Praha 1 nesmí být skanzen. Jan Sechter o Vltavě a parkování

Centrum Prahy se nesmí proměnit v mrtvý skanzen, odkud mizí normální život. S touto vizí jde do voleb diplomat a aktuální náměstek ministra průmyslu Jan Sechter (Motoristé a Svobodní). V rozhovoru pro magazín Rail Target vysvětluje, jaký má plán na oživení vylidněné Prahy 1, jak chce řešit každodenní dopravní kolapsy a proč si v minulosti tvrdě vyšlápl na výletní lodě na Vltavě.

Jan Sechter se v dopravní problematice pohybuje dlouhodobě. Během svého působení na ministerstvu dopravy, kde z pozice náměstka ministra řídil sekci nesilniční dopravy, ukázal, jak lze efektivně využít stávající pravidla ke kultivaci veřejného prostoru. Smlouvy na kotvení tehdy využil jako nástroj k modernizaci vodní dopravy v centru metropole a prosadil, aby provozovatelé komerčních lodí na Vltavě prostřednictvím kotevních dodatků dodržovali mnohem přísnější ekologické limity.

Své letité zkušenosti z diplomacie a státní správy, ať už z resortu dopravy, nebo ze svého současného působení na Ministerstvu průmyslu a obchodu, chce nyní zúročit v komunální politice. Jako lídr koalice Motoristé a Svobodní pro Prahu 1 se zaměřuje na konkrétní problémy, které rezidenty v centru trápí nejvíce: od řešení deficitu parkovacích míst přes logické uspořádání veřejného prostoru až po smysluplné využití potenciálu řeky Vltavy.

V rozhovoru pro magazín Rail Target nám přiblížil nejen svou koncepci ideální budoucnosti dopravy v Praze 1, ale upozornil i na zajímavý paradox svého politického oponenta. Jak chce skloubit zájmy rezidentů s historickým odkazem města?

Střet o Vltavu v srdci Prahy: Spousta práce, do které se nikomu nechtělo

Pane náměstku Sechtere, Vltava je tepnou Prahy. Na řece se ale neustále střetávají zájmy státu, města i soukromých provozovatelů. Vy jste se během svého působení na ministerstvu dopravy začal do správy této vodní cesty aktivně vkládat. Co bylo tím hlavním impulsem začít situaci na řece řešit a proč se této složité koordinaci do té doby podle Vás spíše všichni vyhýbali?

Plavba je od historie svobodnou záležitostí. Nemůžete ji regulovat, zpoplatňovat a podobně. Vltava představuje vodní cestu evropského významu. Plní mnoho funkcí nejen rekreačních a turistických, ale i vodohospodářských, hydrologických a dopravních. V tomto celém komplexu je nezbytné o Vltavu a historické dílo jejího unikátního zakomponování do historického srdce Prahy pečovat. Vyžaduje to souhru státu, který má na starosti vodní cestu, břehů a náplavek, což je už věcí Prahy a jejích jednotlivých městských částí. Spousta práce, do které se nikomu moc nechtělo. 

Jako tehdejší náměstek ministra dopravy jste řešil i konkrétní stížnosti, které k provozu na Vltavě patří – ať už šlo o nutnost snížit emise, nebo o hluk z výletních lodí. K účinné regulaci jste tehdy využili dodatky ke kotevním smlouvám. Řeka je ale úzce spjatá s životem ve městě. Jak vlastně tehdy probíhala jednání s tehdejším vedením Prahy o tom, jaká společná pravidla by na vodě měla platit?

Na začátku byly naivní představy tehdejších pirátských vládců Prahy populisticky a nepříliš inteligentně regulovat, na co si právem lidé stěžují. Vzpomínám si, jak chtěli, aby stát, v tomto případě Ministerstvo dopravy, hluk cestujících z lodí například regulovat počtem denních proplutí jednotlivých plavidel pod Karlovým mostem. Plavba je svobodná, takto ji nelze omezovat. Blokovali a dodnes blokují modernizaci smíchovské plavební komory, která by oddělila velká a menší plavidla. Navíc také chtěli, aby stát zakázal kačery (šlapadla - pozn. red.), aby na Vltavě byly jen pramičky. Piráti mohli sami věci vzít do svých rukou a dohodnout se s půjčovnami. Místo, aby to udělali, chtěli, aby to za Prahu vyřešil stát. Stát ale takové věci neřeší. Obec je suverénem v tom, jestli je v půjčovně kačer nebo pramička. 

