EU version

Ohlédnutí za konferencí ŽESNAD: Bez poplatků POZE bychom těžko lepili díry v našich rozpočtech

Ohlédnutí za konferencí ŽESNAD: Bez poplatků POZE bychom těžko lepili díry v našich rozpočtech
foto: Archiv/Ohlédnutí za konferencí ŽESNAD: Bez poplatků POZE bychom těžko lepili díry v našich rozpočtech
27 / 07 / 2022

V rámci prázdninového ohlédnutí za významnými událostmi železničního sektoru Vám přinášíme rozhovor z letošní konference ŽESNAD.CZ, a to přímo s vedením tohoto sdružení nákladních dopravců. Konkrétně s jeho prezidentem, Martinem Hořínkem a jeho výkonným ředitelem, Oldřichem Sládkem.

¨

Dnešní rozhovor děláme po konferenci ŽESNAD.CZ ve Špindlerově Mlýně. Jednalo se o pátou konferenci, která byla úplně rekordní, co se týče účasti. Pane Sládku, jak hodnotíte účast na konferenci, jednotlivé příspěvky diskutujících a celkový průběh?

Hodnotím konferenci pozitivně, méně se používaly PowerPointy a více se diskutovalo. Lidi se hlásili a bylo to moc prima. Přijel pan ministr a po jeho příjezdu se rozproudila diskuse. Já jsem naprosto spokojen.

Pan ministr přivezl jednu zásadní zprávu, která se týkala POZE. Nákladní železniční dopravci dostanou poplatky POZE za rok 2021. Jak tuto zprávu hodnotíte? Jste za ni rádi?

Samozřejmě jsme rádi a víceméně jsme to očekávali. V případě, že bychom poplatky za obnovitelné zdroje za rok 2021 nedostali, tak by to byla podpásovka ze strany Ministerstva dopravy. Mně osobně je jedno, jestli nám je slíbil ministr dopravy minulé vlády anebo ten současný, ale byl to slib za rok 2020. Poplatky jsme dostali zpátky, proběhlo to notifikací Evropské komise, takže nebyl důvod si myslet, že poplatky nedostaneme i za rok 2021. Děkujeme, že to nakonec takto dobře dopadlo. Bez poplatků bychom velice těžko lepili díry v našich rozpočtech.

Chtěla bych se zeptat na spolupráci se slovenským AROSem. Viděla jsem i jeho šéfa, pana Biznára, mezi diskutujícími. Připravujete společně nějaké akce?

Momentálně ne, ale samozřejmě velmi úzce spolupracujeme na řadě věcí. Čím dál tím víc si myslím, že bychom měli udělat nějaké společné československé akce, což přednesu i jako námět na našem předsednictvu. Myslím si, že problémy jsou podobné, na Slovensku možná ještě horší. Jak bylo vidět například na přepravách z Ukrajiny, tak jeden stát bez druhého se neobejde. Problémy, které jsou například v Černé nad Tisou se následně přelijí do problémů u nás v údolí Labe a je potřeba některé věci řešit společně.

Na konferenci několikrát zazněla tématika digitálního automatického spřáhla, na které bych se ráda zeptala pana Hořínka. Hnuly se v této věci ledy? Máte k dispozici více informací nebo se připravujete nějak aktivně na realizaci tohoto projektu? Jak říkal generální ředitel Správy železnic, EU to myslí vážně, takže nákladní dopravci se budou muset smířit s tímto cílem.

Nákladní dopravci a držitelé vozů se určitě nehodlají smířit s výkřikem, protože zatím to nemá žádnou oporu v nařízeních Evropské komise. Není nikde, ani podle TES definované, co by to mělo být. Pouze na základě signálů z Německa s Švýcarska kolikrát denně musí posunovač zvednout dvacetikilovou šroubovku a kolik se tím ušetří práce. Musíme se na to podívat i ekonomicky. Není stanovený typ a co všechno by spřáhlo mělo umět. Není ani definice, co vše by mělo být ve spřáhlu digitální. Pokud se vlak nebo vagón automaticky spojí a nebude se umět automaticky rozpojit, tak to ani není úspora lidské práce. Spřáhlo neodmítáme, ale je to věc budoucnosti a neměli bychom ji uspěchat. Nejdříve definujme, co vůbec je. Společnosti, které se rozhodnou, že jim spřáhlo pomůže a mají hodně posunovacích prací, ať si vagóny takto vybaví. Kdo jezdí s ucelenými vlaky z jednoho bodu do druhého, tak tam úspory nevzniknou nebo alespoň úspora, která by vyrovnala náklady. První odhady se pohybují mezi 25 – 30 000 EUR na jeden vagón. Spočítejme si, jak neuvěřitelný náklad by to byl pro dopravce s 10 000 vagónů a úspora v tomto porovnání není vidět.

