EU version

Nová cesta k moři pro Česko: Polsko chce konkurovat západním přístavům

Nová cesta k moři pro Česko: Polsko chce konkurovat západním přístavům
foto: RAILTARGET/Intermodal Poland
12 / 06 / 2026

Polsko se plánuje stát lídrem evropské intermodální dopravy. Projekt rozvoje polských přístavů má obrovský potenciál – a to i pro Česko, které by tak během několika let mohlo získat přístup k Baltskému moři.

Na Kongresu Intermodal Poland 2026 proběhla debata o budoucím rozvoji námořní přepravy v Polsku. Podle předních představitelů dopravního sektoru jde o významný krok vpřed, a to nejen pro upevnění pozice Polska jako evropského intermodálního lídra, ale i pro otevření cesty k moři pro Česko a Slovensko.

Gdaňsk nahradí Hamburk a Rotterdam?

CEO TIRSPED Mirka Kedra nabídla zajímavý pohled. Uvedla, že její společnost v současnosti upřednostňuje německé a nizozemské přístavy, konkrétně Hamburk a Rotterdam.
„Pro naši firmu tvoří Hamburk přibližně 70 % objemu, zbytek jde přes Rotterdam. Zboží tak nemusí nutně procházet přes Gdaňsk,“ uvedla v diskusním panelu. 

Zároveň zdůraznila, že věří budoucímu rozvoji intermodality v Polsku, a to zejména v rozvoj přístavu Štětín. „Investice vypadají optimisticky – rozhodně jsem pro,“ řekla Kedra během diskuse. Tím by se část přepravních objemů mohla přesunout ze západních přístavů do Polska, čímž by následně i Česko získalo přístup k moři. I z hlediska ceny by to bylo pro region výhodnější. 

 

 

Železnice ztrácí důvěru

Pokud jde o konkurenci mezi silniční a železniční dopravou, má Mirka Kedra jasno. Podle ní důvěra v železnici klesá, a to z několika důvodů. „Měli jsme mnoho zpoždění a problémů v dodavatelských řetězcích, zatímco kontejnery musí být přesouvány okamžitě,“ upřesňuje. Takové překážky podle ní narušují důvěru mezi firmami a klienty. „Důvěra chybí. A pokud není důvěra, není spolupráce. Znovu ji získat je velmi obtížné,“ uvedla. Podle ní má kamionová doprava stále výhodu z hlediska rychlosti a časové spolehlivosti.

Polsko nevyužívá námořní potenciál

Rafał Zahorski ze Správy přístavů Štětín a Świnoujście představil svou vizi budoucího rozvoje polských přístavů a jejich potenciálního přínosu pro Česko. „Když se dívám na kolegy v Gdaňsku a Gdyni, je vidět růst polského trhu,“ zmínil v návaznosti na hlavní téma debaty.

Podle Zahorskiho Polsko zatím nevyužívá dostupné možnosti. „V našem případě je úroveň kontejnerové námořní přepravy stále velmi nízká – ztrácíme potenciál a sami to vidíme. Zároveň však stále nejsme blízko plnému využití,“ vysvětlil publiku. Uvádí, že v Polsku je momentálně nízký podíl námořní dopravy – přibližně 9 %. „Moře není dostatečně využíváno,“ upozornil Zahorski. Jako srovnání uvedl Belgii, která i na menší vzdálenosti disponuje více porty. V Polsku máme delší pobřeží, ale jen tři hlavní centra (Gdaňsk, Gdyně, Štětín – pozn. red.).“

Moře pomůže polské železnici

Dále se věnoval polskému železničnímu sektoru. Uvedl, že země stále naráží na určité překážky, a proto zatím nelze plně rozvinout efektivní intermodální dopravu. Strategie do roku 2030 však podle něj naznačuje nové příležitosti. „Věřím v železnici, věřím, že všechny přístavy zvýší její podíl,“ dodal optimisticky. Na kongresu zároveň představil i samotné plány rozvoje přístavů Štětín a Świnoujście. Během prezentace zaznělo, že „železnice je největší nadějí“ pro další rozvoj.

Via Carpatia propojí baltské přístavy s východní Evropou

Přístavy mají plnou podporu Německa, které se na budoucí spolupráci aktivně připravuje.
„Němci se také zajímají o naše výhodné nabídky a samotnou námořní dopravu,“ doplnil Zahorski. Železniční spojení Štětín–Berlín je plánováno na roky 2028–2029. Tento projekt s pracovním názvem „Motýl Západního Pomořanska“ představuje klíčovou příležitost pro otevření přístupu k moři pro Českou republiku. Jméno vzniklo kvůli tvaru geografické oblasti, který hodně připomíná motýla. Takové plány znějí nadějně, je však nutné počítat s dlouhodobým horizontem realizace.

Polsko leží na severním konci koridoru Via Carpatia, který propojuje baltské přístavy přes Varšavu a Lublin směrem na jih se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a dalšími zeměmi východní Evropy. V kombinaci s východo-západními železničními a silničními investicemi to staví polské terminály do pozice multimodálních uzlů jak pro asijský tranzit (přes bránu Małaszewicze), tak pro středoevropský import a export.

Tagy