foto: P. Müller/Ředitel Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů
Redakce RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s ředitelem Ředitelství vodních cest ČR, Lubomírem Fojtů. Jak vidí situaci s přeplněnou kapacitou německých přístavů a má tato situace nějaké řešení? Může být vodní doprava více zapojena do dopravní obslužnosti Prahy? A jakým aktivitám se věnuje Ředitelství vodních cest ČR v zahraničí? Dozvíte se v tomto rozhovoru.
Pane řediteli, můžete nám v krátkosti představit aktivity Ředitelství vodních cest v Hamburku?
V Hamburku Ředitelství vodních cest už od roku 2014 provozuje Česká území v přístavu Saalehafen Moldauhafen, která jsou pronajata dlouhodobě do roku 2028 od německého státu, a kromě toho provozujeme vlastní přístav, vlastní území, kde jsou pozemky, které od roku 1928 patří českému státu a kde v současné době budujeme přístav, nebo přístaviště pro až dvě tlačná soulodí nebo dvě velké motorové nákladní lodě.
Chtěla bych se zeptat, jak vy osobně vidíte tu situaci přeplněných německých přístavů? Jaké třeba řešení má tato nenadálá krize?
V Hamburku už dlouhodobě probíhá takový konkurenční boj mezi developerskými projekty a rozvojem přístavu. V zásadě získávají navrch developerské projekty na úkor rozvoje přístavu, a to samozřejmě má určité následky, jednak z hlediska nákladní kapacity v přístavu, ale i z hlediska kapacity pro ukotvení plavidel. Z toho důvodu je velice důležité, abychom my měli svá území a aby naše plavidla měla vždycky možnost tam počkat, nabrat vodu, načerpat elektrickou energii, připojit se k elektrické energii, a to jsou služby, které nabízíme pro Českou republiku. Hamburk je stále číslo jedna, co se týče přístavu pro námořní přepravy, pravděpodobně to tak v budoucnosti i zůstane, takže asi 70 % našeho zahraničního obchodu jde přes Hamburk. Určitě má smysl, abychom tam jednak měli vlastní překladní kapacity, a abychom mohli našim rejdařům pro české zboží nabídnout dostatečné kapacitní stání.
Ráda bych se zeptala na nové možnosti nákladní dopravy po vodě například v Praze.
V Praze připravujeme projekt takzvané City logistiky. V současné době byla dokončena studie vyhledávací, která identifikovala 3 lokality, které by byly vhodné pro to, aby vodní doprava byla více zapojena do dopravní obslužnosti města Praha z hlediska dodávek stavebního materiálu, z hlediska odvozu výkopků, z hlediska odvozu odpadu. Tyto lokality jsou přístaviště Pod trojskou betonárkou, potom je to přístaviště/přístav Smíchov a dále přístav Radotín jako takový hlavní City logistický hub. Počítáme s tím, že až proběhnou jednání s městem a s majitelem všech přístavů, tak bychom zahájili přípravu těchto 3 lokalit případně možná, že se nám z jednání s Prahou a se stávajícím majitelem těch lokalit podaří najít ještě nějakou další lokalitu.
Pane řediteli můžete nám ještě v krátkosti říct něco k telematickým projektům, které Ředitelství vodních cest zavádí?
Ředitelství vodních cest je součástí evropského projektu Ris Comex, který zahrnuje asi 13 zemí a má rozpočet 25 milionů EUR, ze kterých na Českou republiku připadlo zhruba 1,8 milionu EUR. Za tyto peníze jsme pořídili sledovací systémy na plavidla tzn. z hlediska bezpečnosti plavidel je možné díky těmto systémům mít na každém plavidle i na břehu v dispečincích přehled o provozu. Je možné nebo v budoucnosti bude možné elektronické sledování zásilek, lze s pomocí telematiky dnes optimálně plánovat cesty s ohledem třeba na ponory na vodních cestách, o kterých je online přehled a do budoucna počítáme s tím, že bude i více aktérů kolem toho přepravního řetězce zapojeno do této telematiky, zejména co se týče bezpapírové výměny dokumentů a absolutní, takový řekněme absolutně nejvyšší level v tom by měla být možnost autonomous sailingu, což znamená vlastně bez posádkovou plavbu plavidel na některých úsecích a nebo minimálně s výrazně redukovanou posádkou.