foto: RAILTARGET/Debata před volbami do komunálních voleb v Praze
Kandidáti do Zastupitelstva hlavního města Prahy se v předvolební debatě RAILTARGET shodli na potřebě dostavět Pražský okruh a posílit kapacitu železnice. Rozešli se ale v hodnocení transparentnosti rekordního železničního megatendru a v cestě k vyřešení problematického parkování.
Necelé dva měsíce před říjnovými komunálními volbami do Zastupitelstva hlavního města Prahy posadil RAILTARGET k jednomu stolu pět kandidátů, kteří mají pražskou dopravu na starosti nebo o to budou v příštím volebním období usilovat. Debaty se zúčastnili bývalý náměstek primátora pro dopravu a lídr kandidátky Praha sobě Adam Scheinherr, starosta Prahy 11 a předseda výboru pro dopravu Zastupitelstva hlavního města Prahy Martin Sedeke (SPOLU), 1. náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti), místostarostka Prahy 12 a zastupitelka hlavního města Lenka Vedralová (ANO) a pražský zastupitel a lídr kandidátky SPD Milan Urban.
Shoda panovala hlavně u velkých infrastrukturních staveb – dostavby Pražského okruhu a rozvoje kolejové dopravy. Ostřejší výměny názorů ale vyvolal především železniční megatendr na nové vlakové elektrické jednotky a otázka, jak dál řešit parkování v pražských ulicích.
Celou debatu si můžete pustit pod článkem.
Největší dopravní problém? Od cyklopruhů po parkování
Na úvodní otázku, který konkrétní dopravní problém by měl mít v příštím období nejvyšší prioritu, odpověděl každý z kandidátů jinak. Scheinherr by chtěl hlavně zkrátit dobu dojíždění pomocí výstavby nových mostů, tramvajových tratí a v budoucnosti i přípravou páté, okružní linky metra O, která by odlehčila přetíženému centru.
Sedeke označil za nejpalčivější téma parkování, hned vedle toho ale postavil dostavbu Pražského okruhu, o kterou se podle něj mluví už desítky let. Beránek chce rozvíjet takzvané město krátkých vzdáleností a k tomu „masivně“ investovat do kolejové dopravy – tramvají i prodloužení všech tří linek metra – tak, aby lidé ve městě nepotřebovali auto. Vedralová naopak zdůraznila „měkčí“ témata: koordinaci uzavírek, čistotu a bezpečnost MHD. Podle ní si lidé zvolí auto právě tehdy, když se v hromadné dopravě necítí komfortně a bezpečně.
Nejostřejší tón zvolil Urban, který by chtěl „okamžitě zastavit dopravní experimenty“ posledních let. Kritizoval cyklopruhy v centru, včetně těch vedených v protisměru, i zbytečné semafory na hlavních tazích.
Megatendr za 165 miliard: shoda na kapacitě, spor o transparentnost
Historicky největší železniční zakázku v Česku, megatendr na jednotky EMU 400 pro příměstskou dopravu v Praze a Středočeském kraji, vyhrály se svou nabídkou 165 miliardy korun České dráhy. Získají tak zakázku až na třicet let. Právě délka kontraktu byla v médiích opozičními politiky i řadou dopravců opakovaně kritizována.
Scheinherr vysvětloval nutnost tendru, který se nastartoval už v době, kdy v koalici seděli i zástupci PRAHA SOBĚ: „Ve špičce jsou veškeré tratě vytížené, jediná možnost je zvýšit kapacitu jednotek.“ Výhrady k historickému tendru měli zástupci hnutí ANO a SPD. Vedralová kritizovala skutečnost, že třicetiletá smlouva Praze bere možnost v budoucnu reagovat na změnu požadavků: „Za třicet let nikdo neví, co bude, a Praha se tím zbavila možnosti kdykoliv vystoupit s požadavky na zvýšení standardů.“ Šéf pražské SPD Urban i místostarostka Prahy 12 Vedralová vytkli pražské i středočeské koalici neinformovanost zastupitelů.
Náměstek Beránek zareagoval tím, že ani on sám neměl všechny informace kvůli mlčenlivosti hodnoticí komise, například jméno vítězného dopravce se dozvěděl až dodatečně z médií. Sedeke ho v tom podpořil: „Ve chvíli, kdy taková soutěž běží, je přirozené, že řadu věcí nechcete pustit ven, jinak riskujete horší výsledek.“
Spojení na letiště: Priorita napříč spektrem
Ve věci železničního spojení na Letiště Václava Havla panovala mezi kandidáty shoda. Jde o prioritní stavbu, kterou ale brzdí zdlouhavé povolovací procesy. Scheinherr ocenil, že jako jediná zvládla vyjednat podmínky s občany městská část Praha 7.
