EU version

Poprvé v historii jsme šli do takto dlouhé výluky koridorové trati, říká náměstek Nejezchleb

Poprvé v historii jsme šli do takto dlouhé výluky koridorové trati, říká náměstek Nejezchleb
foto: Archiv/Poprvé v historii jsme šli do takto dlouhé výluky koridorové trati, říká náměstek Nejezchleb
19 / 12 / 2022

RAILTARGET přináší rozhovor s Mojmírem Nejezchlebem, náměstkem generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy. Rozhovor byl natočen při slavnostním otevření koridoru Brno – Blansko, ke kterému došlo v minulém týdnu. Realizace stavby přitom trvala rekordně krátkou dobu, jeden rok. Chcete se dozvědět více o technických zajímavostech a detailech? Přečtěte si rozhovor.

Setkáváme se dnes na slavnostním otevření koridoru Brno – Blansko, který byl rok uzavřený pro cestující. Jaký je to pocit, když tuto trať Správa železnic otevírá tuto trať v rekordním čase?

Pocit je vynikající, ten pocit je relativně dlouhý. Poprvé v historii jsme šli do takto dlouhé výluky koridorové trati, nikdy dříve jsme to takto nedělali. Na druhou stranu ten úsek se k tomu nabízel, protože výluky po jedné a po druhé trati by tu stavbu natáhly i prodražily a komfort pro cestující by stejně nebyl. Takže se nám to podařilo, ta trať na to čekala, byla modernizována někdy na začátku devadesátých let minulého století takovým způsobem poplatným tehdejším technologiím, samozřejmě tehdy to hodně pomohlo, ale to, co se tady udělalo teď je zase jako významný pokrok i v tom technickém řešení i v tom, co je tu teď hotovo. Vlastně ve všech profesích počínaje svrškem, spodkem, mosty, tunely, zabezpečovacím zařízením, elektrikařinou.

Můžete konkrétně zmínit některé technologie, které byly využity v rámci výstavby a jsou, řekněme, průlomové?

Tak velmi zajímavé tady byly nové technologie z hlediska sanace tunelů, v podstatě izolace na tunelech mezi Adamovem a Blanskem novou technologii, folii a na folii potom nastříkané ostění nebo vybetonované ostění. Máme z toho pocit, že to bude dobré, že voda bude svedena za ostění do těch do odtokových svodnic pryč z tunelů a tato technologie se v takovém rozsahu použila poprvé na koridorové trati

Blíží se nám předvánoční čas, Vánoce, a je čas bilancování, takže otázka na tělo. Co se podle Vás Správě železnic nejvíce povedlo v roce 2022?

Tak právě tato stavba je důkazem toho, že v roce 2022 jsme stavěli hodně a ve velkém, to je první příklad stavby, která se povedla. Druhá obrovská stavba nebo dvě velké stavby jsou na čtvrtém koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi, takže z toho mám také velkou radost. Třetí velká stavba, která ještě bude dobíhat, je složitý úsek mezi Ústím nad Orlicí a Brandýsem nad Orlicí, čili k Chocni, a tam bychom měli končit příští rok někdy v červnu. Další věc, ze které mám taky radost, přestože to tak zprvu nevypadalo, že na další rok budou zajištěny finance na investice, čehož my využijeme a budeme pracovat v další přípravě a v realizaci dalších významných staveb.

Ten rozpočet je rekordní, lze říct, a já bych na to ještě navázala, právě na ten rok následující. Co bude pro Vás v příštím roce největší výzvou?

My v příštím roce rozjedeme v zásadě dvě velké stavby na spojení Praha – Kladno – letiště. Jedna už je pod smlouvou, to je úsek Kladno – Kladno Ostrovec a ta druhá Bubnovec ještě čeká na podpis smlouvy. Jsou to stavby, které posunou spojení z Prahy na Kladno a na letiště zase o kus dál, takže z toho mám radost, že se to podaří a že tam budeme příští rok naostro stavět.

Tagy