foto: NR SR / Public domain/Jozef Ráž ml.
Exkluzivně jsme se zeptali ministra dopravy Jozefa Ráže mladšího, jak vnímá své první měsíce v čele resortu, jak vnímá tlaky ze strany opozice, ale také stále nevyřešenou otázku ceny za železniční silnici.
Co si myslíte o postu ministra dopravy?
Prostor ministerstva dopravy je ve srovnání s mými předchozími funkcemi, zejména na ministerstvu zdravotnictví, podstatně méně frustrující. Ministerstvo dopravy poskytuje člověku možnost zanechat za sebou kus jasné, viditelné, měřitelné a hmatatelné práce nebo výsledek své práce. Když dáme miliardu eur do zdravotnictví, je velmi obtížné posoudit, co se změnilo a o kolik se zlepšila služba pacientovi, ale když postavíme dálnice za miliardu, jsou výsledkem viditelné desítky kilometrů nových silnic. Témata jako stavební zákon a stavebnictví jsou témata, která mě baví a jsou mi bližší než zdravotnictví.
Cítíte velký tlak ze strany opozice?
Je přirozené, že opozice kritizuje kroky vlády. Jako ministr s tím prostě musíte počítat. Je pravda, že opozice nám komplikuje situaci v parlamentu obstrukcemi, kvůli kterým nemůžeme ani rychleji prosadit naše zákony, které jsou velmi potřebné například pro stavebnictví. Zároveň ale musím říci, že jsem náš zákon o strategických investicích v Parlamentu představil i opozičním poslaneckým klubům a v některých případech byla diskuse velmi konstruktivní.
V programovém prohlášení vlády jsou stanoveny určité body, lze je splnit?
Programové prohlášení nebereme jen jako kus papíru, do kterého jsme něco napsali, aby to vypadalo dobře. Slovensko potřebuje, aby se splnilo všechno, co jsme si do něj dali, a od prvního dne, co jsem na ministerstvu, na tom s kolegy pracujeme. Musím říct, že jsem tu našel spoustu šikovných lidí a společně s týmem, který jsem si přivedl, jsme schopni splnit to, co jsme si předsevzali.
Mohl byste našemu magazínu sdělit, jak je to s cenou za jednotlivé cesty vlakem?
Cena za cestu vlakem vychází z pravidel stanovených evropskou legislativou. Slovenské železnice jako provozovatel infrastruktury a poskytovatel železničních tratí proto nemohou tyto ceny stanovit jen tak. Nevýhodou je, že se do železnic po desetiletí málo investovalo a máme obrovský dluh na infrastruktuře. Uvedu příklad řízení dálkové dopravy. Zatímco ve světě se tento problém začal řešit dřívějším zaváděním moderních prvků a podařilo se jim tak snížit provozní náklady, my jsme teprve na začátku. S tím souvisí i cena železniční dopravy. Jestliže jsou dráhy zatíženy vysokou mzdovou zátěží, protože se nám zatím nepodařilo nahradit část lidí moderním managementem, musí tyto náklady promítnout do ceny dopravy. Proto je cena za železniční dopravu u některých vlaků vyšší než v okolních zemích. Ve státním rozpočtu máme 22,5 milionu eur, které jsou určeny na podporu nákladní železniční dopravy jako sleva na přepravní cestu.