Sedeke po konzultaci se starostou Prahy 6 odhadl zprovoznění na rok 2031, s výhradou, že na jednom z úseků blokuje stavbu občanské sdružení. Podobně skeptický k rychlosti povolování byl i Urban, který připomněl, že se v Praze o trase na letiště diskutuje už desítky let a že hlavní město je „obětí vlastní byrokracie“ kvůli 57 městským částem, s nimiž je nutné se domlouvat.
Vedralová navrhla, aby Praha jmenovala jednu odpovědnou osobu, která by se pravidelně scházela se Správou železnic a hlídala klíčové milníky stavby i navazující investice, včetně parkovišť P+R. Beránek k tomu dodal realistické očekávání: „Na letiště v roce 2031 určitě dojedeme, ale přímo na Masarykovo nádraží to nestihneme.“ Vlaky by měly zprvu končit na některé z přestupních stanic metra. Zmínil i rozezlení nad úvahami o privatizaci letiště, které by podle něj mělo naopak počítat s masivní investicí do napojení na železnici.
„Pokud se podaří dostat nákladní dopravu na pražský okruh, zlepší se doprava v Praze“
Dostavba Pražského okruhu byla jediným tématem večera, u kterého si politici napříč stranami vzájemně poděkovali. Aktuálně se staví úsek 511 mezi dálnicemi D1 a D11 – podle Scheinherra se ho podařilo posunout z mrtvého bodu díky výkupům pozemků a jednání s majiteli, které jeho tým vedl souběžně se státem. Na severní části (úseky 518 až 520) je podle něj i Beránka „nakročeno dobrým směrem“, s dokončením kolem roku 2028 a odhadovanou cenou 132 miliard korun.
Sedeke jako starosta Prahy 11 okruh podpořil s odkazem na tranzitní kamionovou dopravu, která dnes zatěžuje jižní část města: „Až se podaří odklonit kamiony na okruh, uvolní se kapacita na komunikacích uvnitř města.“ Urban podmínil jakoukoliv diskuzi o mýtném nebo omezení vjezdu do centra právě dostavbou okruhu a navrhl, aby se na financování městského okruhu podílel i stát. Vedralová upozornila na chybějící napojení jednotlivých čtvrtí na již hotové úseky, zmínila úspěšné napojení Písnice a slíbila podporu i pro dokončení napojení Komořan.
Pomůže tunel z Prahy do Berouna s bytovou krizí?
Debata se dotkla i připravovaného železničního tunelu mezi Prahou a Berounem, který má vyjít na 76 miliard korun, měřit 25 kilometrů a zkrátit dojezd ze Smíchova do Berouna na 13 minut. Stavět by se mělo od roku 2032, tunel je zároveň prvním krokem k rychlejšímu spojení s Německem.
Scheinherr v projektu vidí i řešení bytové krize, kratší dojezd otevře Pražanům dostupnější bydlení za městem. Připomněl, že současná trať do Berouna i do Mnichova je podle jeho slov „ostudná“. Sedeke to doplnil osobní zkušeností: cesta z Düsseldorfu do Prahy mu kdysi trvala devatenáct hodin, zatímco z Berouna do Prahy dnes jen tři čtvrtě hodiny vlakem. Podle něj se okruh a tunel vzájemně doplňují: bez rychlé a komfortní železnice nepřesvědčíte středočeské řidiče, aby nechali auto doma.
Vedralová viděla v projektu především úlevu pro parkování, čím méně mimopražských řidičů dojíždí autem, tím víc míst zbyde rezidentům. Urban tunel podpořil, ale zopakoval, že prioritou zůstává dostavba Pražského okruhu. Beránek přiznal, že má k železnici „srdeční vztah“, přesto i on jako Pražan upřednostňuje nejdřív okruh kvůli ochraně historického centra před tranzitní dopravou.
„Jednotná parkovací zóna pro celou Prahu nedává smysl“
Poslední velké téma, parkování, ukázalo, jak různě se dá stejný problém řešit na sídlišti a v centru. Vedralová popsala situaci na Praze 12, kde ze 70 procent tvoří sídlištní zástavba postavená bez dostatečné kapacity parkovacích míst, řešením má být studie na etážové parkovací domy na stávajících parkovištích.
Sedeke, který se parkováním jako starosta Prahy 11 zabývá už pět let, uvedl konkrétní čísla: jeho městské části chybí zhruba 3200 parkovacích míst, jejich doplnění formou parkovacích domů by vyšlo na 2,5 miliardy korun. Financování by podle něj mělo kombinovat úvěr, družstevní model a veřejnou soutěž na provozovatele, propojenou se zavedením jednotných zón placeného stání a rozdělením výnosů mezi magistrát a městské části.
Urban navrhl rozlišovat parkování pro rezidenty od parkování pro návštěvníky a živnostníky, kterým by mohla patřit speciální celopražská karta, a připomněl nevyužitý potenciál podzemních garáží pod náměstími po vzoru náměstí Jana Palacha. Beránek uzavřel téma s tím, že je rád, že žádný z kandidátů nenavrhuje jednotnou parkovací zónu pro celou Prahu, protože takové řešení nedává žádný smysl.