuje digitalizace železnice. Vývoj jednoho takového dronu stojí téměř čtvrt milionu korun. Návštěvníci se shodli, že tato technologie a její využití na železnici má řadu výhod. Například při správě infrastruktury, nebo při zmapovaní mimořádné události. Díky dronům lze také mimořádným událostem dobře předcházet. Pokud dojde například k živelné katastrofě a na trať spadne strom, dron může tuto informaci poslat operátorovi a ten ji během několika vteřin může dát strojvedoucímu vlaku, aby se předešlo srážce se spadlým stromem. Nejvíce pak všechny zaujala živá demonstrace letu dronu a ukázka funkcí jeho kamery.
Třetí stanoviště bylo u hlavního odborníka na výzkum AŽD, Michala Pavla. Dotkl se neméně zajímavé problematiky přejezdů a možností, jak předcházet srážkám vozidel s vlaky. Ty bývají, bohužel, mnohdy fatální. Systém včasného přejezdového varování by měl fungovat tak, aby se řidič vozidla soustředil především na to, co vidí před sebou a nespoléhal se tolik na obdržená data. Posluchači se shodli, že by nebylo dobré jít cestou toho, aby řidiči dostávali informaci o tom, za jak dlouho se přejezd uzavře. Mohli by nabýt dojmu, že to za těch pár sekund stihnou projet. Opak ale bývá pravdou. Ve výsledku by to mohlo vést k většímu počtu nehod. Stávající varianta, kterou nabízí některé automobilové koncerny či aplikace, se zdála všem účastníkům prezentace nejlepší. Řidiči dostávají informaci o tom, za kolik metrů je čeká přejezd. Do budoucna se uvažuje o projektech, že by samotný přejezd měl svůj software. Ten by se spároval s odpovídajícím softwarem v přijíždějícím vozidle a poskytl řidiči všechny možné informace. Bezpečnost železničních přejezdů tedy zůstává jednoznačnou prioritou.
Poslední stanoviště exkurze se nacházelo přímo v budově stanice. Návštěvníci tak mohli nahlédnout do místnosti plné serverů pro obsluhu místní dráhy. Na místě probhěla diskuse o signálních zařízeních i o tom jak by mohly jednotlivé bezpečnostní komponenty přispět k větší bezpečnosti, například když se projede návěstí stůj, tak vlak dostane tuto informaci a dojde k vyfouknutí brzd. Zmíněna byla i tématika automatického stavění vlakových cest.