Pane Sládku, tématem konference byly i rostoucí ceny energií, ať už elektrické energie nebo pohonných hmot. To je další klíčovou otázkou pro nákladní dopravce. Jak se s tím vaši členové perou a případně plánuje ŽESNAD.CZ v tomhle ohledu nějaké kroky? Napadá mě například jednání na Podvýboru pro dopravu o speciální podpoře pro nákladní dopravce.

Ceny energií trápí samozřejmě všechny, naše členy nevyjímaje. Vzhledem k tomu, že ceny budou pravděpodobně růst i nadále, tak se tím musíme intenzivně zabývat. Samozřejmě už pro to i něco děláme. Mimo jiné máme i společnou expertní skupinu se Správou železnic na nákup trakční energie, které se aktivně účastníme, protože musíme a chceme vědět, co se děje. Nevylučuji, že tuto otázku neotevřeme i na půdě Hospodářského výboru, kde mám mimo jiné slíbeno od pana předsedy Ivana Adamce, že bude speciální sezení tohoto výboru na téma nákladní železniční doprava ve všech souvislostech ať už infrastruktury nebo provozní problémy atd. a chtěl bych to přenést na půdu Parlamentu.

Chtěla bych se zeptat na vizi ŽESNAD.CZ na následující měsíce. Zmínili jsme jednání na Hospodářském výboru. Jaké další cíle byste chtěli plnit?

Základní cíle jsou pořád stejné. Nastavit podmínky pro železniční nákladní dopravu, aby byla konkurenceschopná silniční nákladní dopravě. V současné době nejhlavnější témata jsou trakční energie, kterou jsme před chvílí zmiňovali. Nárůst o 81 % oproti minulému roku je pro naše zákazníky skok, který nedokážou přijmout. Dalším okruhem bodů je naše diskuse s Ministerstvem dopravy na nastavení podmínek pro co nejjednodušší práci a nebyli jsme zatěžováni vedlejšími poplatky, které jsou ve finále marginální, ale vyžadují jistou dávku péče, sledování údajů a jejich vyhodnocování a ve finále to ničemu nepřispívá.

Plánujete nějaké kroky i v rámci zkapacitnění kolejí pro nákladní dopravce?

To je záludná otázka, teď nevím přesně jak bych měl reagovat. Zkapacitnění bude u nás znamenat buď omezení osobní dopravy, což my si nedokážeme představit, že by byla vůle k takovému kroku v omezování osobní dopravy na úkor té nákladní. My jsme totiž zvyklí, že každých 15 minut nám jede rychlík mezi Prahou a Ostravou. Druhou variantou je budování infrastruktury, což je běh na velmi dlouhou trať. Není to v horizontu 5 let a výsledek zatím nebude. Vyhlídky bohužel moc pozitivní nejsou.

Abych doplnil pana prezidenta, tak je pravda, že se k tomu stavíme čelem a přispěli jsme k vytvoření seznamu priorit. Vytvořili jsme seznam úseků a tratí na české železniční síti, která považujeme za kritická a je potřeba s nimi něco udělat. Zároveň by řešení mělo být přijatelné pro osobní dopravu a Správu železnic a mělo být financovatelné ze strany státu. Udělali jsme materiál, který vychází všem těmto kritériím vstříc a pomáhá i nám. Doufáme, že náš materiál, který vznikl ve spolupráci se Správou železnic a dostalo ho i Ministerstvo dopravy, bude zohledněn, okotí se a přijdou peníze na projektování a na stavby projektů na seznamu.

Poslední otázka míří k šestému ročníku konference ŽESNAD.CZ. Můžeme se na ni těšit opět za rok ve Špindlerově mlýně?

Pokud můžu mluvit za sebe a pan prezident bude také pro, tak doufám, že se konference za rok uskuteční, pokud nepřijde nějaká pohroma jako při odkládání minulého ročníku na třikrát. Kvůli tomu jsme se zde sešli už po půl roce a další konference bude opravdu až za rok. Doufejme, že všechno bude v pořádku a sejdeme se zde všichni zdraví za rok znovu.

Srdečně Vás zveme a za rok se uvidíme na naší konferenci.

 

 

 

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace