foto: RAILTARGET/Kromě jiných témat politici mluvili hlavně o vysokorychlostní trati, která se kraje dotkne
Projekt vysokorychlostní trati (VRT) slibuje zefektivnění dopravy a ekologické propojení s významnými dopravními uzly v zahraničí. Jeho realizace však v Ústeckém kraji naráží na řadu problémů, od nejasného vedení trasy až po nedostatečnou komunikaci. Krajští politici se shodují, že klíčovým faktorem pro úspěch projektu je nalezení kompromisu mezi dopravními přínosy a minimalizací negativních dopadů na obce a životní prostředí.
Projekt vysokorychlostní trati (VRT) v České republice by mněl zefektivnit dopravu, která by tak vedla i přes naše území. Zároveň se jedná o ekologickou variantu propojení s velkými dopravními uzly, zejména v Německu. S jejím projednáváním je ale v Ústeckém kraji spojeno hned několik problémů. V Krajské debatě o dopravě v Ústeckém kraji, kterou organizujeme v rámci série předvolebních debat napříč republikou ve spolupráci s Hospodářskou komorou, se k jejich průběhu a možnému řešení vyjádřili i krajští politici.
Zásadním tématem je pochopitelné umístění VRT, která by v Ústeckém kraji měla mít také terminál. Trať by sice do kraje mohla přinést lepší dopravní dostupnost a tím rozjet ekonomický růst této oblasti. Je s ní ale spojen také hluk a ráz krajiny. „Je to velmi složitý terén, ale musím říct, že jsme s kolegy z ODS projeli od Roudnice, byli jsme od Židovice, Hrobcích, Černěvsi, v Polepech, v Chodouni, Lounky, v Křešicích. I s paní starostkou z Trnovan jsme o tom mluvili. A opravdu reálně jsme prošli všechna místa, kudy VRT půjde. A musím říct, že Správa železnic velmi snažila, aby to šlo tou nejlepší cestou,“ řekl Růžička, krajský radní pro oblast financí a dopravy.
Psali jsme
V úterní debatě o dopravě v Ústeckém kraji se politici střetli v hodnocení aktuálních investic a plánů v oblasti dopravy.…
Jan Papajanosvký, lídr kandidátky Starostové pro Ústecký kraj, k tomu dodal: „Nemáme ještě ustálené vedení trati. Je schválený koridor, který je široký několik set metrů. To znamená, jasně pohybujeme se teď v rámci nějakého koridoru, nicméně ve společném řízení, tam už nebude zvlášť územko a stavebko, ve společném řízení se bude ještě hýbat o nějaké nižší stovky metrů.“ To znamená, že pro některé obce a majitele pozemků ještě není konec vyjednávání. Správa železnic navíc v komunikaci doposud poněkud zaostávala. Na to několikrát poukazovali účastníci debaty.
„Já si nemyslím, že kompenzace jsou to, co obce chtějí. Z mojí zkušenosti, když jsem o tom hovořil se starostkami nebo starosty těch obcí, oni především chtěli nějaké důstojné jednání v průběhu celého procesu. Byla spousta informací a změn, na které SŽ zapomínala a neoznamovala je. Starostové se tak něco dřív dozvěděli z médií nebo na veřejné prezentaci než osobně. Nebylo s nimi nic konzultováno,“ stěžuje si na jednání SŽ Jan Papajanovský.
„Pak přijde za nejmenovanou paní starostkou ředitel SŽ pan Svoboda se systémem kompenzací a nabídne jí krytý plavecký bazén. Starostové se logicky vysmějí takové nabídce. Zaprvé, jaká je důvěryhodnost takového slibu? Zadruhé, jak SŽ umí stavět bazény, proč by vůbec měla stavět bazény. Je to celé o důvěryhodnosti a o tom pocitu, že si z vás dělají legraci, Když s vámi nekomunikují, nezavolají, ale nabízí vám bazény, tak jim úplně nevěříte,“ uzavírá.
„Teď je na řadě realizace, už nemá cenu přemítat, co a kdy se mělo udělat. Problém nastane až se dostaneme z územního řízení na stavební řízení a budeme tam kde jsme byli. Každý do toho bude mluvit a zase se bude zdržovat,“ obává se Jaroslav Foldyna, SPD, zastupitel Ústeckého kraje a dlouholetý poslanec. „Je tu pět tisíc lidí, kterým povede VRT kolem domu a nelíbí se jim to, ale další milion lidí, kteří na to čekají. Na to se musí najít vhodný kompenzační mechanismus.“
Hned na něj reagoval zastupitel Ústeckého kraje Jiří Baudis, Piráti: „Já s vámi, pane Foldyno, nesouhlasím. Já si myslím, že potřeba to udělat dobře. Ono 2045 plus horizont není rychle a byli jsme svědky projektů, které se někdo snažil udělat rychle. Za mě by se vysokorychlostní trať měla udělat hlavně dobře.“
Psali jsme
Kandidáti do krajských voleb právě řeší, jak vyřešit dopravu v kraji. Na stole jsou plány na opravy silnic, modernizaci veřejné dopravy,…
„Co se týká VRT, to zase není záležitost Ústeckého kraje. To je nějaké mezinárodní spojení,“ řekl Jiří Aster, několikaletý člen krajské Hospodářské komory ČR. „Ano pro nás je důležité kudy to povede, na druhou stranu hrozí, že železnice kolem Labe bude zcela přeplněná,“ dodal Aster s tím, že VRT převezme kromě osobní i část nákladní dopravy. Jinou cestou by podle něj mohla být nákladní doprava na Labi, ale její kapacita je velmi nízká. „Labská plavba, která by mohla část nákladu převzít, je v situaci, že se tam dneska vozí asi 50 tisíc tun za rok, což odnese pár bab v nůši,“ dodal ironicky Aster.
Právě v Ústeckém kraji je podle Elvíry Hahnové, krajské zastupitelky, technologicky náročné zajistit podloží, čemuž nákladní doprava příliš neprospívá. Právě Ústecký kraj bude jedinečný v tom, že na VRT bude mít pravděpodobně jako jediný smíšený provoz, tedy nákladní i osobní dopravu. „Jsme tak malá země, že nevím, kolik toho vysokorychlostní trať ušetří, když se rozjede rychle, jestli to je vůbec možné, protože to geologické podloží, co je tady všude okolo nás, se sesouvá,“ je skeptická Hahnová za ČSSD Čistý kraj. Podle ní je také důležité doplnit VRT další infrastrukturou, jako jsou parkoviště, cyklostezky, autobusy, která povede k terminálu VRT. „Je důležité aby lidé nejeli hodinu na zastávku a potom 15 minut vlakem do Prahy,“ zdůrazňuje Hahnová.