.png)
foto: Tomáš Fongus/Pražský hrad/Petr Pavel a Ivan Bednárik na schůzi 23. července 2026
Ministr dopravy Ivan Bednárik a prezident Petr Pavel se ve čtvrtek setkali, aby projednali nejdůležitější dopravní investice. Shodli se na významu rozvoje infrastruktury, rozdílné postoje však zaujali k rozpočtové novele.
Ministr dopravy Ivan Bednárik chce prosadit změny týkající se státního rozpočtu, informuje ČT24. Prezident Petr Pavel však využil své pravomoci a rozpočtovou novelu vetoval. Ve čtvrtek 23. července spolu proto diskutovali o otázkách spojených s vysokorychlostními tratěmi, železnicí i financováním infrastruktury obecně.
Bednárik: Bez změn v rozpočtu se investice neuskuteční
Podle Bednárika jsou změny pravidel financování ze státního rozpočtu nezbytné pro realizaci klíčových investic. Týká se to nejen železnice, ale také dálnic, silnic a vysokorychlostních tratí (VRT). „ Vedu resort, který investuje a zlepšuje život obyvatel v České republice,“ uvedl Bednárik pro Českou televizi v návaznosti na schůzku s prezidentem.
Psali jsme
Redakce RAILTARGET analyzuje novou strategii resortu dopravy. Ministr dopravy Ivan Bednárik v rámci úsporných opatření mluví o „racionalizaci“…
Podle ministra mají některé investice jasný multiplikační efekt. Bednárik a Pavel se během jednání věnovali také tvorbě rozpočtu, jeho praktickému využití a dlouhodobému plánování. „Investice, které vláda chce provést, se bez změn v rozpočtování nedají udělat,“ shrnul ministr dopravy. Navrhované změny by podle něj mohly pomoci především s výstavbou páteřní dálniční sítě a železnice. Právě ty označil za dvě klíčové oblasti současné české dopravy.
Dopravní investice podle ŘSD a Správy železnic
Na stejné téma navázala diskuze v pořadu 90’ ČT24, kde vystoupili generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth a šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Podle Mátla je zatím předčasné tvrdit, že by budoucí dopravní investice byly ohroženy.
Psali jsme
Poslanci definitivně schválili rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2026, který počítá s rekordní investicí ve výši 169,3…
„Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2027 se teprve tvoří. Intenzivní diskuse budou probíhat v následujících měsících,“ uvedl v televizním studiu. Mátl vysvětlil, že základní dálniční síť dlouhá přibližně 400 kilometrů by měla být dokončena do roku 2033. Do roku 2050 by se podle něj měla rozšířit o dalších 600 kilometrů dálnic, které budou vzájemně propojené.
Vysokorychlostní železnice a modernizace tratí
Následně se vyjádřil ředitel Správy železnic Tomáš Tóth. Zdůraznil, že odpovídající rozpočty jsou nezbytné pro osobní i nákladní dopravu.
Navázal také na jeden z významných českých projektů současnosti – železniční spojení na Letiště Václava Havla. Tóth se vyjádřil rovněž k plánované síti vysokorychlostních železnic napříč Českem. „Měly by být hotové do roku 2042,“ uvedl. Za zásadní však v současnosti nepovažuje rozhodnutí, zda budou vlaky jezdit rychlostí 250, nebo 320 kilometrů za hodinu. Rozdíl v nákladech podle něj není významný.
„Zaměříme se zejména na modernizaci bezpečnostních opatření na železnici. Plánujeme také kompletní digitalizaci železnic a jejich postupnou autonomii,“ doplnil v rozhovoru pro ČT24.
Spor o rozpočtovou novelu pokračuje
Server iROZHLAS dříve informoval o vetu prezidenta k rozpočtové novele. Současná vláda se ji však pokusí prosadit znovu, a to nejpozději do 25. srpna. Petr Pavel kritizuje novelu kvůli obavám z ohrožení veřejných financí a oslabení kontroly Poslanecké sněmovny. Podle něj by mohla negativně ovlivnit dlouhodobou udržitelnost státního hospodaření.
Ministr zahraničí Petr Macinka s prezidentovým rozhodnutím nesouhlasí. Podle něj se budou schodky státního rozpočtu v budoucnu snižovat. „Domluvili jsme se na kompromisním programovém prohlášení vlády,“ uvedl Macinka. K přehlasování prezidentova veta potřebuje koalice ve sněmovně 101 hlasů, které má v současnosti k dispozici.
Představitel opozice Benjamin Činčila uvedl, že ho podpora novely ze strany Motoristů překvapila. Podle něj totiž dříve slibovali vyrovnanější rozpočtovou politiku. „Ohrožuje se tady budoucnost příštích generací. Vláda má zodpovědnost nejen za generaci současnou, ale i za další,“ uvedl Činčila.