foto: Archiv/Ředitel odboru strategie Sosna: EU v budoucnosti nebude rozlišovat mezi sítí Core a Comprehensive, bude existovat jedna transevropská síť
Redakce RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s ředitelem odboru strategie Ministerstva dopravy, Luďkem Sosnou. Jaké změny přinesla revize nařízení TEN-T a zařazení do Core Network? V jaké fázi je schválení Operačního programu doprava 2021-2027 a jaké změny čekají železnici v roce 2050?
Ráda bych se zeptala na revizi nařízení TEN-T a zařazení do Core Network. Můžete v krátkosti představit, co se povedlo a co naopak méně?
Tak nové nařízení bylo publikováno 14. prosince roku dvacet jedna a z hlediska České republiky tam došlo k několika zásadním úpravám v té mapové části u projektů, které jsou nově zařazeny do Core Network, jedná se zejména o některé úseky vysokorychlostního spojení mezi Prahou a Brnem. V současné době máme zařazeno v Core Network úsek Praha – Běchovice – Poříčany, Poříčany – Světlá nad Sázavou, stejně tak úsek Velká Bíteš – Brno. Ten úsek, který jsem necitoval, to znamená úsek mezi Světlou nad Sázavou a Velkou Bíteší je zařazen do nově vzniklé vrstvy Core Network Extended, která má stanoven deadline na dokončení v roce 2040. Podařilo se i zařadit trať mezi Přerovem a Ostravou do vrstvy do roku 2040, stejně tak část vysokorychlostního spojení mezi Prahou a Drážďany v úseku Ústí nad Labem – Drážďany, to je rovněž do roku 2040. My jsme již v tom původním nařízení měli úsek z Prahy do Lovosic do roku 2030, tak ten tam zůstává. Čili i zjednodušeně řečeno, co se týče vysokorychlostní sítě, jsme tady byli poměrně úspěšní, bylo to dáno zejména tím, že Evropská komise vytvořila určitou politickou podporu vůči členským zemí středních a východní Evropy v tom, že vytvořila novou vrstvu s termínem roku 2040 a tím umožnila vytvořit určitý kompromis mezi oběma termíny. Platí, že by členské země měly mít možnost zejména na projektovou přípravu a následně i na realizaci, možnost využít zdroje ve formě takzvaného fondu CEF. Jsou tam samozřejmě některé aspekty, které ještě nejsou zcela dle představ České republiky v oblasti železniční dopravy, to se týká zejména úseku Praha – Mladá Boleslav – Liberec – Zgorzelec, tady jsme usilovali o to, aby vůbec tato trať byla zařazena do takzvané Comprehensive Network, do evropské sítě. Polská strana nebyla ztotožněna s naším návrhem, tudíž ten návrh zatím nebyl akceptován, protože Evropská komise požaduje souhlasnou pozici obou států. V té diskusi budeme dále ještě pokračovat. Zapomněl jsem ještě citovat jeden projekt, který se podařilo také do sítě TEN-T dostat, do Core Network vrstvy, a to je spojení mezi Velkým Osekem, Hradcem Králové a Chocní. To je projekt, který je zaměřen na nákladní železniční dopravu, chtěli bychom tu trať zdvoukolejnit a tedy zkapacitnit. Další dotaz byl směřován na problematiku Operačního programu Doprava 3 pro období dvacet jedna až dvacet sedm, tady čekáme na nějaké finální akceptování toho znění ze strany Evropské komise, potřebovali bychom už to potvrzení co nejdříve, abychom mohli využívat a počítat s finančními prostředky cestou Ministerstva financí, když ne pro konec tohoto roku, tak určitě pro rok dvacet tři a dále, protože to je pro nás velmi důležité, abychom dokázali krýt ty jednotlivé požadavky, které mají naši investoři. Netýká se to jen železniční dopravy, ale i silniční infrastruktury.
Psali jsme
Celkovou obnovou projde další nádražní objekt v Olomouckém kraji. Správa železnic vyhlásila veřejnou zakázku na rekonstrukci výpravní budovy…
Krátce bych se ještě dotkla Vaší prezentace, ve které jste zmiňoval rok 2050 jako takový, řekněme milník, kdy by Evropská unie měla mít sjednocenou síť. Jak by to mělo vypadat, co si pod tím pojmem můžeme představit?
Tak, já, když jsem o tom hovořil během své prezentace, tak jsem měl na mysli sjednocené parametry a požadavky, které dnes Evropská komice rozlišuje separátně pro síť Core Network a pro síť Comprehensive. Podle těch jednání, která dneska vedeme, teď samozřejmě je to rozlišeno v čase a z hlediska parametrů, rychlosti, případně i užitné délky traťových, staničních kolejí pro nákladní vlaky, zejména délky 750 metrů, tak podle těch jednání, která jsou dnes vedena a podle těch jednotlivých signálů, které Komise vůči nám vysílá, tak to vypadá, že do budoucna bude chtít sledovat síť jenom jednu, nebude rozlišovat na Core a Comprehensive, bude jedna transevropská síť, po které bude chtít, aby ty parametry byly dodržovány na celé síti. Samozřejmě není to úplně jednoduché dosáhnout z hlediska, samozřejmě finanční, z hlediska ekonomické efektivity těch projektů, ale je to asi téma, kterým se budeme do budoucna zabývat, všechny členské země.
Psali jsme
Správa železnic připravuje kompletní rekonstrukci stanic Chrastava a Hrádek nad Nisou, a to včetně modernizace technologického zařízení…
Vy už jste to téma jednou zmínil. Operační program 2021 až 2027. Kdy by měl být schválen a vlastně co si pod tím pojem máme představit?
Čekáme na zpětnou vazbu od Evropské komise, že bude akceptován vtom rozsahu tak, jak Česká republika hodlá zpracovávat, jak je tematicky rozdělen a v okamžiku, kdy bychom toto potvrzení měli, tak bychom začali počítat s těmito finančními prostředky i pro fiskální rok 2023, kde ten rozpočet se bude brzy tvořit. Samozřejmě pokud by se to podařilo ještě částečně pro dvacet dva, bylo by fajn, mít dneska zapojené tyto prostředky v rozpočtu roku dvacet dva, bohužel zatím nemáme. No a je to klíčový signál, protože je tam poměrně dost finančních prostředků, které Česká republika v tom sedmiletém období chce využívat nejen na železniční dopravu, samozřejmě jsou tam i projekty v oblasti silniční infrastruktury nebo v oblasti městské hromadné dopravy v jednotlivých městech a je nutné toto učinit co nejdříve, aby jednotlivý žadatelé už měli jistotu a věděli, kdy zhruba mohou připravovat žádosti, a i ty svoje projekty podle toho časově nastavit.
Psali jsme
Redakce RAILTARGET přináší rozhovor s Michalem Šteflem, který na konferenci Železnice 2021/2022, kterou pravidelně pořádají SUDOP PRAHA a.s.…