foto: RAILTARGET/předvolební debata v Ostravě otevřela téma vysokorychlostních tratí
Investovat do výstavby vysokorychlostních tratí (VRT), nebo do rozšiřování dálniční sítě: To byla zásadní otázka ostravské předvolební debaty magazínu RAILTARGET. Celou debatu si můžete pustit ve videu na konci článku.
Podle Jiřího Vlka (Motoristé sobě) jsou prostředky vynaložené na výstavbu VRT příliš vysoké, ačkoliv tento projekt v zásadě podporuje. Uvedl však, že podle něho VRT nepřispějí ke zlepšení dopravy v krajích. Raději by se proto zaměřil na zkvalitnění a zrychlení regionálních železničních tratí. Zmínil také, že je třeba rozložit investice i na další druhy dopravy – konkrétně by uvítal nejen dokončení dálniční sítě, ale i její další rozvoj.
Jak to bude s VRT a regionálními tratěmi?
Na Vlkův názor, že VRT nepomůže konvenčním tratím, reagoval Roman Šigut (STAN). Podle něho se v části veřejnosti rozšířil mýtus, že VRT mají být izolovaným systémem. Tak tomu ale podle kandidáta za STAN není: „Osobně VRT nazývám železniční dálnicí – znamená to, že se cestující z regionální tratě snadno napojí na vysokorychlostní a zase z ní sjedou, a to v rámci jedné vlakové soupravy,“ uvedl.
.jpg "Roman Šigut a Jiří Vlk")
Ačkoliv Šigut podporuje dokončení plánované dálniční sítě, nesouhlasí s přidáváním dalších pruhů, jelikož přetížení dálnic mají ulevit právě VRT. Za zásadní však považuje zaměřit se na plánování do budoucna: „Trať s rychlostí 200 km/h nepovažuji za vysokorychlostní. Je třeba počítat s rychlostí 350 km/h, která je v západní Evropě standardem,“ uvedl.
Šigut však výstavbu VRT a zrychlování konvenčních tratí na 120 či 160 km/h vnímá jako provázané projekty. Právě napojení regionálních tratí na ty vysokorychlostní má podle něho zamezit vylidňování regionů, jelikož velká města budou pro mladé lidi snadněji dostupná.
Moderní dopravní terminály u nás i v zahraničí
Moderátorka Alice Randáková upozornila, že terminály spojující vysokorychlostní i klasické tratě s dalšími druhy dopravy jsou evropským trendem. Jako příklad zmínila Francii, kde vlivem výstavby VRT došlo k lepšímu propojení regionů v okolí Paříže s hlavním městem. Podobně úspěšným projektem v Česku je podle Randákové nový dopravní terminál ve Vsetíně.
Lukáš Černohorský (Piráti) navázal zmínkou o další vícepatrové stavbě v polském Krakově, která logicky propojuje různé dopravní módy s centrem města. Uvedl však, že je třeba vždy zvážit charakter daného místa – nedovede si například představit moderní terminál v historické Litomyšli; v Karviné by zase mohlo výstavbu znepříjemnit nevhodné podloží. V Ostravě by ale podobnou stavbu uvítal.
Inspiraci v zahraničí podporuje také Pavel Jelínek (SPD), který je náměstkem hejtmana Olomouckého kraje. Vzhledem k tomu, že kraj sousedí s Polskem, Jelínek v rámci přeshraničních schůzek často řeší, proč v Polsku dokážou stavět dvakrát rychleji než u nás. Důvodem jsou podle něho vyšší prioritizace dopravních staveb ze strany vlády a uvolněnější legislativa, která umožňuje rychlejší budování infrastruktury. Jelínek proto vnímá výstavbu VRT v Česku jako výzvu, jelikož bude u nás složitější získávat pozemky.
Psali jsme
Kandidáti v ostravské debatě magazínu RAILTARGET řešili veřejné zakázky v osobní železniční dopravě, moderní vlaky a lepší koordinaci mezi…
Téma VRT: Kompenzace pro vstřícné obce
Patrik Pařil (ANO), místostarosta města Pohořelice, podporuje výstavbu VRT, ale zdůrazňuje, že je třeba lépe řešit přípravu. Jako příklad uvedl zdlouhavou přípravu VRT Brno – Znojmo, která má mít zastávku právě v Pohořelicích. Pařil uvedl, že od schválení Ministerstvem dopravy na podzim 2022 se práce na projektu téměř nehnuly kvůli připomínkám dvou obcí v okolí chystané trati. Zdůraznil, že se jedná zatím pouze o studii – dlouhé přípravy projektu je podle něho třeba urychlit.
Podle Lukáše Černohorského (Piráti) je u nás patrný silný odpor občanů k výstavbě VRT v místě jejich bydliště. „V zahraničí se obce spíše perou o to, aby k nim vysokorychlostní železnice vedla. U nás se ale obce perou o to, aby k nim VRT nevedly,“ uvedl.
Řešení, jak obce a regiony motivovat k vstřícnějšímu postoji, nabídl Roman Šigut (STAN). Podle něho stát dříve v rámci jednání s dotčenými obcemi selhal. Rád by proto pro obce, které vedení VRT na svém území umožní, prosadil státní kompenzační nástroje, například finanční podporou nových veřejných staveb a infrastruktury.