Projít se po nástupišti, které jste sám projektoval, je krásný pocit, říká Ondřej Zítko ze společnosti SAGASTA

Ondřej Zítko ze společnosti SAGASTA nám na Odborném setkání železnice Pardubice přiblížil, jak je na tom trh s mladými talenty a jak náročné může být projektování tunelů v méně stabilních podložích.

Společnost SAGASTA je jedním z partnerů Konference Železnice Pardubice, Vy jste před malým okamžikem měl i prezentaci se studenty. Jaké cíle společnost SAGASTA vidí v souvislosti s univerzitním prostředím a se studenty?

Cíle jsou velice jednoduché. Univerzita produkuje chytré lidi a my tyto lidi chceme získat k tomu, aby naši projekční činnost obohatili o své myšlenky a ideje.

Je pardubická univerzita jediná, se kterou spolupracujete nebo je těchto škol více napříč Českou republikou?

Není jediná. Samozřejmě Univerzita Pardubice je naše srdeční záležitost, sám jsem tady vystudoval a zakončil své studium. Ale i v Praze je dopravní fakulta, se kterou spolupracujeme, protože produkuje talenty stejné kvality jako tady v Pardubicích. Kooperujeme také s VUT, VŠB a STU. Na Slovensku jsme v kontaktu se žilinskou TUKE.

Můžete prozradit jakou fakultu, případně jaký obor jste tady studoval?

Dopravní fakultu Jana Pernera, Dopravní management, marketing a logistika. Měl jsem zaměření na leteckou dopravu, ale jak vidíte, tak bylo možné uplatnit se i v železničním oboru.

Jaké máte odezvy od studentů, když navštěvujete univerzity napříč republikou?

Studenti mají zájem se účastnit modernizace železniční sítě nebo jiných staveb v České republice. A to v jakémkoliv oboru. To vnímám jako velmi pozitivní. Negativní na tom je, že jich je málo. Přibližně několik desítek za rok. Budeme jich určitě potřebovat víc.

Vy osobně se zaobíráte projekty v železniční dopravě. Co v rámci Vašeho oboru železniční dopravy projektujete, na co se zaměřujete?

Těch projektů, které se týkají železnice je velké množství. Jsou to projekty regionálního významu, malé úseky, které je potřeba zmodernizovat, ale i velké projekty, jako jsou vysokorychlostní tratě. To je téma, které rezonuje společností minimálně několik posledních měsíců, ne-li let. Tento obor je podstatně širší než to, co si tady můžeme říct. Spadá tam zabezpečovací zařízení, sdělovací zařízení, železniční svršek, spodek, stavby podzemní nebo nadzemní apod. Těch odborníků, které potřebuje takováto projekční firma, je velké množství. A proto se obracíme na vysoké školy a v některých případech cílíme i na střední školy. Na studenty, kteří mají zájem zabývat se projekční činností.

Kdybychom to měli trochu upřesnit, můžete uvést nějaký zajímavý projekt, který jste realizoval nebo realizujete?

Zajímavý projekt, který já realizuji v tomto okamžiku, je spojení železniční tratě Letiště Václava Havla s tratí Praha-Kladno. Je to veliký projekt, který se týká celé Prahy a regionu mezi Prahou a Kladnem, jakožto největší aglomerace na západ od Prahy. A vzhledem k tomu, že zrovna v těchto místech je letiště, tak se nabízela myšlenka spojit Letiště Václava Havla s touto železniční tratí a nabídnout cestujícím spojení přímo z centra Prahy.

Tím, že se jedná o spojení s centrem města, jsou tam nějaké velké výzvy, které Vy v rámci projektu musíte doladit?

Výzvy tam určitě jsou. My jako společnost neprojektujeme celou trať od Prahy až na Kladno. Máme pouze část, v okolí Letiště Václava Havla. Vzhledem k tomu, že Praha je veliká aglomerace, která se neustále rozrůstá, tak se využívá podzemní vedení trati. Tunelové stavby, jsou „jednoduché“ v okamžiku, kdy budete mít skalní podloží, problém nastává, když budete v podložích, která jsou nestabilní.

Používá se v tomto případě nějaká speciální technologie? Vím, že SAGASTA přispěla inovací k výstavbě pražského metra. Je tady nějaký ekvivalent?

Na letišti budeme realizovat tunely v otevřených jámách, takže zde není v tomto smyslu žádný ekvivalent. To, co zmiňujete v případě metra D, je využití geotermální energie na vyhřívání bytů v té oblasti. Jestli se nepletu tak konkrétně v části Nové Dvory. To je skutečně velká myšlenka a je to obrovský krok z pohledu udržitelnosti.

Podíváme-li se na nějaké raritní výjimečné projekty, které jste realizoval v rámci své práce, můžete nějaké zmínit?

Každý projekt je raritní, každý z projektů je speciální. Ať už se jedná o malý traťový úsek, nebo několika kilometrový koridorový úsek. Každý projekt je svým způsobem specialita. Nerad bych vypichoval jen jeden, protože by to bylo neuctivé k těm ostatním.

Když byste ještě měl uvést řekněme nějakou myšlenku, vzkaz studentům, proč se věnovat projektování železničních staveb, jaká myšlenka by to byla?

To, co máte v hlavě, realizujete. Nejdříve na pomyslném papíře, ale později se můžete projít po nástupištích nebo se projet vlakem po trati, kterou jste sám projektoval. Je to něco, co dovolí vaše myšlenky a vaši invenci převést do reality. To je na tom, to krásné.