Hlučné večírky na lodích? Nástroje k řešení měla Praha 1 už dávno na stole

Zůstaňme ještě u Vltavy. Kde vidíte největší prostor pro zlepšení, ať už jde o infrastrukturu nebo hluk z lodí? Dosavadní radní Zdeněk Ryvola má k řece blízko, dokonce sám na lodi bydlí. V čem byste ale vy s provozovateli plaveb jednal jinak?

Myslím, že bychom mohli jako Praha společně s Povodím Vltavy a Ředitelstvím vodních cest ještě zlepšit infrastrukturu přívozů a pravidla pro krátkodobá kotvení, tedy pro nástup cestujících, zejména na malá plavidla. Jiný problém pak představuje stacionární hluk, tedy například hudební produkce na palubách lodí. Tu lze regulovat. K tomu potřebujete normy, které máme, a obecně závaznou vyhlášku o podmínkách pořádání akcí v Praze. Z nepochopitelných důvodů návrh této vyhlášky Praha 1 vloni odmítla. Máte-li vyhlášku, můžete produkci na lodích, ale třeba i akce na ostrovech, z hlediska hluku a časového limitu regulovat, nebo naopak jako radnice suverénně poskytnout výjimky pro Prahu významným akcím - například při Svatojánských slavnostech Navalis.

Důležitý je i dialog s provozovateli plavby. Věřím v dobrovolnost a společenskou odpovědnost, kterou nemusíme vymáhat, protože ji se všemi sdílíme jako veřejný statek. Provozovatele plavby vesměs osobně znám, rád bych se o to pokusil. 

Žít na lodi je skvělé. V tomto smyslu jsem panu Ryvolovi jako občan fandil. Myslím však, že z části sám rezignoval nebo neměl dostatečnou podporu a přesvědčivost.  

Konec skanzenu: Centrum Prahy nesmí sloužit jako dopravní zkratka

Vedete kandidátku koalice Motoristé a Svobodní pro Prahu 1. Vaše motto je, že z centra nechcete dělat „skanzen“. Jak by tedy měla vypadat doprava v Praze 1 podle vašich představ? Problémem číslo jedna pro rezidenty je parkování. V minulosti Motoristé zmiňovali například společnou parkovací kartu pro Pražany nebo úpravy cen. S čím jdete do voleb na Praze 1 vy konkrétně?

V Praze 1 se kříží dopravní infrastruktura celého hlavního města – linky metra, tramvají, lidé zde pracují, odpočívají, chodí za kulturou. Srdce se nemůže uzavřít celku. Musí ale vyžadovat, aby velká Praha důsledně urychlila všechny práce potřebné k dokončení městského okruhu. Dokud nebude na obzoru jeho dokončení, bude Praha 1 pod zátěží  tranzitu po nábřežích, který nás všechny trápí.  Lidé nejezdí autem přes Prahu 1 ze zábavy, ale protože musí a protože chybí část nezbytné okruhové infrastruktury.

 

Už nyní se ale můžeme zamýšlet a modelovat, jaké to bude, resp. Jaké by to mohlo být, až bude městský okruh dokončen. Toto téma bych rád otevřel veřejné debatě. Místním obyvatelům je nutné zachovat parkovací místa. Máme-li ambici Prahu 1 vrátit dlouhodobě bydlícím, bude to nutné. V režimu PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru) je možné dotvořit síť podzemního parkování, ale zde nechceme, aby se Praha 1 stala jen parkovištěm nakupujících přespolních. Pro lepší život v centru je možné zamyslet se nad zásobováním, které je kromě pěších zón neregulované, zatímco v metropolích světa jsou pravidla pro zásobování zásadním klíčem ke zklidnění dopravy v centrech. Pravidla je ale nutné důsledně vymáhat a v tom mají hlavní město Praha a Praha 1 velké rezervy.

Modrá zóna parkování pro rezidenty by měla být v rámci celé Prahy prostupná, tedy s možností parkovat na návštěvě u rodičů v jiné městské části. Centrum by však mělo zůstat exkluzivní jen pro zde bydlící. Možná s určitým úspěchem regulace zásobování bychom mohli tuto diskusi otevřít znovu.