EU version

Největší železniční nehody: 153 lidí zemřelo v důsledku vykolejení mezinárodního rychlíku

Největší železniční nehody: 153 lidí zemřelo v důsledku vykolejení mezinárodního rychlíku
foto: Wikimedia/Největší železniční nehody: 153 lidí zemřelo v důsledku vykolejení mezinárodního rychlíku
18 / 12 / 2021

Tragický 30. srpen 1974 se zapsal do historie železničních katastrof dnes již neexistující země. Ve večerních hodinách došlo na východním kolejovém rozvětvení záhřebského nádraží k nehodě, která si vyžádala 153 obětí. Expres nesoucí název Direkr Orijenta a devět vagónů, který mířil z Atén do německého Dortmundu, už cíl své cesty nikdy nespatřil.

Mezinárodní rychlík na trase Athény–Bělehrad–Záhřeb–Dortmund s číslem 10410 vykolejil na hlavním nádraží v Záhřebu poté, co místo předepsanými čtyřiceti kilometry v hodině svištěl rychlostí 104 kilometrů v hodině. Překročení rychlosti se stalo osudným v oblouku před nástupištěm. Zatímco samotná lokomotiva s oběma strojvůdci přežila bez úhony, všech devět vagónů vylétlo z kolejí. Vagóny, které převážely okolo 400 pasažérů, se následně převrátily. Počet obětí se liší, některé zdroje uvádějí 153, jiné počítají s nejméně 167. Celkem 41 obětí se nepodařilo identifikovat. Mezi cestujícími byli především jugoslávští občané pracující v Německu, kteří se vraceli z dovolené ve své rodné zemi. Náraz a vykolejení způsobily také stržení několika sloupů trakčního vedení.

Lokomotiva dojela samovolně do nádraží. Vyšetřovatelé, kteří zjišťovali příčinu nehody, vyloučili technickou závadu. Za viníky nehody byli označeni strojvůdce a jeho asistent. Zda jejich pochybení ovlivnil alkohol nebo únava není známo, s největší pravděpodobností přepracovanost obou osob – strojvůdce i jeho asistent odpracovali měsíc před nehodou 300 hodin práce. Obě odpovědné osoby byly postaveny před soud, strojvůdce si vysloužil patnáctiletý trest odnětí svobody, jeho asistent osmiletý. Přeživší cestující potvrdili, že vlak nezpomalil ani v předešlých zastávkách a po dobu jízdy se díky překračování rychlosti nakláněl v zatáčkách.

Lokomotivu vykolejeného vlaku mohou zájemci spatřit v chorvatském železničním muzeu. Nehoda se řadí mezi nejvážnější nehody svého druhu v dějinách Chorvatska i tehdejší Jugoslávie.

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace